Vodní hrad Švihov - gotická perla Klatovska s originálním vodním příkopem

Jen několik kilometrů od Klatov se nachází malé město Švihov, první písemná zmínka o něm už je stará skoro osm století. Hrad Švihov je o poznání mladší, ale jeho proslulost sahá až daleko za hranice. Jde o jeden z „nejmladších“ hradů Království českého, poprvé je v pramenech zmiňován na konci čtrnáctého věku a musel dokonce odolávat náporu husitů. Pozdější nákladnou přestavbu ve stylu pozdní gotiky s koncem patnáctého století měl na svědomí slavný architekt Benedikt Rejt.

Hrad obléhali i Švédové, na rozdíl od jiných akcí ale neměli valný úspěch

Během třicetileté války pak Švihov oblehla švédská armáda, nicméně na rozdíl od husitských vojů se jí úspěch nezdařil. Habsburkové po válce nařídili hrad zničit, protože by mohl klást po rekatolizaci českých zemí jistý odpor. Ale naštěstí došlo k destrukci jen u části opevnění a hrad jako celek zůstal zachován až do dnešních časů. Z rukou Černínů pak po konci druhé světové války přešel do majetku státu. Na rozdíl od jiných památek se o něj československý stát staral přímo příkladně, hrad se podařilo do značné míry zrestaurovat. Důkazem toho je například fakt, že v roce 1973 úspěšně sekundoval slavnému Moritzburgu při natáčení slavné česko-německé pohádky Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v ústřední roli, doplněné sličným princem v podání Pavla Trávníčka.

Není divu, že si jej filmaři vážně oblíbili, působí totiž už z dálky velmi majestátně. Páni z Rýzmberka měli spoustu peněz, takže postavit podobně originální opevnění bylo pro jejich pokladnu hračkou. Půta Švihovský z Rýzmberka chtěl postavit něco, co tu ještě nebylo – nakolik se to podařilo, musíte už při návštěvě zhodnotit sami…

Od sedmnáctého století se hrad využíval jako hospodářská usedlost

Bohužel, sedmnáctý věk přinesl pád, hrad se začal využívat k hospodářským účelům a situaci nezměnil ani vznik samostatné ČSR. Až do konce války se na stavbu „nesáhlo“, tudíž nějaké další přestavby nepřicházely v úvahu – což je samozřejmě druhá strana mince. To, co můžeme obdivovat dnes po celkem zdařilé rekonstrukci, je ale jen částí někdejší slávy Švihova. Parkánová hradba se čtyřmi baštami a velkou věží, vodní příkop, ze kterého zůstala dnes jen západní strana, ale také dva rozlehlé paláce, které si rozdělili dva ze synů Půty z Rýzmberka.

Otevírací doba možná všechny nepotěší, ale vstupné není nijak vysoké

Kdy je otevřeno? Zcela standardně, jak je u českých památek zvykem, žádnou výjimku tu nehledejte. Duben až říjen, obvykle od deseti ráno do tří odpoledne s tím, že s postupujícím jarem a létem se otevírací doba prodlužuje až do půl šesté.  V dubnu a říjnu je otevřeno pouze o víkendech, jindy je zavíracím dnem pondělí. Rodinné vstupné vyjde podle oficiálního webu na 250 korun (resp. 190, podle toho, jakou návštěvní trasu zvolíte), základní vstupné pro jednotlivce je pak 90 (resp. 70) Kč.

Vodní hrad Švihov nabízí dva velké návštěvnické okruhy – jeden nese jméno Hrad, druhý zase Kuchyně. Zatímco první varianta přinese prohlídku interiéru kaple Nanebevzetí Panny Marie a ukáže reprezentační prostory hradu, hodovní síně a taneční sál nebo zbrojnici, v „Kuchyni“ uvidíte, jak se žilo služebnictvu a správcům hradu – strážnice, fraucimor, kancelář hejtmana a další. Samozřejmě ale nezůstávejte jen u Švihova, protože za návštěvu stojí i malebné Kašperské Hory nebo historické město Klatovy. Na Klatovsku je další slavný hrad, nebo spíše jeho zřícenina – Rabí – místo, kde přišel Jan Žižka z Trocnova o druhé oko a husité za to připravili obráncům krvavou lázeň.