Cestujeme po Maroku: Agádír – Tiznit – Fés - Tanger

Pobřeží (Maroko)
Pobřeží (Maroko)

Než se vydáme na cestu, víme jediné, čeká nás poušť, písek a velmi horké počasí. Cesta začíná v Agádíru, kam jezdí bohatí Francouzi, ale i jiní Evropané. Agádír je nejmodernější město v Maroku a tři sta dvacet dní v roce tu svítí jen slunce. Vlivem silného zemětřesení v roce 1960, kdy bylo město téměř srovnáno se zemí, vyrostla nová zástavba.

Agádír

Konečně marocké letiště, vypadá opravdu arabsky. Typicky arabsky, orientální nápisy a výzdoba, je slyšet arabská hudba. Chce se mi kroutit do rytmu a začít tancovat. Agádír je plný luxusních hotelových komplexů na pláži pro boháče, ale pochybuji, že se sem někdy obyčejný maročan podívá. Dokonce tu dostanete i zahraniční tisk, který se sem dováží letecky. Na své si přijdete i během nočního života, najdete tu bary, diskotéky, ale i vyhlášená kasina. Za hotelovými komplexy jsou široké dálnice a teprve za nimi začíná obyčejný tamější život. Je tu cítit koření, exotika a pečené maso. Obchodníci nabízejí olivy, olivové oleje a snad všechnu zeleninu. Agádír je hlavním městem regionu Souss-Massa-Draâ. V jazyce Berberů znamená Agádír opevněnou sýpku. Město je důležitým marockým přístavem. V současnosti zde žije 608 600 obyvatel. Sem se modernizace dostala rychle. Agádír už není typickým marockým městem, jsou tu široké ulice, kavárny evropského stylu a výškové budovy.

Městská brána (Maroko)

Z Agádíru do Tiznitu

Z Agádíru vede do Tiznitu celkem pěkná asfaltová silnice dál na jih. Je to poměrně mladé město. Město chrání rudé hradby. Kdybych se tu vyskytla z ničeho nic a nevěděla, kde jsem, připadalo by mi, že nosí na tělech jen splývající prostěradla. Ale pořádně špinavá prostěradla. Ulice ve městě jsou poměrně široké, prohlížím si zvláštní žluté patrové bytové domy s modrými okenicemi. Všechno je tu modře natřené, dokonce i pouliční lampy. V postranních uličkách jsou malé krámky za plechovými, samozřejmě modrými, vraty. Vypadá to, jako kdyby tu lidi prodávali z garáže. Jak je to tu asi s legalizací? Potřebují k tomu „živnosťák“? A podávají třeba daňové přiznání? To nevím. V Čechách na vietnamských tržištích se aspoň trochu člověk vyzná, co prodávají. Tady jen hrabete a hrabete, třeba něco najdete. Nápisy na súku jsou ve třech jazycích, francouzsky a dvakrát arabské písmo. Předpokládám, že arabsky a berbersky.

Z Tiznitu daleko na sever

Fés je nejstarší ze všech královských měst v Maroku. Je také nejpůsobivější. Jeho medina je jedna z největších středověkých měst na světě (spolu s Marrakéší, Damaškem a Káhirou). Je to město, které bylo po dlouhou dobu považováno za centrum muslimské víry a vše, co se v dějinách Maroka odehrálo, začalo právě tady. V srdci mediny tohoto marockého města byste jen těžko hledali koželužny a barvírny, ale skutečně tu jsou. V těchto barvách se máchají kůže a tím se jim dodává požadovaná barva. Šíří se tu zápach a pracovat tu nelze déle než dvacet let, díky jedům, které z barev stoupají. Na ulicích prodávají olivy, tolik druhů s možnými příchutěmi, že ani netuším, že jich tolik existuje. Za vysokou hradební zdí vidím z dálky maličkaté bílé domečky, připadá mi, že tam bydlí trpaslíci. Když přijdu blíž, chápu co je to. Je to hřbitov, domečky jsou muslimské hroby. V kopci jsou bílé uličky s modrými ozdobami. Všechno tady vypadá čisté, jen toho prachu a písku ze Sahary. A Slunce tu svítí snad i v noci.

Pouštní město (Maroko)

Přechod do Tangeru

Po cestě do Tangeru se ještě zastavujeme s Tétouanu, jehož název v berberštině znamená "oči". Uličky jsou tu úzké, uprostřed jsou jakési odtokové kanálky, ve středověku odváděly fekálie, ale k čemu jsou tady? Ovšem hlavní ulice v centru mi připomínají velkoměsto. Vysoké mnoha patrové budovy, široké bulváry a spousta obchodů. Tady je to asi pro bohaté. Tanger, po Casablance druhý nejvýznamnější přístav v Maroku. Město založili obyvatelé Kartága v 5. století př. n. l., brzy přešlo do držav Římské říše a stalo se hlavním městem římské provincie. Přijíždíme do Tangeru, čeká nás přechod přes Gibraltar do Španělska. Čekání na trajekt si zpříjemňujeme posezením v Café Al Hafa s výhledem na moře. Nasedáme na loď a loučíme se s orientem. وداعا المغرب – Sbohem Maroko, někdy na shledanou.

Booking.com