Islám jako životní kompas aneb příběh slečny Kaisyah z daleké Indonésie

Jaké je to žít bez vepřového masa? Jsou lidé z teroristických skupiny skutečnými muslimy? Islám jako životní kompas aneb příběh slečny Kaisyah z daleké Indonésie.

Podle webu statista.com, se v roce 2010 87% všech lidí z Indonésie oficiálně hlásilo v muslimskému vyznání. Muslimská populace tohoto státu jihovýchodní Asie je statisticky nejpočetnější na celém světě. Jaký je ale vůbec Islám v Indonésii? Jakými pravidly se musí příslušník tohoto náboženství řídit? A jak je vnímán např. vzrůstající tlak na muslimské obyvatelstvo ve spojitosti s teroristickými útoky? Je mi velikou ctí představit slečnu Kai s díkem, že nám poskytla rozhovor na téma, které je ji více než blízké. Muslimská víra je jejím denním chlebem, a právě ten dnes v tomto článku za pomoci jejího vyprávění, ochutnáme.

Jaká je situace ohledně náboženství v Indonésii?

V roce 2010 to bylo 87% procent indonéské populace, která se hlásila k islámskému vyznání. Ostatní obyvatelé jsou většinou křesťané, což je pravděpodobně pozůstatek z naší koloniální historie, kdy jsme byli součástí nizozemského impéria. Křesťané jsou zde v přibližném zastoupení 10%, ostatní jsou jiná náboženství (např. buddhismus, hinduismus apod.). Důležité je říci, že Indonésie není ateistickou zemí. Ateisté jsou v častých případech vlastně poněkud diskriminovanou menšinou naší populace. Lidé bez vyznání mají problém s oficialitami jako jsou sňatky či registrace narození dítěte. Indonésané mohou skončit až ve vězení, pokud odmítnou příslušnost k jednomu z šesti schválených náboženství. Mezi ně patří Islám, Protestantismus, Katolicismus, Buddhismus, Hinduismus a Konfucianismus (Te, 2019).

Kai, kdy jsi začala věřit v Islám?

Jsem muslimem odjakživa. Vyrostla jsem v muslimské rodině. Obě větve, jak od mé maminky, tak tatínka věří v Islám. Bylo to přirozené následovat naši rodinnou tradici. Dnes si nemohu svůj život bez mého vyznání představit. Islám mi dává životní směr a smysl. Je to jakýsi kompas mého života. Korán (pozn. svatá kniha islámu) mi dává specifická pravidla do života a dokáže spolehlivě nahradit prázdnotu, kterou bych cítila, kdybych se k Islámu nehlásila. V minulosti jsem nahlédla  např. do křesťanské Bible, ve které mi chyběla určitá konkrétnost toho, jaký by člověk měl být, nebo jak by měl ve svém životě jednat. V tomto vnímám Korán o mnoho nápomocnější. Jsem studentkou na zahraniční univerzitě, a i když momentálně nejsem v prostředí, ve kterém Islám figuruje, nelze ho jen tak ze srdce vymazat.

Jak vypadá tvůj den? Máte jako Muslimové nějaká pravidla, která musíte v průběhu dne dodržovat?

Prakticky jako Muslim musím dodržovat několik pravidel. Říkají ti něco 5 pilíře islámu? Jedním z pilířů je tzv. Salát neboli rituální modlitba. Povinností v našem vyznání je se 5x denně pomodlit. Během dne máme časové sloty v průběhu kterých, je nutné provést modlitbu. Ta netrvá déle než pět minut. První začíná v ranních hodinách při rozbřesku ve 4:20 a končí v průběhu svítání 5:45, následuje polední, odpolední, modlitba při stmívání a vše končí modlitbou po setmění od 19:30 do  4:20, tehdy začíná nový cyklus povinných modliteb. Jinak jsem v průběhu dne normální lidskou duší putující po tomto světě. Vyrážím do školy, trávím čas s přáteli nebo s rodinou, moje denní rutina se nikterak neodlišuje od ostatních.

A co ty další čtyři pilíře?

Ty jsou na celoživotní bázi. Např. tzv. Hadždž neboli pouť do poutního místa Mekky je každý muslim povinen alespoň jednou za svůj života absolvovat. Vzhledem k tomu, že v Indonésii je opravdu vysoká populace Muslimů, někteří na možnost odcestovat do Saudské Arábie (pozn. stát, ve kterém se Mekka nachází) čekají i 20 let. Zakát, další z pilířů je tzv. Almužnou. Muslimové jsou každý rok povinni dát na charitativní účely alespoň 2,5% ze svého celkového majetku. A v průběhu Saum, toto označení čtvrtého pilíře můžeme přeložit jako půst v měsíci Ramadánu, jsme povinni si odepřít v průběhu tohoto období (od rozbřesku do soumraku) veškeré jídlo, pití, sexuální aktivitu a nemorální chování jako je například kouření. Poslední je vyznání víry, tzv. Šaháda. Slova skrze kterými se plně oddáváme našemu vyznání. V zásadě se jedná o potvrzení oddanosti k Alláhovi, který je pro nás jediným možným božstvem a  taktéž Mohamedovi jako božímu poslu.

Napadá mě, máš nějakou speciální dietu… Muslimové nemohou jíst vepřové, že?

Jako Muslimové jsme povinni konzumovat pouze jídlo zvané Halal (pozn. v překladu povolený, přípustný). Nemůžeme jíst vepřové, krev, zvířata, která byla zabita jinak než ve jménu našeho boha Alláha nebo také hmyz či obojživelníky, popřípadě alkohol. Zajímavé však je to, že pokud jsme k těmto pokrmům nuceni, nebo sami máme přání si jednou za čas vepřové maso opravdu dát, náš Bůh je milostivý. Toto chování se nepovažuje za hřích. Islám se zdá být velmi striktním náboženstvím, ale v zásadě můžeme tyto tendence vnímat i ve více případech.

Jak vnímáš vzrůstající tlak na muslimské obyvatelstvo ve spojitosti s událostmi okolo teroristických útoků či jiných, které se úzce skloňovaly ve jménu Vašeho vyznání?

Cítím upřímnou lítost nad faktem, že teroristé jsou spojováni s muslimským vyznáním. Např. v průběhu událostí 11. září roku 2001, kdy se odehrály četné teroristické útoky ve Spojených státech amerických, byl Islám zahalen černých prachem nenávisti. Nebylo to dobré období pro naše náboženství. Paradoxní až poněkud ironické ale je, že Islám jako takový nepovoluje jakékoliv násilí. Náš spasitel, jakožto pravý příklad dobrého muslima, nebyl nikdy tím, který by vrátil ránu tomu, kdo mu během jeho života ublížil. Islám ctí respekt, lásku a mír, to je v zásadě cílem každého Muslima, který následuje skutečnou cestu našeho vyznání. Není zde opravdu zmínka o tendencích k terorismu. Naopak. Často přemýšlím nad tím, jak tyto společnosti ubližující události mohly být spáchány příslušníky našeho vyznání. Podle mého názoru to nejsou lidé, kteří následují správnou cestu Islámu a je mi líto, že nás s nimi společnost spojuje.

Bylo mi ctí nahlédnout pod pokličku náboženství, o kterém toho vlastně mnoho nevíme. Ve výsledku se nikterak zásadně neodlišuje od jiných typů náboženství. Ti, kteří se považují za Muslimy dodržují určitá pravidla, mají vlastní svatou knihu a specifické tradice, stejně jako např. víra křesťanská či buddhistická. Mnohokrát děkuji Kai, že si svým vyprávěním dopomohla alespoň trochu objasnit své vyznání nám, kteří podlehli předsudkům, jež byly poněkud nešťastně vytvořeny kvůli nedostatku relevantních informací a lidskému strachu.

Zdroje
Surviving Indonesia as an atheist when the country is built on rigid religious traditions and policies
Share of Indonesian population in 2010, by religion