Bangkok – proměny Města andělů

Velkolepé město andělů, Nejvyšší úložiště božských skvostů, Sídlo velké a nepřemožitelné, Velká a významná říše, Nádherné město královské bohaté devíti vzácnými drahokamy, Nejvyšší místo odpočinku králů, Boží útočiště a místo pobytu převtělených duchů.

Takto v překladu zní nejdelší místopisný název na světě. Místní si ho zkracují na Krung Thep – Město andělů, zbytek světa však toto město zná spíše pod jeho mezinárodním jménem Bangkok.

Těžko říct, kde na světě je další podobné město. Nádherně exotické a přitom velmi moderní. Přes dynamický rozvoj je dodnes historické staré město připomínkou velkolepé orientální říše. Směs vlivů, která formovala tvář dnešního Bangkoku, dala vzniknout něčemu skutečně nenapodobitelnému.

Pro Bangkok je typická doprava po řece Chao Phraya a síti kanálů, díky nimž si vysloužil přízvisko Benátky východu. Charakteristický je ovšem také trvalý příkrov smogu, což může být společně s tropickým vedrem a nepřetržitým dopravním chaosem rušných ulic, docela vysilující kombinace. Navzdory tomu všemu však má Bangkok svůj neodolatelný šarm, který chtě nechtě po čase začne působit na každého.

Snad také proto je největším asijským a možná i světovým centrem nezávislých cestovatelů a mnoho z nich se sem stále vrací. Pro tento druh cestování má Bangkok koneckonců velmi dobré zázemí a Thajsko je tak mimořádně oblíbenou destinací.

Nejvíce památek je soustředěno ve čtvrti Ratanakosin, která byla kdysi královským ostrovem. Mnoho původních kanálů bylo s rozvojem města zasypáno a na jejich místě postaveny silnice, a tak ani Ratanakosin dnes už ostrovem není. Nejnavštěvovanější památkou Bangkoku je areál královského paláce. Celý komplex se rozkládá na ploše téměř 1.5 km2 a zahrnuje desítky budov. Grand Palace byl až do roku 1946 sídlem královské rodiny. Hlavní a zároveň největší budova Chakri Maha Prasad Hall je inspirována viktoriánským stylem a tak se poněkud vymyká tradiční thajské architektuře.

Jedna z nejnádhernějších staveb jihovýchodní Asie, chrám Wat Phra Kaeo – Chrám Smaragdového Buddhy, se nachází v uzavřeném areálu uvnitř komplexu královského paláce a sloužil jako královská kaple. Je nejposvátnější ze všech thajských chrámů a jeden z nejkrásnějších v celé Asii. Chrám představuje celý soubor bohatě zdobených budov. Stěny chrámu zdobí výjevy z eposu Ramakien, což je thajská verze známého příběhu Rámy a Síty z indické Ramajány. Děj se ale mírně liší a Ramakien má na rozdíl od své indické literární sestry šťastný konec.

Wat Phra Kaeo byl postaven roku 1782 a je zasvěcen tajemné posvátné sošce Smaragdového Buddhy, národnímu thajskému talismanu. Soška vysoká asi 75 cm je ve skutečnosti vyrobena z jadeitu, pochází ze Srí Lanky a její osud je plný zvratů. Byla objevena náhodou pod ochrannou vrstvou sádry v Chiang Rai v severním Thajsku, které dříve bylo samostatným královstvím Lanna a v 16. století se připojilo k Laosu. Smaragdový Buddha se tak dostal do Laosu, který ho také považuje za svůj posvátný symbol. V hlavním městě Vientiane postavili pro sošku Chrám Smaragdového Buddhy, kde byla umístěna až do roku 1778, než byla navrácena (nebo z laoského pohledu ukradena) do Thajska. Soška má tři bohatě zdobené kostýmy, na každou sezónu jeden a převléká ji osobně sám král.

Chaosu rušných ulic na chvíli unikáme v poklidné atmosféře jednoho z nejpůvabnějších buddhistických chrámů ve městě. Wat Pho(Chrám Odpočívajícího Buddhy) je nejstarší a největší chrámový komplex v Bangkoku. Ve skutečnosti se vlastně jmenuje Wat Phra Chetuphon a pochází ze 16. století. Hlavní lákadlem návštěvníků je obrovská zlatá socha ležícího Buddhy, dlouhá 46 m a 15 m vysoká. Chodidla sochy jsou složitě vykládána perletí. V chrámu se nachází největší sbírka Buddhových sošek v Thajsku. Chrám byl odedávna centrem výuky a je považován za první thajskou veřejnou univerzitu. Probíhá zde také výuka tradičních thajských masáží.

Buddhistických chrámů je Bangkok doslova plný. K těm nejnavštěvovanějším patří Wat Traimit (Chrám Zlatého Buddhy), ukrývající velmi cenný podklad, největší zlatou sochu Buddhy na světě, vysokou 4 metry a vážící přes 5 tun.

Bangkok je poměrně mladé město. Až do roku 1782 byl jen malou rybářskou vesnicí. Po zničení Ayuthayi bylo nové hlavní město ustanoveno v Thonburi, ležícím naproti Bangkoku na druhém břehu řeky. Král Rama I. se pak rozhodl na tomto místě vybudovat nové velkolepé královské město, které by nahradilo impozantní Ayuthayu, vypleněnou barmským vojskem. Od té doby byl Bangkok hlavním městem Siamské říše, které se jako jedné z mála asijských zemí podařilo udržet si svou historickou kontinuitu a vyhnout se koloniální nadvládě.

Dnešní město rozkládá na ploše 560 km2 a žije v něm téměř 7 milionu lidí. Na tak obrovskou metropoli Bangkok při bližším pohledu působí ve srovnáními s obdobnými městy překvapivě čistě a upraveně.

Je těžké říct, jaký vlastně Bangkok je. Město smogu, neuvěřitelně rušných ulic s nekonečnými zácpami a neodbytnými dohazovači. Město klidných buddhistických chrámů a blýskavých exotických památek. Město starých uliček dýchajících Orientem a širokých bulvárů s moderními budovami. Orientální a západní vliv se tady prolíná do chaoticky jedinečné směsice starého a nového. Bangkok je zkrátka město, které vás nepřestane překvapovat.