Bahríja - oáza zlatých mumií
Oáza Bahríja je první ze Západních oáz na cestě z Káhiry, do níž je to odsud 300 km. Oáza se skládá z několika vesniček, z nichž hlavní je Bawiti. Je centrem celé oázy, která se nachází v asi 2000 km2 velké úžině. Bahríja je tak první vstupní branou do pouště při cestě z Kahiry pouštní silnicí pokračující přes oázy Farafra, Dachla a Charga, odkud navazuje cesta až do Luxoru. Je také jedinou z těchto oáz, která je spojena silnicí s odlehlou oázou Siwa.

V Bawiti žije asi 30 tisíc obyvatel a je to malá nepříliš atraktivní vesnice. Hlavní ulice je tvořena vesměs modernějšími stavbami, ale v okrajových uličkách najdete tradiční domky. Jako v mnoha jiných oázách jsou hlavní součástí oázy palmové háje. V okolí tady najdete také několik horkých a studených pramenů, většinou však nejsou ke koupání vhodné.
Nevedla tudy sice žádná obchodní karavanní stezka, ale oáza byla významným centrem Střední říše a až do 4. století dobře prosperovala. Poté současně s úpadkem římské správy upadala i oáza a její zemědělskou půdu začala opět pohlcovat poušť. VBahríje je možno vidět některé starověké památky, většinou hrobky jako třeba Qárat Qas Salím nebo Qárat al-Hilwa. Jednou ze zajímavostí je Alexandrův chrám, sice je ve velmi špatném stavu, ale je to jediné místo, kde bylo v Egyptě nalezeno vyobrazení Alexandra Velikého. Pro historiky a archeology je to matoucí záhada, neboť se nemá za to, že byAlexandr oázu navštívil.

Bahríja se zapsala do egyptské archeologie objevením tzv. „zlatých mumií“. Tyto 2000 let staré mumie byly objeveno místním obyvatelem náhodou teprve před pár lety. V blízkosti Bawiti se oslík jednoho strážníka propadl do díry. Tento způsob objevování pomocí osla, koně nebo velblouda je v egyptské archeologii kupodivu poměrně častý. Tento objev byl však velmi významný. Egyptnetrpí nedostatkem velkých objevů, ale tenhle byl jeden z největších v posledních letech. Ukázalo se, že jde o velké pohřebiště z řecko-římského období s největší kolekcí mumií jaká byla v Egyptě nalezena. Celé pohřebiště dosahuje rozlohy asi 6 km2. Část mumií měla na obličejích zlaté masky a odtud vzešel název celého objevu.
Bahríja je ale především výchozím bodem pro výpravy do Černé a Bílé pouště. Právě proto sem návštěvníci míří.
Irena Hrušková | 3.10.2006
Aktuální počasí v destinaci
|
15,0°C
|
Předpověď počasí |
Mapa oblasti
Sponzor
Nejnovější článek
Piran: Benátské dědictví na Jadranu
