Pannonhalma - benediktinské arciopatství svatého Martina

V Maďarsku nedaleko Taty a Šoproně se nachází Pannonhalma, městečko se čtyřmi tisíci obyvateli a několika církevními památkami, které nabízí opravdu skvělou potěchu pro každé oko znalce světové architektury. Pannonhalma, což vlastně znamená "Panonský vrch", je proslulý hlavně Benediktinským arciopatstvím svatého Martina, které je opravdovou památkou starých časů. Bylo totiž založeno už v roce 996, příkaz k výstavbě dal sám slavný Gejza, jehož jméno nemůže nikoho se zájmem o maďarskou (potažmo uherskou) historii zaskočit. Je to tentýž Gejza, jehož syn Vajk (Štěpán) přivedl Uhry do lůna římskokatolické církve a zasloužil se tak o přeměnu někdejších divokých kočovníků v civilizovaný evropský národ.

Arciopatství svatého Martina je druhou největší stavbou tohoto druhu na světě, hned po mýty opředeném Monte Cassinu na jihu Itálie. Účelům katolické církve slouží i dnes, žije zde na padesát mnichů a tamní knihovna, která pojala během historie na 360 tisíc svazků, by mohla za jistých podmínek sloužit doslova armádě čtenářů. Budova arciopatství prošla v běhu staletí několika rekonstrukcemi, na konci patnáctého věku ji nechal král Matyáš Korvín přestavět v gotickém stylu a o necelá tři staletí později pak přišla mírná úprava baroka.

Pannonhalma měla v minulosti i slavné návštěvníky, zavítali sem moskevský patriarcha Alexius II., papež Jan Pavel II. nebo dokonce Dalajláma. Symbolicky zde také odpočívá srdce korunního prince Otty Habsburského, který zemřel v roce 2011. Při prohlídce komplexu arciopatství najdete i stavbu připomínající tisíc let (tj. 896-1896) po příchodu Maďarů do Panonské nížiny. Je asi samozřejmé, že tamní mniši kvasili a hojně popíjeli i víno, takže tamní Merlot, Chardonnay nebo Sauvignon Blanc můžete okusit i v dnešních časech, podle staletí neměnné receptury.

Booking.com