Sinajská poušť - svět pozoruhodných skal

Kromě potápění je tou nejzajímavější věci, kterou na Sinaji můžete udělat, vypravit se některý z výletů do pouště. Sinaj je působivá a nádherná. Je místem divoké a nespoutané pouštní krásy na necelých 60 kilometrech čtverečních vyprahlé měsíční krajiny. Rozeklaná skaliska lemují hluboká údolí wádí. Říká se jí země tyrkysu, neboť už staří Egypťané zde tento vzácný kámen těžili. Mnoho lidí to možná překvapí, ale ani v Sinajské poušti stejně jako na Sahaře nepřevládá písek. Jsou zde hornaté části a velké oblasti pokrývá štěrk, kameny a balvany.

I my se z Dahabu vypravujeme na výlet k Bílému a Barevnému kaňonu. Kaňon se nachází nedaleko Nuweiby a patří do rezervace Taba. Nachází se asi 5 kilometrů od hlavní silnice a na terénními auty nebo na velbloudech se dá dojet až k sestupu do úzkého kaňonu. Musíme sešplhat po kovovém žebříku dolů do kaňonu a stativ raději necháváme v autě. I tak jsme se občas s fotografickými brašnami sotva protáhli úzkými skulinami. Občas se musíme dostat přes taková místa, která vyžadují téměř akrobatické výkony. Výlet doporučuji určitě s průvodcem, který ukáže cestu a způsob jak se přes skály nejlépe dostat. Projde s vámi celou cestu kaňonem, na jejímž konci vás pak vyzvedne agenturní auto.

Kaňon je neuvěřitelně nádherný. Jedna část zvaná Bílý kaňon je doménou bělostných skal, které se kolem vás tyčí oproti modré obloze. Barevný kaňon je zase okouzlující vrstvami pestrobarevných hornin působících dojmem skalních maleb. Pěšinka vedoucí kaňonem je někdy mimořádně úzká a často je nutno něco podlézt, přelézt, vyšplhat či sešplhat. Po projití kaňonem se zastavujeme v malé beduínské oáze, kde nám servírují oběd, který je součástí ceny výletu. Je to zjevná turistická atrakce, ale pro místní beduíny příležitost k výdělku.

Sinajská poušť je částí systému arabských pouští ležících na skalnatém podloží arabského poloostrova. Tyto pouště jsou kolébkou všech tří světových monoteistických náboženství. Pro nás je nejznámější legenda o hoře Sinaj, kde podle Starého zákona dostal Mojžíš od Boha Desatero přikázání. Tudy prý přešli poušť Izraelité. Tudy se také rozšířil do severní Afriky islám.

Pouště byly místem kde nejen podle Starého zákona oslovoval Bůh svůj lid. Mohamed, Mojžís i Ježíš svá první kázaní konali v poušti. V poušti vznikaly první a nejstarší kláštery. Dokladem jsou klášter Sv. antonína a Klášter Sv. Pavla ležící naproti přes Suezský záliv ve Východní poušti. Na Sinaji je neznámější a klášter Sv. Kateřiny, patřící pravoslavné církvi. Nachází na úpatí hory Sinaj v nadmořské výšce 1570 m. n. m. Jeho počátkem byl malý kostelík, který nechala vystavět Sv. Helena, matka císaře Konstantina na místě, kde měl podle biblické legendy Mojžíš spatřit hořící keř. Později zde byl vybudován císařem Justiniánem v letech 527 – 547 klášter.

Na horu Sinaj, tzv. Mojžíšovu horu neboli Džabal Músá o výšce 2285 metrů míří neustále zástupy poutníků. Tyčí se nad Klášterem Sv. Kateřiny a východ nebo západ slunce na hoře Sinaje je nejčastějším cílem výletů nabízených ve všech turistických střediscích naSinaji.

Sinaj je dnes především strategickým bodem a proto se o něj také často vedly války. Dnes je demilitarizovanou mezinárodně kontrolovanou zónou ovšem stále pokrytou nevybuchlou municí z posledních arabsko-izraelské válek. Doporučuje se proto v mnoha oblastech neopouštět vyznačené trasy nebo se pohybovat s místním průvodcem.

Křehký ekosystém Sinaje je ohrožen neustálým turistickým rozvojem a přílivem návštěvníků. Mnoho oblastí Sinaje je chráněným územím, kde auta nesmějí opustit vyznačené cesty. V poušti dosud žijí původní obyvatelé beduíni. Najdete tady prameny a oázy. Podnebí je na Sinaji vyloženě extrémní. V létě panují vysoké teploty, které vám umožní tak maximálně ležet na pláži. Pro výlety do pouště je ideální zima, kdy ale leží i na hoře Sinaj sníh a noční táboření vyžaduje teplý spacák i teplé oblečení.