Sárospatak - město vína v Tokajské oblasti

Marek Kos | 13.9.2014

Město Sárospatak, nacházející se v Maďarsku poblíž Tarcalu a Tokaje, se začalo rozvíjet v jedenáctém století, kdy sem jezdili na pravidelné lovecké zábavy uherští panovníci a šlechtici. Pozdější vinařská oblast je zmíněna v uherských letopisech poprvé v roce 1221, tehdy ještě pod starším názvem Potoc, kde mimochodem jasně slyšíme naše "potok" (český název této oblasti ostatně zní Šarišský potok). Zikmund Lucemburský později udělil Sárospataku statut svobodného královského města, které dostalo v roce 1460, za vlády Matyáše Korvína, navíc do vínku trhové právo. Ve středověku byl Sárospatak významným obchodním střediskem, který spojoval Uhry s územím dnešního Polska. V šestnáctém století ale zasáhl město krutý mor, který připravil o život většinu obyvatel.

Sárospatak proslul i jako maďarské středisko církevní reformace, první protestanská kolej zde spatřila světlo světa v roce 1531 a později zde ostatně působil i Jan Ámos Komenský, který se do těchto končin vydal na pozvání prince Jiřího I. Rákocziho a napsal zde také svá dvě významná díla - Svět v obrazech a Škola hrou. Před zmíněnou protestantskou kolejí můžete najít sochu slavného "Učitele národů", jenž zde vyučoval po čtyři roky (1650-1654). Další významnou osobností, která se tímto maďarským městečkem v běhu historie mihla, je rakouský jezuita Johann Grueber. Známý cestovatel a astronom zde totiž ve věku šestapadesáti let dokončil svou životní pouť. Dnešní Sárospatak je jednou z nejvýznamnějších maďarských turistických destinací. Jeho popularitu jen dokresluje fakt, že na pětisetforintové bankovce je znázorněna jeho dominanta, renesanční zámek se čtvercovým půdorysem s typicky středověkou silně fortifikovanou věží. Takzvaný Rákocziho hrad je totiž symbolem boje maďarské šlechty proti habsburské nadvládě...

Patnáctitisícové město, kterému se v minulosti dostalo přezdívky "kalvínské Athény" vzhledem k množství protestantských vzdělávacích institucí, je známé i díky katolické světici a dceři krále Ondřeje Uherského, svaté Alžbětě Durynské, která byla příbuznou českého panovníka Václava I. Mladá žena brzy ovdověla a dožila se pouhých 24 let, za její křesťansky příkladné chování k chudině v době povodní a moru v Uhrách jí zajistilo římskokatolickou kanonizaci už necelé čtyři roky po smrti. Dnešní Sárospatak je jednak prestižní univerzitní město, ale na druhou stranu má i půvabný historický charakter, a to nejen pro spousty turistů, kteří sem každoročně zavítají, ale samozřejmě i pro místní rodáky a starousedlíky. Sárospatak přišel o statut města v roce 1870, ten mu byl ale o necelé století později navrácen a cesta k turistické slávě tak mohla začít. Takže proč sem nezavítat a nevypít trochu pověstného tokajského vína? A jedna zajímavost na závěr. Vlastníte mobil finské značky Nokia? Tak vězte, že Sárospatak má uzavřeno oficiální partnerství se stejnojmenným třicetitisícovým severským městečkem…

Booking.com