Deník z Jižní Afriky (část 24 / 32)

Podvečerní savana (Jihoafrická republika)

Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)

16. října 2006, pondělí

Dnes se naše skupina turistů rozdělila na dvě. Míla a Bára s Ondrou se rozhodli absolvovat ještě jednou safari v Krugeru. Odjížděli už v 6:00 ráno a vezl je Pieter v Pavlově autě. Naše větší skupina dala přednost poznávání okolí. Budím se v 5:30 a dám si jenom pár hltů kávy. Trávím čas mazáním fotek ze včerejška, kdy jsem jich pořídil 350. A tak musím alespoň pro začátek 50 fotek smazat. Libuška je na tom podobně, ale její foťák je částečně pokažený a mazat zatím nelze. Naši řidiči si mohou i něco málo vypít. Je dovoleno mít v krvi 0,5 promile alkoholu. Odjíždíme v 7:45 na poznávací výlet po zdejších vodopádech. Je opět velice pěkné počasí, teplo a slunečno. První na řadě je vodopád Bridal Veil (Nevěstin závoj).

Na místě jsme už v 8:00, takže je to kousíček. Pavel zastaví a odtud je to 400 metrů nahoru ke krásnému vodopádu, který měří okolo 70 metrů. Jsme zde mezi 8:15 a 8:45. U stánku se suvenýry neodoláme a kupujeme malou kamennou želvu za 10 randů (usmlouváno ze dvaceti) a popelník ve tvaru chodidla také za 10 randů. V 9:00 odjíždíme dále k vodopádu Horse-Shoe Falls (Podkova). Ten je vlastně dvojitý a je asi tak poloviční oproti předchozímu. Vede k němu celkem pohodová cesta. Pouze na konci musíme přeskákat balvanovou bariéru. Pavel neodolá a smočí se nahatý do tůňky u vodopádu. To si samozřejmě nemůžu nechat ujít a nahrávám ho a fotím. Z legrace mu vyhrožuji, že to dám na internet. Že dnes budu fotit stryptýz, to jsem opravdu nečekal. Jsme zde do 9:45. Pak jedeme ke třetímu vodopádu jménem Lone Creek (Opuštěný potok). Je to velice pěkný asi 70 metrů vysoký vodopád (přesně 68 metrů), který se nachází u pramene řeky Sabie. Zde se platí vstup 5 randů.

Vodopády Bridal Veil, Nevěstin závoj (Jihoafrická republika)

Při cestě ještě lovím do kamery krásného motýla, což se mi nakonec povede. Ve zdejších stáncích se suvenýry opět neodoláme a kupujeme kamenného nosorožce za 25 randů (usmlouváme to ze 40 randů). Zdržíme se zde mezi 10:00 a 10:40. Posledním naším dnešním vodopádem je Mac Mac Falls, pojmenovaný po skotských zlatokopech. Zde jsme mezi 11:00 a 11:45. K tomuto opět asi 70 metrů vysokému vodopádu vede velice schůdný dlážděný chodník. Ovšem až k vodopádu se tentokrát nedostaneme. Leží totiž v nepřístupném místě ve skalní průrvě. Nad skalami zrovna jede nákladní vlak. Opět je to velice romantické místo. I tady jsou stánky se suvenýry a tak se mezi nimi procházíme, až koupíme malou velice hezkou kamennou rybku za 20 randů, kterou jsme usmlouvali jen o 5 randů. Posledním dnešním suvenýrem je krásná dřevěná vyřezávaná nádoba na ovoce, kterou jsme řádně usmlouvali ze 120 randů na 50.

Kousek od vodopádu Mac Mac Falls se nachází odpočinkový areál se stejným názvem. Sem dorazíme už za 5 minut v 11:50. Platí se zde vstup 5 randů. Je to areál skládající se ze třech přírodních nádrží mírně upravených lidskou rukou. Podle Vlasty bylo nejlepší koupání v dolní nádrži, kde vyzkoušela metodu na Evu, protože zde byla úplně sama. Kromě nás tu totiž žádní lidé nejsou. A to je pohoda. Já ještě do vody nejdu, protože objevím krásně barevnou velkou kobylku – saranče a chci si ji nafilmovat. Ovšem kameru jsem nechal v autě a tak mi ji donese až za chvíli Pavel, který šel dolů zaplatit vstupné. Mezitím se mi ta potvůrka chtěla vyšplhat až na odpadkový koš. Pak okusím příjemný pocit, když se ponořím do čisté vody. V tu dobu ostatní zkoušejí horní nádrž. A prý je to tam nejlepší. A tak se tam všichni přesuneme. Strávíme zde krásné minuty odpočinku a relaxace. Je velice teplo a svítí slunce. To však netrvá dlouho a na obzoru se začíná obloha zatahovat a hřmí. A tak náš pobyt zde zkrátíme. I tak jsme si užili hezké chvilky. Ve 13:45 se proto zvedneme a jdeme k autu. Ještě po cestě opět filmuji další nádhernou kobylku a také přírodní scenérie s okolními Dračími horami na obzoru.

Odjíždíme ve 14:00 a za půl hodinky jsme už zase v Sabie. Zde si musíme vyměnit peníze v bance, kterých je tu hned několik. Zvolíme tu první, která je po ruce. Ale není tu moc dobrý kurs (691 randů za 100 US $). Vyměňuji pro sebe za 150 euro a pro Milana 100 US $. Já za 150 euro dostanu 1.328,70 randu. Tak není to zrovna moc, ale potřeboval jsem vyměnit více než 100 US $ a méně než 200 US $ a jiné než 100 US $ bankovky jsem neměl. Proto jsem měnil euro, kde mám drobných dostatek. V bance, která se jmenuje First National Bank, strávíme skoro půl hodiny až do 14:55. Poplatek 40 randů za výměnu peněz (vždy pro jednu měnu jeden stejný poplatek) je v každé bance stejný. Liší se pouze kurs, který je v bankách různý. Úředníkovi za přepážkou to neuvěřitelně dlouho trvá. Snad proto mají v hale televizi, kde zrovna pouštějí film. To jsem ještě nikdy v životě v bance neviděl, aby televizní program pouštěli klientům. Tak možná přehled výsledků obchodování na burze, ale filmy a reklamy? No nevím. Nejsme v Česku ale v JAR.

Vodopády Horseshoe Falls, Podkova (Jihoafrická republika)

Ostatní turisté si už mezitím stačili nakoupit. A tak musejí na mě s Libuškou a Pavla čekat. Letíme také do obchodu a kupujeme pár maličkostí. Pro ilustraci, co se dá v JAR pořídit a za kolik ve Spar v Sabie: 2 x krabice červeného vína Oranje Rivier Red Dry po třech litrech za 109 randů. V JAR běžně prodávají víno v krabici, které je velice kvalitní a trvanlivé. Není to tedy jako u nás, kde tohle víno pijí tak akorát bezdomovci. Dále Twist Schweppes 2 litry za 9,50 randu, housky (Bakery Rolls Portugese) 6 kusů za 4 randy, fazole v tomatu v konzervě 420 gramů za 4,40 randu, další fazole v tomatě také 420 gramů za 4,10 randů, salám 14,60 randů, pepřový salám (Pfeffer Loaf) 6,70 randu, teplá placka s klobásovou nápní 2 x 7,60 randu, sýrová pomazánka 230 gramů 15,40 randu, masová pasta s cibulí 125 gramů za 5,60 randů, minerálka s ovocnou příchutí perlivá 8,50 randu, 2 avokáda 6 randů, sýr Gouda 200 gramů plátky 13,90 randu, 3 středně velké cibule 2 randy, zelená jablka 1,5 kg 9 randů, rajčata 1 kg 7 randů, karamelová tyčinka s buráky 50 gramů 3,50 randu, karamelová tyčinka s kešu ořechy 50 gramů 10,50 randu, sýr 370 gramů 8 randů. Celkem to stálo 256,60 randu. Účtenku je třeba si alespoň chvíli ponechat a nezahodit, protože u východu z obchodu stojí kontrolor a účtenky všem zákazníkům prohlíží. V 15:30 jsme zpět v našem dočasném domově, kde budeme dnes spát už potřetí. Mezitím už přišla bouřka a mírně sprchlo a trošku se ochladilo. Za pár minut ale pršet přestalo a bylo příjemně.

Barevná kobylka na přírodním koupališti Mac Mac Falls (Jihoafrická republika)

Pavel ještě musel zajet znovu do města poslat fax kvůli našemu ubytování v Zimbabwe u ruin Velkého Zimbabwe. Tak jsme ho požádali, aby nám koupil ještě zdejší tradiční jablkový koláč a přepálil 2 CD s Pieterovou afrikánskou hudbou. Koláč pak skutečně přivezl, ale CD mu přepálit nechtěli. Tak to odložíme na pozdější dobu. Dáváme si siestu s kafíčkem a jogurtem. Pavel ve Sparu nakoupil klobásy různých druhů za 35 randů na dvojici a tak se večer po 18:15 začalo braai-ovat. Tentokrát to není na dřevěném uhlí, ale na plynové bombě. Mezitím se asi v 18:45 vrátila druhá skupina turistů z Krugeru. Dozvídáme se, že Pieter půjčil turistům auto, aby řídili. Když řídila Míla, tak se Pieter vyklonil z okna a křičel: „Zvířata pozor, jede Míla!“. Viděli zase něco nového a zajímavého, například hyeny a netopýry. Odpoledne se také koupali v bazénu asi se 40-ti černošskými školáky. Potom si opékali klobásy přímo v parku. Pozval je Pieter. Míla byla z Krugeru opět nadšená a ukazovala nám své fotky. Povídáme si a společně připravujeme klobásy. Musíme to udělat na 2 x, protože Pavel na nás nešetřil. Pieter je jako vždy plný energie a hned se zapojil do braai-ování. Skáče kolem grilu a obrací klobásy ostošest. Sníme tedy ještě každý druhou porci a zapijeme to vínem. Chvíli poklábosíme a ve 21:00 už jdeme do svých pokojů. Ještě píšu pár poznámek a mažu nadbytečné fotky a před 22:00 jdu spát.