Deník z Jižní Afriky (část 15 / 32)

Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)

9. 10. 2006, pondělí

Poprvé se vzbudím už v 5:15. Ale to je tím, že chodíme celkem brzo spát a tak mi 7 hodin spánku v pohodě stačí. Za naší chatou je asi psinec. Ráno se probouzíme do mohutného deště. Ještě si samozřejmě zalezu do pelíšku do 6:45. Ovšem nic mě dnes nedonutí se holit. Dáme si jenom velice lehkou snídani: kávu a toust černého chleba se sýrovou pomazánkou a salámovou paštikou. Libuška už ráno uvařila čaj, protože pití nám dochází. V 8:10 odjíždíme ve staré sestavě do města. Je zataženo a poněkud chladněji. Ještě se však svého plánu jít se vykoupat nevzdávám. Jedeme městem do centra. Už z auta pořizuji kamerou záznam dění na ulicích Durbanu. Žije tady mnoho Indů a je to na charakteru města znát.

V 8:40 zastavujeme v centru u staré radnice a máme tady 20 minut času, abychom se porozhlédli. Je tady celkem pěkně skloubená stará a novodobá zástavba. Jsou tady také parky s květinami a keři, které si filmujme. Stejně jako místní obyvatele. V Durbanu je spousta bezdomovců. Teplota tu neklesá pod 11°C. Proto se sem zeširoka stahují. To jsme ještě netušili, že tamnější zimu zažijeme právě my. V parku kýváme na lidi a oni jsou to právě bezdomovci. Jeden běloch za mnou letí přes půl parku a chce cigaretu. Tak mu ji musím dát, jinak se ho nezbavím. V 9:00 jedeme dále centrem podél pobřeží Indického oceánu. Po 20-ti minutách jízdy pojedeme do místního zábavního a obchodního centra Ushaka. Je to celkem pěkně postavené středisko s obchody v domorodém stylu na pravé straně. Zde je vstup zdarma. Uprostřed střediska je parčík a uprostřed něho velká stará loď s akváriem uvnitř. Po levé straně lodi jsou prostory, kde se konají delfíní a vedle lachtaní šou. To už je za placeným vstupem.

My jdeme nejprve v 9:20 dlouhou částečně podstřešenou ulicí a po stranách jsou obchody. Libuška si v jednom obchodě koupí 2 krásná pruhovaná trička – červeno a modro bílé. Každé stojí 30 randů. Je to výhodný nákup a Milušce a Pavlovi se trička tak zalíbí, že si je rozhodnou později také koupit. Ale na Pavla už nemají tu správnou velikost a tak si vybere jen Miluška. Mezitím musí Vlasta k zubaři, nechat si obrousit zub. Dokonce nic u indického doktora neplatí. Jen se musí vyplnit nějaká lejstra. U vchodu do placené části střediska si kupujeme vstupenky každý za 87 randů. Je už 10:00 a proto zamíříme na delfíní šou, která začíná v 10:15. Je to celkem hezké, ale postupně začíná stále více pršet a tak je filmování obtížnější. Představení trvá asi 20 minut. Pak se jdeme občerstvit klobásou v housce za 14 randů.

V 11:00 začíná představení lachtanů. To už řádně prší a představení není nic moc a tak rychle přecházíme do staré lodi na prohlídku akvária. Vítá nás ke stropu zavěšená kostra velryby. Je to tu nádherné a měli jsme se na lachtany vybodnout a jít sem zrovna. Ani si to nestačíme všechno prohlédnout – ryby všeho druhu, želvy, hvězdice, koníci. Čas utíká velice rychle a najednou musíme pospíchat na sraz ve 12:00. Je škoda, že jsme neměli více času. Ještě zkoušíme vyměnit peníze, ale bankéřovi dojdou bankovky. Prší stále více a z filmování města už nic nebude. Dnes máme zkrátka smůlu na počasí. Pieter nás zaveze do indické tržice, která je naštěstí pod střechou. Dorazíme sem ve 12:45 a zůstaneme tu do 13:30. Je tady velký výběr všeho možného. 6 pohledů nás stojí celkemm 20 randů, kdežto v Ushaka stál jeden 5 randů. Libuška nezapře svou zamilovanost do škebliček a kupuje si velký soubor na proutěném talíři-košíku za 60 randů. Ani nám nevadí, že jsou původně z Filipín, protože jsou opravdu nádherné. Dalším, co padlo Libušce do oka, jsou krásné šátky. Ty už se dají usmlouvat ze 150 na 75 za jeden. Bereme si 2 šátky. Já už nemám skoro žádné randy a tak chci odejít, ale prodavačka mi nabízí, že vezme US $. A tak si Libuška ještě koupí krásný africký ubrus za 100 randů, který také usmlouváme ze 120 randů. Alespoň o něco. Ostatní turisté také mohutně nakupují. Asi nejzajímavější je přívěšek ze žraločího rubu za 150 randů.

Teď nás dále čeká cesta kolem venkovního šamanského trhu s všelijakými kouzelnými přeměty. Škoda že je z části zakrytý plachtami, protože prší. Ale stačím si kousek nafilmovat i za deště z auta. Před 14:00 dorazíme do obřího nákupního centra Durbanu. Budeme tady 2 hodiny do 16:00 Napřed jdeme vyměnit peníze. Za 200 US $ dostanu 1.474 randů, což je o maličko horší kurs, než v indickém krámu. Pak už jdeme do potravin a to je pro naše ženy ráj. Je tady obrovská prodejna potravin Pick‘ Pay Discount Supermarket. U mnoha zboží nevíme přesně, co to je. Tentokrát jsem pro případné zájemce o nakupování v Durbanu zde opsal celý účet: pomeranče 4,75, papaye 2,90, 400 gr francouzská bageta 5, ovocná roláda guava 125 gr 10, sušené maso biltong hovězí 22,87, koření kuřecí masala 2 x 100 gr 6, kari pudr 100 gr 5, avokádo 3,30, mrkev 3,90, 6 vajec extra velkých 5,20, česnekové máslo 230 gr 8, mozzies pepřový salám 17,22, mozzies kuřecí uzený filet 16,63, bublinková minerální voda 1,5 l 6, jablečná minerální voda 1,5 l 9, salám hotdog roll 3,55, toustový chléb 800 gr 5, kukuřičná kaše Impala 1 kg 3, jihoafrická slanina 125 gr 6, zadní slanina 250 gr 18, salátová cibulka 45 gr 5, uzená ryba haddock 10,84, jablka golden del. 1 kg 6, 3 polévky v sáčku po 2,25, rajčata 1 kg 10. Suma sumárum 232,34 randů. Tak to byl výčet jihoafrického nákupu pro představu cenové hladiny.

Po 16:20 už jsme v našem Mud Hut. Napíšu pár řádek a v 18:00 máme jet na večeři do restaurace u moře v dlouhých kalhotech a polobotkách. V 18:00 skutečně vyrazíme a jedeme městem necelou půlhodinku. Jedeme do restaurace Fish.co, která leží v přístavu. Venku stále strašně prší, ale přesto můžeme do tmy vyhlížet z velkých oken vyplouvající a připlouvající obří lodě. Je to zajímavý pohled na ty mořské obry, jak se kolem nás míhají. Prší a je zima, jakou Steffi za 5 let, co je tady, nepamatuje. V jídelním lístku si vybereme místní pochoutky. Libuška si dá kus ryby na másle, česneku a citronu s hranolkami. Já už mám ryb dost a tak si dám 300 gr hovězí stejk „rump“ středně propečený s hranolkami. K tomu pití, celkem to přišlo na 106 randů, se spropitným 116 randů. Majitel restaurace se samozřejmě přijde zeptat, jak nám chutnalo. Každý si to pochvaloval, takže všichni byli spokojeni. Ve 20:00 se zvedneme a odcházíme. Ve 20:30 už jsme zase v naší kuči Mud Hut. Už to neprotahujeme a ukládáme se do lože. Pár poznámek do deníku a prohlížení nafocených fotek a pak už spánek před 22:00.