Turecko - Zeměpis a podnebí

Turecko je země, která leží na dvou kontinentech. Geograficky se dělí na evropskou a asijskou část. Za předěl mezi oběma částmi jsou považovány průlivy Bospor a Dardanely. Nevelká evropská část zvaná Thrákie má rozlohu pouhých 23.764 km2 navazuje na Balkán. Asijská část zvaná Anatólie 755.688 km2 leží na poloostrově Malá Asie.

Turecké pobřeží dosahuje délky 7.200 km. Na jihu ho omývají vody Středozemního moře, na západě je to moře Egejské a konečně na severu Černé moře. Mezi Bosporským a Dardanelským průlivem se nachází ještě moře Marmarské.

Turecko má poměrně hodně sousedů. Nejkratší je hranice z Ázerbajdžánem o délce 9 km. Nejdelší hranici má se Sýrií (822 km). Dalšími sousedy jsou Arménie (268 km), Bulharsko (240 km), Gruzie (252 km), Řecko (206 km), Irán (499 km) a Irák (352 km).

Turecko je geologicky nesmírně rozmanité, má ovšem tu smůlu, že leží na místě zemských zlomů, podél kterých vznikají častá zemětřesení. Ve Východním Středomoří do sebe naráží hned tři kontinentální desky, euroasijská, africká a arabská. Soustava má dva zlomy. Zlom pod Severním egejským mořem procházející mezi Řeckem a Tureckem je nejaktivnější. Méně aktivní, ale o to více ničivý je severní anatolský zlom probíhající Tureckem. Právě ten způsobil zemětřesení 17. srpna 1999 o síle 7.4 Richterovy stupnice, které si vyžádalo více než 40 000 obětí.

Thrákie

Evropskou část Turecka tvoří na rozdíl od ostatních částí země většinou nížiny. Podobá se hodně Evropě nebo sousednímu Balkánu.

Pobřeží Středozemního a Egejského moře

Pobřeží Středozemního moře je hornaté a u moře přechází v písečné pláže. Pobřeží Egejského moře tvoří převážně úrodná údolí, nízké pahorky či menší pohoří.

Černomořské pobřeží

V této oblasti jsou nejvyšší srážky, mírné podnebí a je to jedna z nejúrodnějších oblastí. Pěstují se tady ořechy, třesně, tabák i čaj. Toto pobřeží není příliš turisticky vyžívané.

Střední Anatólie

Asijskou část Turecka tvoří především náhorní plošiny. Na jihu se rozkládá prstencový pás pohoří Taurus, který sed dělí na Západní, Východní a Střední Taurus. Hory mají vrcholky pokryté sněhem téměř celý rok. Uprostřed anatolské plošiny leží slané jezero Tuz Gölu o rozloze 1397 km2, které během léta vysychá, stejně jako mnoho tureckých řek.

Východní Anatólie

Východní Turecko je především kamenitou zemí hor a pustin. Příroda je tady krásná a divoká. Směrem k pobřeží Černého moře se nachází malebné pohoří Kaçkar s nejvyšším vrcholem Kaçkar Dagi (3937 m). U hranice s Arménií najdeme v tzv. Amrénksé vysočině nejvyšší horu Turecka, bájný Ararat s výškou 5137 m. Turecko je povodím dvou důležitých veletoků Blízkého východu, Eufratu a Tigridu. Tigris vytéká z jezera Gölcik, Eufrat je soutokem řek Kara Su a Muratu. Na východě leží také v nadmořské výšce 1646 m největší jezero v zemi, vysoce alkalické jezero Van s rozlohou 3738 km2. 

Podnebí v Turecku

Turecké klima je vzhledem k jeho rozloze a různé nadmořské výšce poměrně rozdílné. Převládá zde subtropické podnebí. Léto bývá horké, nejvyšší teploty šplhají v jižní Anatólii až k 45°C, na hornatém východě, v Thrákii a při pobřeží jsou teploty nižší. Zima je nejchladnější v horách východě a celkově v celé Anatólii, zatímco na západních mořských pobřežích je mírnější. Klimaticky lze zemi rozdělit do několika různých pásem. Aktuální informace o počasí v Turecko se dozvíte zde.

Pobřeží Středozemního a Egejského moře

Podnebí je tady teplejší, s horkým létem a vcelku mírnou zimou. Stejné podnebí má také Istanbul a Thrákie. V Istanbulu jsou letní teploty kolem 30°C, v zimě bývá spíš deštivo a mírně nad nebo pod 0°C. U Středozemního moře je poměrně vysoká vlhkost vzduch a přes léto bývá kolem 40°C a v zimě mírně pod 0°C.

Pobřeží Černého moře

Černomořské pobřeží má mírné klima s častými dešti a vysokou vlhkostí vzduchu. Léto je mírné a deštivé. Spadne tady nejvíce srážek v zemí, až 3x i 5x víc srážek než jinde. Zima bývá chladná.

Anatolská plošina

Ve střední Anatolíi jsou horká a suchá léta, zima bývá velmi chladná. Teploty dosahují v létě 40°C, v zimě až -25°C. Nejpříjemnějším obdobím je konec jara a začátek podzimu. Na východě země panuje celoročně chladnější podnebí. V létě se však teploty mohou vyšplhat k 38°C, v zimě může na některých místech být až -43°C. Vrcholky hor bývají téměř po celý rok zasněžené. Během zimy mohou být kvůli množství sněhu některé oblasti obtížně nepřístupné. Některé horské silnice a průsmyky bývají v tuto dobu uzavřené.