Laos – Praktické informace

Nejvíce praktických informací, hlavně co se týče cen, ubytování a dopravy, najdete na www.itisnet.com (s tím co je tam se v podstatě dá vystačit, i když už nebudete mít nic jiného). Dále se mrkněte na www.lonelyplanet.com a jeho diskusní fórum.
Z průvodců je asi nejlepší anglicky psaný Lonely Planet. Český překlad LP Laos vyšel v roce 2006.

Pokud jedete víc zemí JV Asie, tak je řešením LP „South-East Asia on shoestring“ (2001, anglicky), ale množství užitečných informací o jednotlivých zemích je tam samozřejmě vzhledem k rozsahu limitované. V roce 2003 vyšel český překlad tohoto průvodce rozdělený na dvě části: Jihovýchodní Asie pevnina a ostrovy (aktuální k 2001). V 2006 vyšlo nové vydání průvodce RG Jihovýchodní Asie (zahrnuje Kambodžu, Hongkong, Laos, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam).

VÍZUM DO LAOSU

Laoské vízum není nutné zařizovat předem, získáte ho bez problémů buď v Bangkoku, při příletu nebo příjezdu z Thajska do země. Víza se vydávají vždy jen na jeden vstup na 15 dnů nebo 1 měsíc pobytu, platnost víza je 3 měsíce od vydání.

Ambasáda Laosu v Bangkoku: www.bkklaoembassy.com 502 Soi Rambkhamhaeng Rd.39, otevřeno po-pá 9:00-12:00,13:00-16:00. 1x formulář, 2x foto. Je to velmi daleko od centra, mimo trasu autobusů. Umístění je v některých mapách udáno špatně (i v LP). Orientujte se podle TAT mapy, kterou dostanete v informacích. Nejrychlejší je kombinace autobusu a lodní přepravy. (1 cesta 30B, 2 hod, pokud pojedete na ambasádu 2x tj. 120B a 9 hodin).
mapa: www.bkklaoembassy.com/images/Map_embassy.htm. Z přístaviště kousek od Democracy monumentu lodí po kanále Khlong Banglamphu, cestou musíte jednou přestoupit do druhé lodě, vystoupit je potřeba v přístavišti na pravé straně po směru jízdy a budhistického chrámu. Od přístaviště je ještě 15 minut chůze, musíte podejít dálnici, ambasáda je kousek za dálnicí v malé boční ulici na pravé straně. Další možností je autobus, z Khao San č.11 k univerzitě (lze k ní dojet i lodí), odtud buď pěšky cca půl hodiny nebo autobus z vedlejší ulice. Hledá se to trochu blbě, zeptejte se místních.

V Thajsku je konzulát ještě ve městě Khon Kaen. Vízum je možné získat také na konzulátech v okolních zemích: v Kambodži v Phnom Penhu (35$, měsíční, trvá 2 dny), ve Vietnamu v Hanoi, Ho Chi Minhově městě a zřejmě i v Danangu. V Myanmaru v Yangunu a v Číně v Pekingu a Kunmingu. Ve Vientiane a Luang Prabangu je možné vízum prodloužit vízum na imigračním úřadě.

Turistické vízum je buď na 15 dnů, nebo na 1 měsíc. Cena 750B/1150B. Potřeba je 1x foto, formulář. Ceny na ambasádě někdy závisí na národnosti. Za vydání v ten samý den (ráno žádost, dopoledne vízum) je příplatek 300B.

Vízum si můžete také nechat zařídit v některé z mnoha agentur na Khao San, agenturu ale vybírejte pečlivě, vyskytly se případy ukradení pasů. Přes agenturu je přípatek cca 150B-200B k ceně víza. Cena v agentuře může tak být stejná jako na ambasádě, ale dejte pozor ať vám vyřídí správné vízum za správný poplatek. Snažte se vybrat si takovou, která vypadá, že tam bude i následující den, tj. má alespoň pevnou kancelář apod. V roce 2002 jsme v agentuře platili 950B za 15-ti denní vízum, měsíční je o něco dražší. (Vypravili jsme se na ambasádu sice sami, měli jsme ovšem smůlu, byla v ty dny zrovna zavřená, cesta tam a zpátky zabere téměř celý den. Takže jsme je nakonec vyřídili přes agenturu.) Pozor – vyskytly se případy falešných vízových razítek pro re-entry do Thajska viz Thajsko – Praktické informace.

Víza při příjezdu: od roku 2003 se změnilo vydávání víz na hranicích, což je nyní tím nejednodušším způsobem získání víza. Pokud neplánujete přechod laosko-kambodžské hranice, vízum není nutné vyřizovat předem. Vydává se 15-ti denní vízum za 30$, o víkendech se účtuje příplatek 1$. Platba pouze v dolarech nebo v thajských bahtech (na přechodech s Thajskem). Vízum je v Laosu možné prodloužit (sami, nebo to tam nabízí mnoho místních agentur). Podle informací z roku 2003 je vízum možné získat na těchto místech:
Letiště: Vientiane, Luang Prabang, Pakse
Laosko – thajská hranice: Huay Xai / Chiang Khong, Tha Deua – Vientiane / Nong Khai, Savannakhet / Mukdahan, Vang Tao / Chong Mek
Laosko – vietnamská hranice: Denesavanh / Lao Bao, Nam Phao nebo Keo Neua-Kao, Namkan-Namkan
Laosko – čínská hranice: Boten / Mengla
Laosko – kambodžská hranice: zde se víza nevydávají !

Vydávání víz na thajských přechodech je ověřené a bez problémů, u ostatních je to zprostředkovaná informace, ale měla by být spolehlivá.

Ambasáda Laosu ve Varšavě: před odjezdem je možné vyřídit vízum na velvyslanectví ve Varšavě (Rejtana st. 15, ap. 26, Warsaw 02-513, tel.: 004822-848 47 86, 848 89 49 fax: 0048-3912 0062)

Velvyslanectví České republiky v Thajsku: (pro Thajsko, Laos, Kambodžu a Myanmar) www.mzv.cz/bangkok
Embassy of the Czech Republic, Ruam Rudee Soi 2, Ploenchit Rd., Bangkok 10330, tel: 00662/2555060, 2553027 email: bangkok@embassy.mzv.cz

CELNÍ PŘEDPISY V LAOSU

Do Laosu lze dovážet věci pro osobní potřebu neobchodního charakteru v přiměřeném množství (500ks cigaret, 1 l alkoholu). Platí přísný zákaz dovozu a vývozu narkotik, pornografických materiálů a zbraní. Povinná výměna valut neexistuje.

Přihlašovací povinnost neplatí, nicméně ubytovací zařízení cizince přihlašují. Dříve platná povinná registrace cizinců při cestování mezi provinciemi byla již zrušena.

ODLIŠNÁ KULTURA V LAOSU

Laos je především silně buddhistická země a je nutné tomu přizpůsobit chování viz Odlišné kultury – Jak se chovat u buddhistů. Laos je také země komunistická, ale tento fakt není při cestování v podstatě kromě všudypřítomných vlajek se srpy a kladivy nijak výrazně znát. Zdejší režim je poměrně liberální a v posledních letech se usilovně snaží zvýšit příliv turistů do země. Raději se však nepouštějte do politických debat, citlivým tématem je také válka ve Vietnamu.
Laosané jsou všeobecně velmi příjemní a přátelští, zároveň jsou ale také velmi ostýchaví. Neustále na vás budou odněkud mávat děti i dospělí. Na rozdíl od jiných chudých zemí, v Laosu jsme se nesetkali se žebráním dětí a vlastně s žebráním vůbec. Děti jsou stále usměvavé a ostýchavě zvědavé. Co se týče chování lidí, Laos na nás velmi pozitivně zapůsobil, v tomto ohledu to byla jednoznačně nejpříjemnější země v jaké jsme kdy byli.

I když se s přílivem turistů začaly už i v Laosu vyskytovat předražovací a odírací praktiky, nejsou časté a nejde o nijak velké částky. Laosanům zdá se povětšinou poněkud chybí typický asijský smysl pro byznys, ale není vyloučeno, že se s přibývajícími turisty budou rychle učit. V jižní části země se však podle zpráv jiných cestovatelů začínají projevovat nešvary spojené z náhlým přílivem cizinců a tedy dolarů – tj. předražování apod. Co se týče oficiálních autorit – celníků či vojáků, neměli jsme sebemenší problém, byli vždy velmi uctiví a zdvořilí, ovšem je dobré dát si pozor na dvě věci – nemít u sebe drogy a mít v pořádku vízum.

Laos je jednou z nejchudších zemí na světě. Rozsáhlá území ve východních provincích jsou stále pokryta nevybuchlou municí z bombardování během války ve Vietnamu (více v kapitole Bezpečnost). Laos postihlo nerozsáhlejší bombardování jakému kdy byla nějaká země vystavena a americká vláda tady rozhodně populární není, čemuž se však opravdu nelze moc divit. Vůči cizincům, včetně Američanů, však žádnou averzi lidé nevyjadřují a ani nepociťují. Právě naopak, těžko najít pohodovější národ než jsou právě Laosané.

V Laosu vás ale více než kde jinde v Asii bude vytáčet to, čemu říkám nízké “MDR – moment dynamické rozhodnosti“. Laosané velmi často působí dost nechápavě, nemají často téměř žádný organizační talent a řešení všech složitějších situací jim zabere dost času. Navíc nejsou příliš technicky zruční, což znamená určité komplikace např. při poruše auta uprostřed džungle (ale buďte bez obav – řešení se nakonec vždycky nějaké najde).

Laosané mají ještě jedno, a to zřejmě unikátní specifikum – celému národu je téměř bez výjimky špatně v dopravní prostředcích. Diskutovali jsme to s několika dalšími cizinci, že musejí mít zřejmě nějak vysoce senzitivní žaludek, jinak to prostě není možné. Tento trochu nepříjemný aspekt zdejšího cestování vyjádřím v krátkosti – většina místních v autobuse během cesty zvrací nebo se zvracet chystá.

Horské kmeny
Specifický přístup je třeba zachovávat při návštěvě horských kmenů. Tyto kmeny ve většině ještě vyznávají původní animismus, tedy víru v duchy. Na rozdíl od mnoha horských kmenů v Thajsku, dnes již dost negativně zasažených turismem, tady ještě stále toho příliš nezměnilo. Raději než s agenturou se vydejte do vesnice sami, je třeba se však orientovat v pravidlech chování ve vesnicích.

Mezi pravidla, která vždy respektujte patří zejména: nedotýkat se posvátných symbolů, nedotýkat se a neprocházet pod posvátnou branou do vesnice a nevstupovat do částí lesa zasvěcené duchům. Před fotografováním lidí a posvátných symbolů se vždy zeptejte na svolení a nenabízejte peníze. Zvláště se vyhněte nákupu nebo užívání marihuany či opia, i když vám je někde nejspíš budou nabízet. Horské kmeny dodnes tyto plodiny pěstují a prodávají. Právě poptávka turistů však zapříčinila rozšíření užívání drog mezi vesničany, což se stalo už dosti závažným problémem.

BEZPEČNOST V LAOSU

Bezpečnostní situace v Laosu je na většině území poměrně dobrá. Během posledních let došlo k výraznému zlepšení bezpečnostní situace v Laosu. V některých odlehlých částech země sice stále operují povstalci, nicméně do těchto oblastí se stejně nedostanete, jedná se zejména o problematickou tzv. Speciální zónu Saisombun.

Bohužel v roce 2003 došlo k několika incidentům, které znamenaly určité zhoršení situace. Nejvážnějším incidentem byl ozbrojený útok banditů na autobus v únoru 2003 na silnici č. 13 u Vang Viengu s bilancí asi 10 mrtvých, z toho 2 cizinců. Posléze došlo v průběhu roku ještě k několika útokům a bombovému výbuchu na autobusovém nádraží ve Vientiane. Od roku 1997 k podobnému útoku nedošlo, i když v roce 2000 se vyskytlo několik menších bombových útoků ve Vientiane, Savannakhetu a Pakse. Poté vše ustalo a od roku 2001 byla země hodnocena jako bezpečná.

Nicméně podle posledních informací z konce roku 2004 je situace stabilizovaná a do země stále míří mnoho cestovatelů. Raději však sledujte aktuální zprávy (nejlépe na thorntree.lonelyplanet.com) a buďte opatrní hlavně kolem Vang Viengu a Phonsavanu. V případě problémů stojí za to zvážit letecký přesun, vnitrostátní lety nejsou příliš drahé.

Z oblastí přístupných cizinců doporučujeme obezřetnost a kontrolu situace ve dvou oblastech. Na již zmíněné silnici č. 13, která je poněkud neblaze proslulá již z minulosti, zvlášť úsek mezi Vang Viengem a Muang Phu Khun. Dále buďte opatrní při cestě silnicí č. 7 v provincii Xieng Khuang mezi Muang Phu Khun a Phonsavanem.

Silnice č. 7 měla taktéž dost špatnou pověst, ale bezpečnost na cestě do Phonsavanu se výrazně zlepšila po vybudování nové silnice. Do té doby se tam cizinci povětšinou přepravovali letecky. Nová silnice vedla k vymýcení banditismu, cestovní čas se zkrátil a již není nutné jezdit přes noc. Po útocích z roku 2003 je však opět i tato oblast více hlídána a v autobusech byl znovu zaveden ozbrojený doprovod v civilních šatech (08/2003). Útoky na autobus se objevily také na trase z Nam Noen do Nong Khiaw. Cesta byla na čas pro cizince uzavřena, nyní je již prý opět otevřena.

Celá oblast kolem Phonsavanu bývala dříve problematická a stále je dobrá zvýšená opatrnost. Tato část země je jedna z nejvíce zaneřáděných na světě nevybuchlou municí (tzv. UXO). Pro turisty to většinou nepředstavuje nijak vážný problém, nicméně při pohybu ve volné krajině nikde, hlavně ale ve venkovských oblastech, pro jistotu však není dobré scházet z cest do lesa nebo rýžových polí. V žádném případě se samozřejmě nedotýkejte ničeho, co by mohlo býti UXO, jakkoliv by to vypadalo staře. Nebyl dosud zaznamenán jediný případ, že by byl zahraniční turista zraněn UXO. Hlavní trasy a místa kam se jezdí, jsou vyčištěná. Pro pohyb po okolí si ale najměte místního průvodce.

Nejvíce dosud zaminované oblasti jsou v odlehlejších částech země, kam příliš cizinců nejezdí a kam se často vzhledem k neexistující infrastruktuře ani dostat téměř nelze. Čištění však bude trvat ještě dlouhá léta.

V prosinci 2002, kdy jsme Laosem projížděli, jsme měli velmi dobrý pocit ohledně bezpečnosti. To dokládá, že Laos je tak trochu spící zemí. Kdo budete mít novější informace, napište mi.

Rebelové

V Laosu se stále v některých částech země skrývají rebelové bojující proti vládě, jde o pozůstatek frakce Hmongů z vietnamské války, kteří se odmítají vzdát. Tato skupina prý nedávno ohlásila „zintenzivnění boje za demokracii“. Ozbrojené útoky také mohou souviset s pomstou drogových kartelů za vládní ničení opiových polí. Obě věci mohou být také kumulované, jelikož peníze na boj rebelů pocházejí právě z obchodu z opiem. Tyto útoky jsou nebezpečnější tím spíš, že ozbrojencům nejde o váš majetek, ale o to rozpoutat nepokoje a poškodit vládu. K útoku na autobus v 2003 došlo poté, co byla u Vang Viengu zmírněna bezpečnostní opatření armády, která byla pravděpodobně opět v nějaké míře zase zavedena, takže by se to snad nemuselo opakovat. Podle zpráv z roku 2003, armáda po útoku hlídala úplně celou silnici a v autobusech jezdili jako ostraha vojáci.

Na severu auta zastavovaly na povinných stanovištích a vojáci někdy kontrolovali místní cestující a jejich zavazadla. Týkalo se to vždy jen místních, cizinců nikdy (Když jsme jednou při takové kontrole automaticky po vzoru místních při nástupu do autobusu otevřeli batůžek k nahlédnutí – tak skoro uskočili „ne, ne, vy ne, vy prosím běžte dál“.)

Drogy

Nakonec jen podotknu – jako všude na světě, ale tady ještě o něco víc – pozor na drogové delikty. Přestože se to tady pěstuje ve velkém a mnoho cizinců si sem jezdí užít něco marihuany či opia, legální to skutečně už dávno není a je to opravdu risk. Tresty jsou vysoké a laoské vězení nebude z nejpříjemnějších. A už vůbec nepodlehněte pokušení něco snad převážet přes hranici.

Ještě by bylo dobré zmínit často velmi svérázné zapojení či přivedení elektřiny (bacha na různé dráty).

NEJLEPŠÍ OBDOBÍ PRO CESTU DO LAOSU

Jako nejlepší období se uvádí listopad až únor, během nichž téměř neprší a není takové vedro. V horách je příjemně taky v květnu a červnu. V období dešťů od července do října bývají cesty často zaplavené, ale v tom případě je zde často možnost vodní dopravy po řekách. Hlavní turistická sezóna je od prosince do února a v srpnu. Ovšem v Laosu je relativně málo návštěvníků v jakoukoliv dobu.

Nicméně ačkoliv se obecně radí vyhnout se období dešťů, podle informací lidí, kteří tam v tuto dobu byli, to není zas tak hrozné, pokud ovšem neplánujete delší horské treky, to může deštivé počasí trochu otravné a “bahnité“. Džungle a rýžová políčka zezelenají, příroda je krásně v rozpuku. Nevýhodou je však zhoršení už tak nijak slavné dopravní infrastruktury v důsledku zaplavení cest, není například sjízdná trasa Huay Xai – Luang Nam Tha, je nutno počítat s říční přepravou. V období dešťů je vyšší výskyt komárů, což znamená mírné zvýšení s tím spojených zdravotních rizik viz Zeměpis a podnebí. Informace o aktuální počasí naleznete na stránce Aktuální počasí v Laosu.

CO S SEBOU DO LAOSU

Pokud neplánujete spát venku (což moc nedoporučuju a je to i vzhledem k cenám celkem zbytečné), tak je vcelku zbytečný spacák, pro lehké přikrytí jsme si pořídili víceúčelový kus flanelu. Oblečení lehké, nejlépe bavlněné a nemusíte ho s sebou vůbec táhnout moc, je furt vedro a můžete si nechat vyprat. Vzhledem k placení v různých měnách se rozhodně vyplatí kalkulačka. Nezapomeňte si vzít něco na hlavu proti slunci, šátek na hlavě se může hodit při cestování na korbě, kde docela dost fouká. Dále přípravky proti komárům. Moskytiéry většinou v hotelech jsou, ale nemusí být v super stavu.

Pro zásuvky je nutný adaptér (zástrčky s vidlicí jdou použít většinou i bez adapteru). Příplatek za foťák a kameru jsme nikde neplatili a s používáním stativu nikde problémy nebyly.

Problém ovšem může být s dodávkou elektřiny, na mnoha místech zvl. na severu jde elektřina jen několik hodin večer, často pouze na generátor. S dodávku elektřiny je také často svázána dodávka tekoucí vody. Docela určitě se vám tady sejde baterka. Pokud potřebujete nabíjet akumulátory, je nutno s tím počítat.

Další obecné rady a tipy naleznete v článku Co s sebou.

ZDRAVÍ A HYGIENA V LAOSU

Očkování stačí proti břišnímu tyfu a hepatitidě A.

Malárie – v Laosu je riziko celý rok, snad mimo Vientiane. Je tady tropická malárie resistentní na chloroquin, doporučená profylaxe je mefloquin viz Malárie. V období dešťů se riziko malárie zvyšuje vzhledem ke zvýšenému výskytu komárů, může hrozit také horečkadengue.

Žádné jiné tropické choroby nehrozí. Největší nebezpečí je v podstatě průjem, pozor také na dehydrataci a úžeh. Při koupání v Mekongu nebo jezerech existuje riziko cizopasníků.

S hygienou to zas tak strašné není, jídlo v levných restauracích bylo bez problémů, ovšem větší pozor na to co jíte dejte v odlehlejších oblastech. Nikdy nepijte vodu, používejte jen balenou vodu (i na čištění zubů). S ledem, který používali v restauracích do šejků jsme sice problémy neměli, ale zpočátku je dobré být opatrný. Led je podle všeho skutečně vyráběn z nezávadné filtrované vody, nicméně distribuce ledových kvádrů již tak hygienicky nezávadná není.

Vzhledem k výskytu ptačí chřipky (Avian Influenza) v jihovýchodní Asii v roce 2004 se informujte na aktuální situaci, v podstatě dávejte pozor na dostatečné tepelné zpracování pokrmů z drůbežího masa, i když v některých částech Laosu je stejně někdy lepší stát se vegetariánem. SARS není problémem, AIDS vzhledem k donedávné uzavřenosti země tady také není dosud moc rozšířen.

JÍDLO V LAOSU

Laoská kuchyně se podobá thajské a je mezi cestovateli předmětem velkých rozporů. Jedni tvrdí, že jim chutnalo výborně, druzí si stěžují, že se to vůbec nedalo jíst. Myslím, že je vcelku možné dát za pravdu oběma názorům. Nám tam většinou chutnalo naprosto skvěle, ale v některých oblastech skutečně vaří pěkné “blivajzy“ – na ty jsme narazili hlavně u Phonsavanu. Ale nemusíte se bát, i tam jsme našli možnost něčeho dobrého.

Jídlo je tady velmi levné. Začneme však tím nejlepším – co si v Laosu skutečně nenechte ujít jsou naprosto vynikající ovocné šejky(2000K). Mixují se z ovoce, kondenzovaného mléka a ledové drtě. Nejlepší je banánový nebo mangový a v Thajsku už je takhle dobré nemají. Úplně nejlepším univerzální a také pro žaludek bezpečným jídlem jsou laoské skvělé obložené plněné bagety (velká 6000K-8000K, malá 1000K-3000K), které se naučili péct od Francouzů. Výborná je také jiná laoská specialita „sticky rice“ – lepkavá rýže. Servíruje se studená v proutěných košících, sousta se odtrhávají z velké hroudy.

Balená voda (1000K-2000K) a plechovky coca-coly nebo fanty (2000K-4000K) jsou k dostání všude. Prodávají se z velkých boxů naložených ledem. Trochu neobvyklý je jejich způsob prodeje v láhvi: flašku vám nevydají, ale obsah přelijí do igelitového pytlíku a k tomu brčko (pokud prodavače včas zarazíte, můžete si to vypít u stánku a láhev hned vrátit). Pivo mají dobré, oblíbenou místní značkou je Lao Beer (6000K-7000K). Pivo stojí skoro stejně jako flaška místní rýžové „whisky“, která ovšem vypadá i chutná spíš jako tuzemský rum (8000K). Oblíbená je rýžová pálenka lao-lao. V Laosu se pěstuje výborná káva, servíruje se většinou dost silná, s množstvím sladkého kondenzovaného mléka (šálek cca 2000K). K jídlu se většinou podává zdarma zelený čaj (Nam saa), kterému říkají čínský. Pokud chcete černý čaj, musíte si specielně požádat, jinak dostanete zelený.

Obchody typu supermarket tady nenajdete, jídlo se prodává na tržnicích, kde dobře nakoupíte např. ovoce. Nabídka možnosti stravování v restauracích je široká. V turistických oblastech je kupodivu rozšířená zejména indická a italská kuchyně. Je tady možné taky sehnat maso v kuse zvané steak a vcelku vzácnost – brambory. Samozřejmě hlavní složkou jídla je vždy rýže nebo nudle a maso nasekané na kousíčky. Typické jsou polévky, které jsou v nejchudších oblastech často jediným možným jídlem (nudlová polévka 3000K-5000K). Rýže se zeleninou (cca 5000K), s masem (cca 8000K-10.000K). Jídlo lze sehnat i při dlouhých cestách autobuse, po cestě jsou vždy nějaké přestávky na jídlo. Ovoce lze nakoupit během zastávek z okna autobusu (např. 0.5kg mandarinek 4000K, pytlík ananasu 2000K).

Pojedli jsme bohatě většinou už od 10.000K do max. 50.000K za oba včetně pití. Náš celkový průměr v Laosu za jídlo byl na dva lidi za den 6.4$, a to jsme si fakt dost bužírovali.

JAZYK v LAOSU

Laoština je tónový, pro nás náročný jazyk, podobající se thajštině. Naučte se alespoň pár základních výrazů, místní to rozhodně ocení. Anglicky se domluvit dá, ale s obtížemi (v podstatě čím dál od větších měst nebo turistických center tím hůř). Základní věci pro přežití se daly domluvit všude, i když se zpočátku budete asi muset hodně soustředit na jejich výslovnost (hlavně u trhovců – samouků). Pozor na zvyk místních na všechno kývat i když vůbec nerozumí.

Nápisy jsou naštěstí velmi často v latince nebo i anglicky – není problém v hotelech, na nádražích, v restauracích apod. Velmi často se lze setkat s čínskými a korejskými nápisy. I v těch nejlevnějších tržnicových restauracích mívají jídelní lístek v angličtině, pokud ne – tak vás nechají nahlédnout pod pokličky. Trochu problém je to s přepisem některých názvů do latinky, např. jména ulic, vesnic chrámů apod. Často se podle různých zdrojů trochu (nebo i dost) liší.

Nejdůležitější výrazy:
Dobrý den – sábaai-dí
Nashledanou – sábaai-dí
Prosím – kálunaa
Děkuji (velmi) – khawp jai (lai lai)
Promiňte – khaw thot
Pomoc – suay ae
Běž pryč ! – pai doe
Kde je … ? – … yúu sai ?
Kolik stojí … ? – … thao dai ?
Zítra – meu eun
1 – neung
2 – sawng
3 – saam
4 – sii
5 – háa
6 – hök
7 – jét
8 – paet
9 – kao
10 – síp