Deir el-Bahrí - vznosné dílo Hatšepsut

Chrámy milionů let, přesně tak říkali staří Egypťané zádušním chrámů na západním břehu Nilu. Byly však více než jen zádušním chrámem faraónů, byly něco jako pamětní chrámy a hrály velmi důležitou roli při obřadech a každoročních svátcích. Chrámy ve skutečnosti využívali faraoni k potvrzení svého kultu o spojení s bohem Amonem.

Většina zádušních chrámů byla postavena z pískovce. Byly zde ale také další obslužné budovy postavěné většinou z nepálených cihel. Zahrnovaly příbytky pro kněží, úřadovny, skladiště a sýpky. Ty posledně jmenované se používaly pro skladování plodin z výnosů v majetku chrámu.

Původně zde stály téměř tři desítky chrámů, z nichž však mnohdy zbylo jen pár kamenů. Pro veřejnost je dnes otevřeno sedm chrámů. My jsme se rozhodli navštívit dva, které patří k nejzachovalejším a také nejhezčím v Západních Thébách.

Chrám královny Hatšepsut byl nazýván svou stavitelkou Džeser Džeseru, neboli Krása krás. Chrám královny Hatšepsut je skutečně jedním z nejkrásnějších a patří v Západních Thébách také k nejstarším. Svým působivým umístěním ve skalách připomíná přírodní amfiteátr. Arabský název pro zádušní chrám královny je Deir el-Bahrí tj. Severní klášter. To proto, že tady v pozdějších dobách stával koptský klášter, který však byl archeology později odstraněn.

Tato jediná žena, která Egyptu vládla jako faraon, nechala zbudovat jednu z nekrásnějších staroegyptských památek. Při pohledu z planiny splývá chrám se strmými pískovcovými skalami nad sebou. Je zčásti vytesán do skalisek, takže působí skoro jako kdyby vybudován samotnou přírodou. Původní vzhled chrámu obklopeného stromy, keři, květinami a fontánami musel být ještě úžasnější.

Hatšepsut byla dcerou Thutmose I. a manželkou svého nevlastního bratra Thutmose II. Po jeho smrti zůstala regentkou a vládla místo svého nevlastního syna. Po smrti Hatšepsut nastoupil konečně Thutmose III. na trůn. Proslul jako velký válečník, který rozšířil hranice Egypta dosud nevídaným způsobem. O jeho negativním vztahu k nevlastní matce Hatšepsut však stále historici spekulují. Faktem zůstává, že nechal vymazat její jméno a vyobrazení téměř ze všech chrámů a na konci své vlády nechal zničit i chrám v Deir el-Bahrí.

Po odkrytí pozůstatků chrámu byly nalezeny úlomky soch sfing a královských soch, naházené na hromadách, zřejmě určených k dalšímu použití. Našly se také obrovské usirovské sochy. Během 40 lety byl chrám postupně restaurován polskými archeology. Dlouholetá pečlivá práce restaurátorů a archeologického týmu navrátila chrámu jeho podobu.

Chrámová cesta je široká 37 metrů a vede na tři obrovská terasovitá nádvoří. Jsou oddělená kolonádami a každé je přístupné po nakloněných plošinách. Nejlépe zachované reliéfy se nacházejí na středním nádvoří. Reliéfy chrámu se špatně pozorují, protože na ně nedopadá žádné šikmé denní světlo. Nejlepší je proto přijít sem ráno, než zapadnou do stínu. Malby zobrazují kromě mnoha jiných výjevů slavnou výpravu královny do země Puntu (zřejmě dnešní Somálsko), aby získala vzácné myrhové stromy a vysadila je právě tady v chrámu.

Hatšepsutin chrám byl celý postaven z vápence a byl navržen jako systém teras vedoucích do kolonád kolem ústřední přístupové rampy. Jsou zde tři velká nádvoří, které spojuje soustava plošin. Královna jej nechala stavět kolem 1466 př.n.l. Navrhl je Senenmut, „hlavní služebník Amona“, a podle některých dohadů také nejspíš milenec královny. Stavba byla dokončena asi za 15 let, ale nejspíš již 20 let poté ji nechal Thutmose III. zničit.

Jako poslední místo návštěvy Západních Théb se v podvečer přesouváme k chrámovému komplexu Medinet Habu. Je to arabský název pro velkolepé zádušní město z dob faraonů 20. dynastie. Je to chrámový komplex o něco menší než Karnak. Není sice až tak velkolepý, ale jako celek je v mnohem lepším stavu.

Dominantou komplexu je obrovský zádušní chrám Ramesse III. Chrám vznikl podle slavného Ramessea Ramese II. a je nejlépe dochovaných z thébských chrámů. Zdi chrámu jsou pokryté pozoruhodně dobře zachovanými tesanými reliéfy. Velmi dobře zachované pylony pokrývají vyobrazení bitev Ramesse III. Do areálu se vstupuje Syrskou branou postavenou po vzoru asijských pevností.

Chrám si prohlížíme již v zapadajícím slunci a je tady na rozdíl od jiných památek poměrně málo lidí. Většinou tvoří jen zastávku v itinerářích cestovek, které dávají častěji přednost Ramesseu. To je skoro škoda, protože chrám je skutečně velkolepý. Takže pokud si chcete vychutnat klid, kterého se moc v turisty přeplněné Thébské nekropoli moc nedočkáte, zastavte se na chvíli právě tady. Můžete si téměř sami vychutnat velkolepost tohoto místa.