Deník z Jižní Afriky (část 8 / 32)

Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)

3. 10. 2006, úterý

Probouzíme se do deštivého dne. Už v 5:30 si dávám první preventivní cigaretku a pak ještě usínám. Střídavě prší. Na snídani si dáme jenom kávu a tatranku, protože máme slíbený dobrý brzký oběd. V 8:15 v dešti vyrážíme do města Oudtshoorn, které je vyhlášené chovem pštrosů. Jedeme podél pobřeží přes město George (odtud pocházel ten včerejší zubař-plavec) a dále na sever serpentinami do hor. Jsme až ve výšce 860 metrů. Ve voze panuje velmi dobrá nálada a žertujeme mezi sebou i s Pieterem, který je opravdu dobrý společník a velmi dobrý šofér. Míla s ním laškuje a domlouvá se rukama-nohama. Pak používá i slovník a nakonec mu řekne „Ty jsi můj kozel. Já jsem tvá koza.“ Což je hláška, která vejde do dějin naší expedice.

V 9:00 před pštrosí farmou nám přes cestu přeběhne párek šakalů. Pak přijedeme na farmu, která se jmenuje Highgate Ostrich Farm a leží jižně od Oudtshoornu. Zde nás čeká asi jeden a půl hodiny prohlídka farmy. Je nám představen černý průvodce jménem Emmanuel. Podle Pavla má hrozný přízvuk a špatně se mu překládá. Průvodce říká, že tady v zimě strašně moc pršelo a byly tady také povodně. Emmanuel sedí s námi v autě a vyrážíme na farmu. Jedeme jenom kousek. Nejprve nám ukáže, jak žije pštrosí pár ve výběhu a jak sedí na vejcích. Bere si do ruky velkou větev, aby si pštrosi mysleli, že je větší než oni a nezaútočili na něho. Ve výběhu je samec a samice. Ta zrovna sedí na vejcích. Vajec je 12. Emmanuel má vždy ke všemu odborný výklad a bere to poctivě. Bohužel nám v průběhu exkurze párkrát sprchlo a tak jsme vždy nemohli všechno nafilmovat a nafotit.

Pštros u Oudtshoornu - Highgate Ostrich Farm (Jihoafrická republika)

Emmanuel vypráví všechno o líhnutí vajec. Dokonce si na pštrosí vejce stoupne. Vejce mají vydržet až 200 kg, takže se nic nestane. Jedno pštrosí vejce má stejný obsah jako 24 vajec slepičích, takže stačí pro 10 lidí na snídani. Ale je velice nezdravé a má hodně cholesterolu. Pak nás Emmanuel vyzve, abychom si na vejce taky stoupli a vyfotili se. Dovídáme se, že tihle pštrosi jsou ukázkoví, kteří jsou lidem předváděni a z těch vajec nic nebude. Tento „ochočený“ pštros je na lidi zvyklý a na vejce se opět vrátí, což by normálně neudělal. Aby se člověk mohl k pštrosovi bez obav přiblížit, je dobré si vzít velkou větev a nést ji před sebou. Pštros – anglicky ostrich – se bojí, protože si myslí, že je to někdo vyšší než on.

U Oudtshoornu - Highgate Ostrich Farm (Jihoafrická republika)

Když hrozí nebezpečí, je třeba sklonit před ním hlavu a krýt si ji nebo lehnout na zem. Pštros je nebezpečný především svým kopnutím. Jinak je to hloupé zvíře s mozkem velkým jako jeho oko. Pracovníci farmy sbírají z jednotlivých výběhů vejce a dávají je vylíhnout do inkubátoru. Jedeme autem kousek dál a zastavujeme u dalších ukázkových pštrosů. Emmanuel má jednoho pštrosa nachystaného a ukazuje nám na něm, kde co má. Přitom ho pleská po stehnech, po zadku, natuahuje mu péra a také kůži na krku. Pak si part zaměstnanců každy chytne svého pštrosa a ukazují nám, jak se na něm jezdí. Kdo chce, může se na pštrosa posadit. To se setká s všeobecným veselím a aparáty jen cvakají svými spouštěmi. Vyzkoušeli to Ondra, Milan a Libuška. Projet na pštrosovi se odváží jenom Ondra. Podmínkou je váha do 88 kg a jízda je na vlastní riziko. Na krátké dráze nám ještě chovatelé ukáží pštrosí závody. Dalším naším zastavením je místnost s výrobky ze pštrosů. Jsou to především různé prachovky. Ukazují nám, jak se taková prachovka vyrábí během 2 minut.

Dále nám Emmanuel ukazuje druhy vajec od menších od mladých pštrosů až třeba po deformované, z kterých se nic nevylíhne. Na stěně visí pštrosí kůže. Je charakteristická svými vystouplými body, takže vypadá jako tečkovaná. Pak jdeme k pštrosí líhni – inkubárotu. V tuhle chvíli nejvíc prší. Dovnitř nás nepustí a tak zase posloucháme Emmanuelův výklad. Za chvíli uvídíme malá pštrosáčata. Jsou stará jeden měsíc a v přístřešku jsou další ještě menší, jenom týden stará. Pak jdeme do obchodu s pštrosími výrobky. Emmanuel nám ukazuje kostru pštrosa, dále malého pštrosa naloženoho v lihu a také pštrosí srdce a žaludek v lihu. Zde si můžeme koupit pštrosí výrobky – kabelky, peněženky, prachovky, péra, opasky, kufříky, tužky, vejce a spoustu dalších věcí, ovšem velmi drahých.

Tak nakonec platíme jenom vstupné 24 randů jako skupina a jdeme do restaurace, kde nám připravili jídlo. To už je kolem 11:30. Jsou to kousky pštrosího masa v placce se zleninou. Je to velice chutné a stojí to 32 randů včetně kávy, kterou si ovšem už nedáme. Na farmě jsou krásné kaktusy, které musíme nafilmovat i přes špatné počasí. V 11:45 odjíždíme směrem k jeskyním Cango Caves, které jsou velice navštěvované. Je to od pštrosí farmy asi 30 km na sever od Oudtshoornu. Jsme tu ve 12:30. Prohlídka má začít ve 13:00 a stát 45 randů. Většina turistů se však rozhodne, že tuto atrakci tentokrát vynecháme. Raději se pár kilometrů vrátíme a zajdeme na krokodýlí farmu.

Ta se jmenuje Cango Wild Life Ranch. Vstupné stojí 40 randů a my se tu zdržíme mezi 13:15 – 14:15. Je to celkem příjemná zoologická zahrada. Je nám přidělen bílý průvodce jménem Jammie Wojtech. Jeho otec byl Němec ze Sudet, odkud byl ve věku 2 let odsunut. Jammie česky neumí a tak Pavel opět překládá. Mají zde spoustu zvířat. Nejvíce nás zaujali lvi, gepardi, jaguáři, zakrslí hrošíci, tygři, hadi, pták marabu a samozřejmě krokodýli. Tato prohlídka se nám velice líbila a docela nás osvěžila.

Krokodýli v ZOO - Krokodýlí farmě Cango Wild Life Ranch (Jihoafrická republika)

Dalším programem je přesun dále na východ do Storm’s River v národním parku Tsitsikama u pobřeží Indického oceánu. Je to 220 km. Jedeme zase serpentinami přes kopce zpět do města George. Za městem se u moře nachází letovisko Victoria Bay. Tady si dáme espreso za 7,50 randu. Zdržíme se zde asi půl hodiny do 16:45. Je zde krásně. 1 noc v chatce na pobřeží stojí 1.000 randů. Je tady ale málo lidí, jenom 2 surfaři a pár turistů. Je přece jenom ještě jaro. Jedeme dále přes město Knysna, kde jsme v 17:30 a pokračujeme dále. Mineme most, ze kterého se skáče bungee jumping. Dojedeme do Storm’s River Village a hledáme naše ubytování. Nějaký chlapík průvodcům poradí, ať jedou dále 20 km. Ale on byl asi trochu pod párou, protože to nemělo být dál 20 km, ale zpět. Takže až to průvodci zjistí, otočíme se a jedeme zpět.

Lvice v ZOO - Krokodýlí farmě Cango Wild Life Ranch (Jihoafrická republika)

Mezitím jsme vyjeli z deště a teď se do něho zase vrátíme. Takže jsme ujeli 90 km navíc a zbytečně. V 19:45 se konečně ocitneme před chatkami v Storm’s River Village. A je to zatím nejlepší ubytování, jaké jsme měli. Krásná velká dřevěná chata pro 4 lidi s dvěma WC a sprchami, kuchyňka, TV. Ve společenské místnosti se dá i zatopit. Začínáme si připravovat něco k snědku. Moc nám toho nezbylo, takže já mám klobásy s pečivem a Libuška si vezme těstoviny se sýrem a taky kousek klobásy. Chvíli se dívám na TV na sportovní kanál – fotbal a pak si povídáme s Bárou o tenise, který máme oba rádi. Pak následuje psaní deníku a ve 23:00 jdu spát. Ráno se jdeme kolem 9:00 podívat na most, odkud se skáče bungee jumping a pak kolem 9:30 jedeme dále za dalšími atrakcemi. Zima snad nebude a snad taky nebude pršet.