Furlansko-Julské Benátsko je kouzelný kout Itálie

Furlansko-Julské Benátsko je jedním z nejzajímavějších a nejrozmanitějších regionů Itálie, který nabízí nádhernou přírodu, bohatou historii, živou kulturu a vynikající gastronomii. Tento region je ideální destinací pro ty, kteří hledají dobrodružství, relaxaci, poznání a zábavu.

Poloha a geografie regionu Furlansko-Julské Benátsko

Furlansko-Julské Benátsko se skládá z několika částí: Furlanska, které patřilo k Benátské republice a později k Rakousku-Uhersku; Julského Benátska, které bylo součástí Rakouského přímoří a Svobodného území Terstu; a malé části historických Korutan a Kraňska. Region má rozlohu 7 862 km² a 1 215 220 obyvatel (2019). Na jihu má přístup k Jaderskému moři, na severu se zvedají Alpy (Julské Alpy, Dolomity) s nejvyšším vrcholem Monte Coglians (2 780 m n. m.). V nížině protékají řeky Tagliamento, Isonzo a Livenza.

Historie regionu Furlansko-Julské Benátsko

Region Furlansko-Julské Benátsko má dlouhou a složitou historii, která odráží jeho strategickou polohu mezi Alpami a Jaderským mořem a jeho kulturní rozmanitost. Region byl osídlen již v pravěku a prošel mnoha změnami vlády, národnosti a identity.

Starověk a středověk

Prvními známými obyvateli regionu byli Ilyrové, Keltové a Venetové, kteří obchodovali s Řeky a Féničany. V 2. století př. n. l. region podmanili Římané, kteří založili provincie Venetia et Histria s hlavním městem Aquileia. Římská nadvláda trvala až do 5. století n. l., kdy region začali napadat germánské kmeny jako Gótové, Hunové a Langobardové.

Langobardové založili vévodství Furlansko (Friuli) se sídlem v Cividale del Friuli (Forum Iulii) v roce 568. Vévodství bylo součástí langobardského království v Itálii a mělo vlastní zákony a instituce. V roce 774 bylo vévodství dobyto Karlem Velikým a začleněno do Franské říše jako marka.

V 9. století se region stal součástí Akvilejského patriarchátu, církevního státu podřízeného Svaté říši římské. Patriarchát měl velký vliv na politiku, kulturu a náboženství regionu. V této době se také rozšířila furlanština jako místní jazyk.

Ve 13. století se region stal terčem expanze Benátské republiky, která si podrobila pobřežní města jako Grado, Marano a Terst. Benátčané soutěžili s Habsburky o kontrolu nad vnitrozemím, zejména nad Goriziou a Gradiskou, které byly součástí Kraňského vévodství.

V 15. století se region stal součástí Benátské republiky, která uznala jistou autonomii Furlanska a jeho parlamentu Patria Friuli v Udine. Benátská vláda přispěla k hospodářskému rozvoji a kulturnímu rozkvětu regionu.

Novověk a moderní doba

V roce 1797 byla Benátská republika zrušena Napoleonem a region byl připojen k Rakousku jako součást Lombardsko-benátského království. V roce 1866 bylo Furlansko přičleněno k sjednocené Itálii po třetí italské válce za nezávislost.

Julské Benátsko (Venezia Giulia) zůstalo pod rakouskou vládou jako součást Rakouského přímoří (Litorale Austriaco). Tento region byl etnicky a kulturně různorodý, s italskou, slovinskou, chorvatskou, německou a židovskou populací. V roce 1918 byl region obsazen Itálií a připojen k Itálii v roce 1920 podle smlouvy z Rapalla.

V meziválečném období vládl v regionu italský nacionalismus a fašismus, který potlačoval menšinové jazyky a kultury. V roce 1943 byl region okupován nacistickým Německem a začleněn do Říšské župy Adriatisches Küstenland. V roce 1945 byl region osvobozen spojeneckými silami a rozdělen na dvě zóny: zónu A pod správou Spojených států a Velké Británie, která zahrnovala Terst, Gorizii a část Furlanska; a zónu B pod správou Jugoslávie, která zahrnovala Istrie, Kvarner a část Furlanska.

V roce 1947 bylo ustanoveno Svobodné území Terstu jako mezinárodní stát pod dohledem OSN, který měl zaručit autonomii a ochranu menšin. Svobodné území Terstu se skládalo ze dvou zón: zóny A, která zahrnovala město Terst a jeho okolí; a zóny B, která zahrnovala severní část Istrie. V roce 1954 byla zóna A předána Itálii a zóna B Jugoslávii podle Memoranda o porozumění z Londýna. V roce 1975 byla tato situace potvrzena smlouvou z Osima.

V roce 1963 byl vytvořen autonomní region Furlansko-Julské Benátsko, který zahrnoval bývalou zónu A Svobodného území Terstu a většinu historického Furlanska. Region má speciální status jako oblast s historickými národnostními menšinami (italskou, slovinskou a německou) a je povinen chránit jejich jazyky, kultury a práva.

Nejvýznamnější města a památky

Terst je největší a nejdůležitější město regionu s bohatou historií a kulturou. Byl hlavním přístavem Rakousko-Uherska a dnes je centrem obchodu, průmyslu a vzdělání. Mezi jeho památky patří hrad San Giusto, katedrála San Giusto, náměstí Piazza Unità d’Italia, kanál Canal Grande, divadlo Teatro Verdi, zámek Miramare a jeskyně Grotta Gigante.

Udine je hlavním městem Furlanska a druhým největším městem regionu. Je známé svou gotickou architekturou, malbami Tiepola a vinařstvím. Mezi jeho památky patří hrad Udine, katedrála Santa Maria Maggiore, náměstí Piazza della Libertà, palác Loggia del Lionello a galerie Galleria d’Arte Moderna.

Gorizia je město na hranici se Slovinskem, které bylo rozděleno po druhé světové válce na italskou Gorizii a slovinskou Novou Gorico. Je to místo setkávání různých kultur, jazyků a náboženství. Mezi jeho památky patří hrad Gorizia, kostel Sant’Ignazio di Loyola, synagoga Gorizia, muzeum Museo della Grande Guerra e della Pace a park Parco della Rimembranza.

Pordenone je město na západě regionu, které bylo dříve součástí Benátska. Je to průmyslové a kulturní centrum s tradičním knižním veletrhem Pordenonelegge. Mezi jeho památky patří gotický radní dům Palazzo Comunale, románský kostel San Marco, barokní kostel Santa Maria degli Angeli, galerie Galleria Harry Bertoia a divadlo Teatro Verdi.

Cividale del Friuli je starobylé město na řece Natisone, které založil Julius Caesar jako Forum Iulii. Bylo hlavním městem langobardského vévodství a později akvilejského patriarchátu. Je to místo bohaté na umění a historii. Mezi jeho památky patří langobardský chrám Tempietto Longobardo, katedrála Santa Maria Assunta, most Ponte del Diavolo, muzeum Museo Cristiano e Tesoro del Duomo a klášter Santa Maria in Valle.

Co by měli cestovatelé navštívit?

Furlansko-Julské Benátsko je region s mnoha možnostmi pro cestovatele, kteří hledají přírodu, kulturu, gastronomii a zábavu. Zde je několik tipů, co by měli vidět a zažít:

Města a místní památky: přehled nejvýznamnějších měst a hlavních památek je uveden výše.

Nejkrásnější pláže: region má 120 km dlouhé pobřeží s písečnými a oblázkovými plážemi, které nabízejí relaxaci, sport a zábavu. Mezi nejpopulárnější patří Lignano Sabbiadoro, Grado, Sistiana, Duino a Barcola.

Zábavní parky: pro rodiny s dětmi jsou ideální zábavní parky, které nabízejí atrakce, hry, představení a zvířata. Mezi nejznámější patří Aquasplash a Parco Zoo Punta Verde u letoviska Lignano. Parco Avventura Sella Nevea najdete v horách nedaleko hranic Slovinska a Rakouska.

Nákupní centra: pro milovníky nakupování jsou k dispozici moderní nákupní centra s obchody, restauracemi, kiny a službami. Mezi největší patří Città Fiera u Udine, Palmanova Outlet Village na dálnici z Udine do Tersu a o kousek dál je Tiare Shopping a Il Giulia.

Nejlepší restaurace: region je známý svou bohatou a rozmanitou kuchyní, která odráží vlivy různých kultur. Mezi typická jídla patří frico (smažený sýr s bramborami), cjarsons (plněné těstoviny), gubana (sladký chléb s ořechy a rozinkami), prosciutto di San Daniele (šunka) a jota (polévka z fazolí, zelí a klobásy). Mezi nejlepší restaurace patří Agli Amici (Udine), Harry’s Piccolo (Terst), La Subida (Cormons), Al Cacciatore della Subida (Sgonico) a Antica Trattoria al Ponte del Calvario (Gorizia).

Stylové hotely: region nabízí široký výběr ubytování pro různé potřeby a rozpočty. Mezi stylové hotely patří Savoia Excelsior Palace (Terst), Villa Luppis (Pasiano di Pordenone), Castello di Spessa (Capriva del Friuli), Villa Butussi (Corno di Rosazzo) a Hotel La’ di Moret (Udine).

Furlansko-Julské Benátsko je úžasná destinace pokud plánujete dovolenou v Itálii. Tato oblast vás okouzlí svou přírodní krásou, historickým dědictvím, kulturní rozmanitostí a gastronomickými specialitami. Region vám umožní prožít nevšední dobrodružství v horách, ale také příjemně lenošit na plážích a užívat si místních specialit v restauracích. Nechte se inspirovat Furlansko-Julským Benátskem a zařaďte ho do svého cestovního plánu. Nebudete zklamáni.