Kuvajt není jen poušť a ropa

Domluvíte se arabsky i anglicky, jde o skutečné centrum obchodu, průmyslu a rozmanitosti s naprostým minimem srážek. Kuvajt má nezávislost od roku 1961, kdy se dostal formálně z područí Velké Británie. Dnes tu vládne emír a padesátičlenný parlament, země má čtvrté největší zásoby ropy na světě, a právě z toho plyne její nesmírné bohatství. Jen pět procent HDP Kuvajtu tvoří turistický ruch, ale je pravda, že se chystají v příštích letech změny, které mají zatraktivnit zemi i pro náročné cestovatele.

Název země znamená vlastně „pevnost“

V původní arabštině znamená Kuvajt cosi jako „pevnost“, rozprostírá se na necelých osmnácti tisících kilometrech čtverečních a má zhruba 4,5 milionu obyvatel. V tomto směru mu patří 152., respektive 128. místo na světě. HDP na hlavu je ale 70 tisíc amerických dolarů, což znamená – a teď se podržte, osmou příčku. Za Kuvajtem je i Švýcarsko, San Marino nebo Island a Německo, tedy obecně hodně bohaté země. A také pro turisty velmi bezpečná, i když čeští cestovatelé budou potřebovat víza (byť ta jsou vlastně jen formální, zaplatíte tři dináry a dostanete legitku přímo na letišti). Tedy žádné dlouhé zdržení.

Připravit se musíte na totální absenci alkoholu, a to i v rámci hotelových barů. Je to jediná výjimka pro západní turisty, kteří se jinak mohou chovat prakticky jako doma a nejsou svázáni předpisy. Snad jen některé hotely nebudou chtít vyhovět společnému ubytování páru, který není sezdaný. MHD sice funguje, ale není moc přesná a přehledná, takže bude možná lepší půjčit si na dovolenou auto. Nakonec, silniční síť je opravdu výborná a když vám nebudou vadit občasné kolony, zejména v pracovních dnech, nemá vás v Kuvajtu za volantem co překvapit.

Centrem je Kuwait City, město v ústí Perského zálivu

Hlavní město má za sebou čtyři století historie, žije v něm řada cizinců – hlavně původem z Asie, kteří zde dlouhodobě pracují, podobně jako Arabové z Egypta, Sýrie či Iráku. Symbolem města jsou Kuvajtské věže, tedy vlastně vodojemy, které nabídnou pohled z výškové restaurace a jsou na svém místě už od konce sedmdesátých let. Více než dvacítka nových luxusních hotelů a mrakodrapy, které jsou vysoké až 372 metrů, přesně to jsou kuvajtské perly.

V létě si užijete i jedenáct hodin slunečního svitu za den, ale je pravda, že teploty budou opravdu vysoko. Evropan, který není zvyklý na velká vedra, by měl zemi navštívit spíše během zimních měsíců nebo na začátku jara a konci podzimu, kdy je teplota přijatelnější. V létě totiž může klidně překročit i čtyřicítku ve stínu, zvláště pak přímo v období letních prázdnin je horko opravdu až vražedné a pro turisty spíše nevhodné. Za špičkovou dopravou stojí mezinárodní letiště, jež je asi šestnáct kilometrů jižně od hlavního města. Ročně dokáže překvapit až šestnáct milionů pasažérů, poprvé bylo uvedeno do provozu na konci dvacátých let minulého století.