Deník z Jižní Afriky (část 28 / 32)
Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)
19. 10. 2006, čtvrtek
Poprvé se budím ve 4:00. Znova usínám a budím se v 5:45. V 6:45 si dáváme věci do přívěsu. Ještě stihneme nafilmovat a vyfotit naše místo přenocování a už jdeme před 7:00 na snídani. Je to komické, protože se nás napřed ptají, kdo bude chtít míchaná vajíčka a kdo párky a nakonec donesou všem stejné jídlo. Takže máme: káva s mlékem, džusy dle výběru, ovocný kompot, na talířku fazole, kousek slaniny, 2 párečky, míchaná vajíčka, tousty s máslem, pomerančový džem. Je to chutné a vydatné. Pak se rychle přesuneme 9 kilometrů do Great Zimbabwe National Monument. Zde budeme platit 15 US $ za vstup a 3 US $ průvodci. Ten se také jmenuje Filip. Má z nás kupodivu velkou radost.
Později se dozvíme, že takové skupiny turistů, kterým může udělat výklad, má tak 2 za měsíc. Země je totiž pod embargem Velké Británie a ostatních států a to se týká i cestovního ruchu. V průběhu prohlídky narazíme pouze sem tam na navštěvníky - jednotlivce. Já platbu kombinuji, protože se chci zbavit posledních 100 randů. Připlatím k tomu ještě 21 US $ a je to. Nejprve stojíme před mapou Velkého Zimbabwe, které se skládá ze tří částí: Hill Complex (horský komplex), Central Valley (centrální údolí) a Great Enclosure (velká pevnost). Zimbabwe znamená v překladu Velký kamenný dům (Zi = velký, Mba = dům, Bwe = kámen). Je to srdce celé země a kdo ho neviděl, nebyl v Zimbabwe, jak říká průvodce.
Hlavní rozkvět říše Karangů byl ve 12. – 15. století. Pak říše upadla. Národ nesl jméno Šonové. Ti se zabývali zemědělstvím a obchodem s Číňany, Portugalci, Francouzi a Angličany. Jdeme na horu nahoru, kde je velice nepřístupná cesta a ke konci se dá jít jen po jednom. Jdeme po tradiční staré obtížnější cestě. Je zde také nová širší a přístupnější cesta, která byla zbudována v 19. století, když zde působili zahraniční archeologové. V komlexu jsou jednotlivé „místnosti“, kde se odehrával život obyvatel a zejména krále. Zde se upravovalo zlato a měď. Přijímaly se zde návštěvy a také se zde přivolával déšť. Sídlil zde hlavně král. My vidíme vlastně jen kamenné monumenty. Stávaly zde také chýše, ale ty zde už nejsou. Jejich frangmenty a vykopávky jsou v muzeu. Je tu také jeskyně, kde bylo nalezeno množství zlata. Dále jdeme do Velké pevnosti, kde sídlily manželky krále a na důkaz lásky jim byly stavěny zdi. Ta poslední zeď pro poslední manželku je vysoká 11 metrů a široká 5 metrů.
Po celou dobu nám Filip dává výklad a Pavel překládá. Během prohlídky je obloha zatažená, sem tam spadne nějaká kapka, ale na deštník nebo pláštěnku to není. Akorát musím párkrát utřít objektiv. Na konci prohlídky nám Filip vymění peníze v kursu 700 zimbabwských $ za 1 US $. Původně jsme peníze vůbec měnit nechtěli, ale Pavel nám radí, abychom si je přece jen vyměnili, protože třeba v supermarketech bychom s americkými dolary zřejmě neuspěli. Takže si měním 50 US $ za 35.000 zimbabwských $. Prohlídka trvá 2 hodiny a pak ještě honem běžíme prohlédnout si malé muzeum a obchod se suvenýry. Kupujeme 6 pohledů za 3.000 zimbabwských $ a jedno modré tričko za 7.000 zimbabwských $. Všechno je to v poklusu, protože je před námi ještě dlouhá několikahodinová cesta. V 10:30 vyrazíme na štreku. Naše trasa vede: Inn On Great Zimbabwe – Great Zimbabwe National Monument – Masvingo – Mashava – Zvishavane – Pambuka – Filabusi – Esigodini – Bulawayo – Kenmaur – Lupane – Tshotsholo – Gwayi River – Hwange – Victoria Falls. Je to celkem 800 kilometrů (Masvingo – Bulawayo 300 kilometrů, Bulawayo – Victoria Falls 500 kilometrů). Oficiální kurs je 270 zimbabwských $ za 1 US $, na černém trhu 700 a jak se později dozvíme, tak dokonce 1.000 až snad 1.500 zimbabwských $ v Harare. Inflace není 1.200% jak tvrdil Pieter, ale dokonce už 1.600%.
Do Masvinga vezeme Filipa. Celou dobu si s Pieterem povídá a tak se také něco dozvíme. Jeho otec byl rektorem na vysoké škole a byl zabit Mugabeho lidmi stejně jako stovky dalších opozičních lídrů nebo jen nepohodlných lidí. Je zde mnoho udavačů tajné policie. Jinak Zimbabwané jsou, jak je vidět, příjemní lidé. Po chvíli je Pieter zastaven policií a musí zaplatit 66 randů za vysokou rychlost. Je tu velká korupce, ale tihle policajti se obměkčit nenechali a do kapsy bokem si nic nevzali. Zdálo se jim, že je chceme fotografovat a byli nepříjemní. V Masvingu se rozloučíme s Filipem a jedeme dále. Ve 13:00 na chvíli zastavíme. Je to 110 kilometrů od Bulawaya. Dotírají tady žebrající děti, ale nic nedostanou. Žebrali by celý život.
Do Bulawaya dojedeme ve 14:15 a zůstaneme tu do 14:45. Zastavujeme v centru. Je to trochu problém zaparkovat s přívěsem, ale v Africe se vždycky najde nějaký ochotný místňák, který za drobný bakšiš pomůže. Koupíme si přes pult čtvrtku kuřete v rychlém občerstvení Nando’s za 2.400 zimbabwských $. Pak chodíme půl hodiny po centru města a fotíme. Je to celkem pěkné město plné usměvavých a milých lidí, kteří se vůbec nebrání focení. Nejlepší byl borec spící v přepravním vozíku. Po těch mnoha hodinách cesty zimbabwskou pustinou nás toto druhé největší město v zemi příjemně překvapilo. V 15:00 se Pavlovi podaří sehnat nějaký benzín a také Pieter by rád měl naftu, ale tu musíme hledat, protože zde není. Najdeme ji až za dalších 10 minut, tedy v 15:10. Pumpaři jsou celí šťastní, že k nim taky někdo přijel. Na cestách je sice dost vozidel, ale těžko říct, kde na to lidi berou peníze protože ceny jsou takovéto:
NAFTA: 1 litr v Zimbabwe 1.530 zim. $ nebo 46 randů nebo 6 US $ - v JAR 6,50 randu
BENZÍN: 1 litr v Zimbabwe 1.400 zim. $ nebo 42 randů - v JAR 6,60 randu
Tedy naprosto předražené ceny. Do Victoria Falls zbývá ještě 438 kilometrů. Celá naše cesta bude měřit 6.100 kilometrů, tj. 61 hodin v autě. Vypůjčím si od Pietera 10 zimbabwských $ k ofocení. Je to asi 0,30 Kč, čili bezcený papír. Dává mi to jako suvenýr. Je to vlastně šek s určitou dobou platnosti. Letos se rozhodnutím zimbabwské centrální banky škrtaly 3 nuly. V 17:30 doplňujeme benzín a naftu do aut z kanystrů na odpočívadle. Museli jsme si pomoci a vyrobit si z PET láhve provizorní nálevku.
Řidiči koupili v JAR 10 litrů nafty a 55 litrů benzínu do kanystrů a na hranicích zaplatili z toho množství daň. Je docela vedro, ale na obzoru v dálce je bouřka. Nás ale mine. Po cestě pořád chodí černoši a stopují, dokonce i za tmy. Nejsou zde motoresty, jen odpočívadla a tak chodíme na WC do přírody. Ještě zbývá 225 kilometrů. V 17:45 vjedeme přeci jen do bouřky, která ale trvá jen chviličku. V 18:00 fotíme stádo buvolů ve volné přírodě u cesty. Je to už za šera, ale přece jen pořídíme nějaké záběry. V 18:05 chybí do Hwange 80 kilometrů. Setmí se a jedeme pomaleji. V 18:50 jsme v Hwange, které leží mimo hlavní cestu. Vidíme jen v dáli světla. To už jede jako první vozidlo Pavel a my jedeme za ním. V 19:45 vidíme letiště u Victoria Falls.
Kolem nás projíždí auto a něco nám signalizuje. Pak se nechá předjet a situace se opakuje. Nikdy se už nedozvíme, co vlastně lidé v tom autě chtěli. Ve 20:00 jsme v centru Victoria Falls a hledáme naše ubytování na Gibson street. Pieter musí použít svou naučenou frázi: „Hallo my friend, how are you? Where is…?“ Ve 20:15 nacházíme ubytování opět v Backpackers, čili nic moc. Nabízí nám na výměnu 1.000 zimbabwských $ za 1 US $, ale my už máme vyměněno. Dáme si polévku a ananas a jdeme do našeho pokoje-kutlochu. Ještě chvíli mažu přebytečné fotky, píšu poznámky a jdeme spát.
Obsah cestopisu Deník z Jižní Afriky
Deník z Jižní Afriky (část 1 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 2 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 3 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 4 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 5 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 6 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 7 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 8 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 9 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 10 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 11 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 12 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 13 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 14 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 15 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 16 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 17 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 18 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 19 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 20 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 21 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 22 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 23 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 24 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 25 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 26 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 27 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 28 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 29 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 30 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 31 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 32 / 32)
