Ostrov Waiheke

Výlet na ostrov mě lákal už delší dobu. Během týdne stále jezdím po pobřeží a nedaleké ostrovy doslova vybízejí k návštěvě. Východním směrem od Aucklandu se rozprostírá záliv Hauraki, ve kterém se nachází více než padesát ostrovů. Tyto ostrovy jsou cílem jachtařských výletů a oblíbeným místem pro odpočinek a rekreaci. V brožurkách jsem se dočetl, že zde hnízdí vzácné druhy ptáků. Jejich útočištěm jsou jen velmi málo navštěvované lesní porosty. Rovněž tak najdeme na ostrovech velké množství původních novozélandských druhů stromů, květin a kapradin. Na některých ostrovech je vylodění zakázáno či umožněno pouze na zvláštní povolení. K dalším zajíždějí trajekty, ale nikdo zde nebydlí a ostrovy slouží jen pro turistické exkurze do nedotčené přírody. Za skutečně obydlené jsou považovány největší a nejvzdálenější ostrov Great Barrier a ostrovy Kawau a Waiheke. Právě posledně jmenovaný je cílem mého dnešního výletu. Ostrov Waiheke je druhým největším ostrovem zálivu, ze západu na východ má délku 19,3 km a v nejširším místě naměřili vzdálenost protilehlých břehů téměř 10 km. Celková rozloha je 92 km2 a žije tady asi 7 tisíc obyvatel. V době významných svátků či slavností zde včetně turistů však pobývá až 30 tisíc lidí. Tento ostrov je i velmi oblíbeným místem pro pořádání svatebních hostin nebo vítaným cílem svatebních cest. Důvodem jsou zejména nádherné pláže s bílým pískem, překrásné zátoky, vinice a olivové háje.

Trajekt projíždí mezi několika ostrovy. Po levé straně míjíme sopečný ostrov Rangitoto a na pravé několik malých ostrůvků, okouzlujících svou kýčovitou zelení. Plavba trvá asi 35 minut. Krátce po vylodění mě odchytí nějaký domorodec a nabízí celodenní výlet po ostrově s návštěvou vinic, pláží a obchodních center. Vysvětluji, že mám kolo a budu na něm celý den cestovat, ale hned využívám situace a ptám se ho jako místních poměrů znalého domorodce, co najdu na ostrově zajímavého. Přestože je zřejmé, že pro něho nejsem vhodným zákazníkem, ochotně a podrobně mi vše vysvětluje a ukazuje na mapě. Mezitím jsem si všiml, že opodál si jakýsi chlapík půjčuje kolo na celý den, a protože jsme stáli blízko sebe, majitel půjčovny se ho náhle zeptal, jestli jedeme spolu. Druhý cyklista to rezolutně popřel a vyrazil do vnitrozemí. Mě však v tu chvíli napadlo, že by to naopak mohlo být zajímavé cestovat ve dvojici.

Konečně se objevuje ta pravá, parkujeme kola a Ed prohlašuje, že mě zve na oběd. Objednává jídlo i pití. Pan domácí přináší sýrový talíř a na druhém talíři je několik druhů grilovaného masa a domácích klobás. Přílohou je spousta zeleniny a rozličné dresinky. Aniž bychom se předem domlouvali, dáváme talíře doprostřed a koštujeme všechny druhy pokrmů. Ed objednává nejlepší víno z místní vinice, což je k našemu překvapení Cuvée Cabernet Sauvignon Merlot Pinot Noir z roku 1999, tedy víno vzniklé smícháním vyjmenovaných odrůd. Možná není nejlepší, třeba je jen nej-dražší. Jeho kvalitu nemůžeme ani porovnat s dalšími místními víny, v tomto horku je jedna sedmička vína dostatečným množstvím. Víno je vynikající, na Novém Zélandu jsem dosud lepší určitě nepil. Na závěr si ještě prohlížíme vinici a dokonce malý místní pivovar. Vydáváme se vstříc dalším kilometrům. Terén je dost kopcovitý, takže nám dává zabrat. Zjišťujeme, že nejvyšší vrchol ostrova má 231 metrů, což je výš než v Aucklandu, dal nám docela zabrat. Ujeli jsme dalších 20 kilometrů a je čas pro odpočinek a koupání na další z krásných pláží.

Poslední úsek naší trasy už jedeme poklidnějším tempem, únava se přece jen trochu hlásí. Projíždíme podél vinic a zastavujeme u další z mnoha restaurací. Je jich tu opravdu hodně, přece jen ostrov Waiheke slouží především jako místo výletů. Kromě restaurací a kaváren lákají bilboardy s nabídkou ubytování nebo jízdy na koni, golfové hřiště, půjčovna kajaků či výuka potápění. Vzhledem k tomu, že od oběda uplynuly tři hodiny a do odjezdu trajektu je dost času, navrhuji večeři, abych oplatil pozvání a nebyl za burana ze zapadákova. Objednávka je tedy na mně, takže navrhuji rybu a bílé víno - Sauvignon Blanc. Nakonec se nám podaří absolvovat malou ochutnávku několika druhů vína ze zdejšího ostrova a obdržíme pozvání k příští návštěvě, čemuž se oba srdečně zasmějeme, protože tušíme, že jsme tady bohužel asi naposledy.....