Štěpa ze světa 38 – Probolinggo cesta na Mt. Bromo (Indonésie)

Drahe hotely maji vetsinou jednu vyhodu a to snidani v cene pokoje, ale tady jsem dostal snidani primo do postele. Probudili me sice o pulhodky drive nez jsem planoval, ale bylo to mile. Pekne jsem se pobalil a vyrazil na Mt. Bromo. Cestou si kupuji trs bananu a pak sedam do bema za 2000 tis. kde hned muj prvni pohled spocine na poradne fortelne zenske co koji maleho spunta, usmiva se na me a snazi se komunikovat kam jedu.

Po pravde receno me to trosku znervoznovalo, jelikoz se s tim kazdej den nesetkavam :o) Byla velmi mila a potvrdila mi to co mi rekl ridic. Prestoze se mi cena zdala mala dal jsem na reci ridice a kojici zeny a vyrazil. Takze mile bemo me vysadilo ne na Mt. Bromu, ale pred jednou zastavkou kde stoji lokal minibus na Bromo, takze se moje instikty moc nemejlily kdyz jsem jim nechtel moc verit. Jeli jsme tam neco pres dve hodky a byl to poradnej stoupak. Cesta ubihala docela rychle prestoze jsme dost casto staveli a meli i poledni prestavku :o)

Musi to byt velmi urodny kraj, jelikoz je tu nespocet policek a jedno policko navazuje na druhe, vse krasne upravene v peknych geometrickych obrazcich. Konecne dorazim do vesnicky Bromo, kde se mi hned u zastavky podarilo sehnat hotel za 25tis na noc, bydlel jsem sice hned vedle zumpy, ale za ty prachy :o) Rychle jsem se ubytoval a cestou zpet na vyhlidku na Mt. Bromo narazim na Alexandra, moc me potesilo, ze ma pripnutou karabinku s kompasem na batohu, takze se darek opravdu libil :o) hazime rec a pak se pridava par mladejch nemcu od nichz se dozvidam, ze tu je trojce ceskych turistu a jsou nekde u Mt. Broma kam mam take namireno. Mam vsak desnej hlad a tak zapluji do takove chatrce kde se ani postavit nemuzu a davam si zde polivku, dostal jsem k ni jeste rejzi za par kacek. Objevil jsem zde i mango po 1000 a tak si jedno kupuji na cestu. Dle rady nemeckych turistu vyrazim nejdrive na turisticke informace. Jsou zde dve devcata, samej humor a tak se nic nedozvidam, ale aspon me trosku rozveselily.

Taaak uz si to kracim smerem k sobce Mt. Bromo. Sestupuji na lavovou planinu po ktere jezdi jezdci na konich a sem tam obcas Jeep nebo motorka. Uprostred te planiny je sopka a vedle ni je kourici sopka Mt. Bromo. Porad vidim v dali nejakou stavbu, ale nemohu odhadnout co to muze byt, je primo pod jednou ze sopek a nakonec zjistuji, ze to je klaster vybudovanej na sopecne planine. Kolem nej postavaji desitky koni, takova mala past na turisty. Uz jsem u koni kdyz vidim trojici turistu, jednu holku a dva kluky. Odhaduji, ze to musi byt ti cesi o kterych jsem slysel. A opravdu nemilil jsem se a tak jsem se seznamil s Lenkou, Jardou a Stepanem. Kdyz jsem se predstavil jako Stepan tak se Jarda s Lenkou na sebe podivali a zeptali se me jestli nejsem nahodou Javorcak nebo Javorsky, coz me samozrejme prekvapilo, jelikoz jsem necekal, ze nekdo bude znat me jmeno. Ten svet je fakt malej, protoze kdyz Lenka s Jardou nakupovali léky na cestu v lekarne U Cerveneho Orla v Praze, rikali ze jedou do Indonesie za Stepanem. Na coz Dasa lekarnice, kterou uz z mojich vypraveni znate si myslela ze jedou za mnou. A tak se tam par minut dohadovali nez si vyjasnili ze to je jinej Stepan nez ja. No a vida ted cestujeme vsichni pohromade, dva Stepanove, Jarda a Lenka. To by bylo asi k tomu jak jsme se seznamili. Rozloucili jsme se s tim, ze si dame vecer sraz. Ja jsem se sel podivat do cmoudiciho krateru a oni sli jeste na tu druhou sopku. Kdyz jsem se vracel z krateru zacalo trosku prset a tak jsem zacal mistnim stankarum pomahat nandat plachty na bambusove konstrukce. Pomahal jsem obzvlast jedne krasne starence, ktera byla porad usmevava. Pak jsem si dal mango co jsem si koupil a melo skvelou chut, takze cestou zpet mam bojovvej ukol koupit dalsi dve at si dnes udelam mango den. Konecne prichazi nase ceska skupinka a spolecne jsme se vydali k hotelu, jen Lenka si najala kone :o)) Jelikoz lije jako z konve tak se usidlujem u mojich novych kamaradu na pokoji a debatime co a jak na cestach. Nakonec se vecer rozchazime s tim, ze rano ve 3 vyrazime na trek na nedalekou vyhlidku z ktere se da videt krasny vychod slunce se sopkami v popredi.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".