Štěpa ze světa 33 - Jakarta (Indonésie); 21. a 22.12.2004

Rano se mi nechce nic delat a tak az o 10 sejdu dolu na snidani, dal jsem si michana vajicka, dva toasty s dzemem a maslem, rajce a kaficko. Jsem fakt dneska linej a tak si jdu napsat vzorecky v exelu na pocitani dennich financi. Kurna trapil jsem se stim asi 5 hodin a docela jsem se do toho zazral, ten exel je v tom PDA pekne orezanej a tak vymyslim vzorecky v anglictine po pameti.Konecne uz to mam a uz mi to automaticky pise datumy k polozkam a prepocitava podle kurzu na Kc a jine blbosti. Mam hlad a tak kolem 4 vyrazim do ulic, jsem mile prekvapen kdyz zjistuje jak je tu levne ovoce. Za pul ananasu, kus papaji a manga pekne oloupane a chlazene platim 8Kc. Parada, vyrazim dal a davam si kurce s rejzi v nejake obdome mistniho KFC, jenze mi ta prodavacka vubec nerozumela a tak na misto levneho menu dostavam kus kurete za mnohem vetsi prachy, dal jsem si jeste kolu se zmrzkou a jako omluvu jsem si vyminil dzus. Strasne mi ta Indonesie pripomina Pakistan ci Indii a citim v kostech ze budu mit casem sranderu. Je tu stejny zapach z poulicnich varicu, podobny styl zivota i chovani lidi, jen je vse posunuto trosku do moderni doby. Venku se zacinaj strasne rychle honit mraky a tak jdu zase lenosit na pokoj. Toho dne jsem toho opravdu moc neudelal.22/12/04

Rano stavam s predsevzetim, ze musim navstivit narodni muzeum, centrum turistickych informaci a jak se dostanu do Yogyakarty. Sotva jsem vsak vysel na ulici tak uz jsem se cpal papajou a mangem. Cesta mi trvala proto tak dlouho, jelikoz jsem mel plne brisko a tak jsem zlenivel :o)) Hledal jsem nejdriv turisticke informace a kupodivu jsem nejdriv nasel to muzeum. Sice jej rekonstruovali, ale vevnitr bylo plne masek, zbrani vypadajicich jako z praveku, ktere asi mistni kmeny pouzivaji dodnes, spoustou keramiky a soch vytesanych do lavoveho kamene. Presto vsechno vsak na me pusobilo muzeum smutne a tak trochu vybrakovane, melo rozhodne daleko do narodniho muzea v Kuala Lumpuru v Malajsii. Jsem celej nervozni, jelikoz nevim kdy mi jede vlak ci bus a tak si to moc nevychutnavam. Cestou zpet nachazim asi na po 5 generalni turisticke centrum, byla to prca, jelikoz nepocitali s tim, ze obycejny turista prijde na tak vysoky informacni organ :o)) Asi pet lidi se me ptalo jestli umim indonesky, po me zaporne odpovedi zacali byt trosku nervozni a tak to odnesl jeden co umel trosku anglicky, byl vsak velmi ochotny a tesil se az to bude mit za sebou. V jadru jsem od nich nic nechtel, jen zdarma mapu indonesie a nejakou tu radu o destinacich. Podarilo se donesl mapu i peknou brozuru o Indonesii, bohuzel vsak vse v rustine a tak jsem nakonec rad, ze jsem ji nejakej ten rok studoval. Nasel pak jeste jednu mapu v anglictine a tak jsem byl stasnej jako blecha a on taky kdyz jsem konecne odesel :o))

Z informaci pospicham uz konecne zeptat se na ten vlak, k memu zdeseni chteji za listek do Yogyakarty 250 000 rupii coz je asi nasich ...................., uplne jsem to zavrhl a vracim se do nasi ctvrti Jalan Jaksa, kde se v cestovni kancelari dovidam,ze jede jeste jeden vlak z jiineho nadrazi za 90 000 bohuzel vsak po me chtela poplatek ve vysi 25 000 a tak jsem si jej sel radeji koupit sam. Cestou potkavam jednoho mistniho kluka ze Sumatry, tedy nevim ani jak jsem knemu prisel, proste jsme sli najednou pospolu. Byl to fajn klucina, nejen ze me zavedl na nadrazi, ale podarilo se mu koupit listek do Yogyakarty za 39 000 rupek coz byla skvela cena. Jeste me vyprovodil na autobus do me cvrti a pak zas zmizel. Jeste si pamatuj, ze porad opakoval slovo kerful, pozdeji jsem si jej prelozil a vyslo mi z toho, ze mam byt opatrny. Domaci v hostelu byl pekna sketa jelikoz jsem se odchlasoval o hodinu pozdeji a chtel zaplatit i tuto noc, nasrane jsem mu rekl, ze si ji tu prospim. Bohuzel a mozna diky tomu levnemu listku jsem vypadl jeste dnes a jel pres noc dvanact hodin do Yogyaksi. Nez jsem vsak odjel, stahl jsem si emaily a clanek o indonesii do meho PDA, mam radost jak ta potvurka funguje, pekne si stahnu vebevku v cestine o dane lokalite ci zemi a v klidu si to ctu na pokoji pekne zadara, potkal jsem zde zas toho nemce, co uz dva dny pise v jednom kole emaily kamaradum, je to hodne pratelskej kluk.

Konecne po kratkem slofiku balim a vyrazim jiz za tmy na vlakove nadrazi ekonomicke tridy. Radeji se vyhybam bazaru a slapu po silnici, bylo by to v tehto mistech v tuto dobu o drzku, kdybych neslapal po te silnici. Stejne budim dost velkou pozornost. Nakonec dorazim v poradku na nadrazi, kde k memu zjisteni jsem jedinej bilej. Takze jsem stredem pozornosti, za chvilku uz je u me hloucek a pataji se na vse mozne. Seznamuji se zde take s Arifem, ktery jede domu do Yagyakarty. Pozdeji zjistuji, ze je dost hlucny a tak jsem rad, ze ma jiny vagon. Konecne prijel vlak a lide me posilaji jinam, ze tady je ekonomicka trida porad nedovedou pochopit, ze jedu s nima v dobytcaku :o)) Mam docela fajnou rodinku na me lavici. Pani je ve vysokem stadiu tehotenstvi a tak nakonec lezi i na zemi pod lavicema, zatim co manzel si spokojene sedel. Meli jeste malou holcicku na, kterou vsak byli strasne zlati. Nakonec prisel jeste Arif a byl hlucnej, takze jsem mu rekl, ze se uvidime rano a ze jsem unavenej. Noc probehla celkem v pohode, rano jsem se probudil a videl jsem nejkrasnejsi rizove pole za celou moji cestu. Casti pralesa byli vymyceny a nahrazeny zelenyma jezirkama, kde v kazdem se rostla rize, nebe se stridalo hnede bahnite jezirko se zelenym. Proste nadhera, do toho vsak zaznel zoufalej vykrik zeny sedici u dveri asi dve lavice za mnou. Zjistuji co se stalo a nakonec se dozvidam, ze ji ve spanku vytrhl mladej kluk kabelku a vyskocil z vlaku, ktery uhanel plnou rychlosti. Kdyby se ten parchant aspon zlomil nohy, po tom co potkalo Alenku uz nejsem k temto kradezim tak laksni. Zena byla dlouho v soku a do toho ji porad nekdo otravoval a ptal se jak se to stalo.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".