Královstvím slonů - Cestou do PHONSAVANU (část 6.)
On-line zpravodajství z cesty po Laosu
Vyrazila jsem na cestu nocnim busem, podle informace jedne v 7.30 h, podle druhe v 8h odjezd. A kde ze mam stat? Nekde pred mostem, treba si sednout v restauraci, staci pak jen mavnout.
Autobus se vyriti ze zatacky v 9.15h, mavam, stavi, nakladam sve ruksaky a jede se dal. Tentokrat se da i docela dobre spat, i kdyz ... Mam sedadlo, mohu si relativne udelat pohodli, ceka me jen cesta do Phonsavanu. Ve 4.15 hluk, “Phonsavan, Phonsavan” a ridic naznacuje, ze mam vystoupit. Jeste 2 Australanky, bereme zavazadla a vystupujeme do temne noci. Vyhodi nas na prasne ulici, ve vesnici. Hledam zachytny bod, kde se zeptat.
Na prvni pohled spici vesnicka je uz z velke casti vzhuru. Jdu za svetlem. Cestou zakvici divoky prasatko, ktery chrupe na silnici, kousek dal zase zasteka pes. S baterkou se to ritim za svetylkem. Najednou vidim s horici pochodni devcatko, jak myje v potoce nadobi. Rikam si, jestli nahodou nebdim.
Jdu dal a vidim, ze v jedne bambusove chajde se uz pripravuje ohen a zacina se varit ryze. A pak se oteviraji dvere ve vice chaloupkach, slysim kroky a vesnicka se opravdu zacina probouzet do noveho dne.
Za to my mame po ceste dost. Protoze nabidka ubytovani je velmi skromna, respektive postel = batoh, ulehame na z autobusu vyhozenou batozinu a spime, aby cely dalsi den nebyl ospaly.
Rano se probouzime, kdyz uz je svetlo, Kolem nas je hejno malych, roztomilych otrhanku s nudli u nosu, vetsi deti v satku s privazanyma sourozencema a vsichni koukaji na “nocni nadeleni” u silnice. Zdravi nas pozdravem ahoj “sabai-dii” /vysl. sabadi/ a culi se na nas a my zase na ne.
Krasny to den prozareny tolika detskymi usmevy najednou!
Koukam, co se bude dit. Je 7h, nekteri uz skacou po jedne noze neco jako panaka a shazuji kaminkem plechovku, druzi vytvari druzstva a hraji o kus stromu s kacou. Kdo ji roztoci tak, ze se strefi do kmene, ma bod. Vyhrava to druzstvo, ktere nasbira nejvice bodu.
Zeny zacinaji prodavat, nektere uz pletou kosiky, nekdo prenasi deti sem a tam. Jak cas bezi, z bambusovych chatrci vybihaji deti a pelasi do skoly. Nektere s taskou, jine jen se sesitem v ruce. A kolik jich je!
A my cekame na autobus. Ma pry prijet v 9. Nakonec prijizdi pick up o 30min pozdeji. Zajizdime jeste pro dalsi pasazery a naklad. Pytlu s chilli paprickami je nekonecno! Vse se nacpava na strechu a dovnitr pick upu. Neni pomalu k hnuti. A nase cesta trva pres 6h, kdyz dorazime do Photsavanu.
Planina dzbanu /Plain of Jairs/
Dnesniho rana vyrazim na vylet za tajemstvim tajemnych dzbanu nedaleko Phonsavanu. Kdo vi ..., vlastne abych rekla pravdu, poradne se jeste nic nevi ....
Nejdrive navstevujeme 1. planinu - posetou kamennymi dzbany, Tyto dzbany patri mezi zahady v Laosu. Techto planin je celkem pry 5, z toho 3 jsou pristupne a zbyle 2 se nachazi pry nekde v dzungli.
Ve 30. letech zde provadela francouzska archeolozka vyzkumy, nasla v techto dzbanech nejake figurku a dalsi nalezy.
Dokonce na jednou dzbanu je vytesana lidska postava.
Zajimave je, ze nikdo stale poradne neni, jaky ucel tyto kamenne dzbany mely. Jedna teorie tvrdi, ze slouzily pro skladovani ryze, mozna jako sarkofag? A nebo snad pro fermentaci vina? Kdo vi ...
Na planine 1 a 2 jsme pak videli i kamenna vika, ktera pry slouzila jako poklop pro vice dzbanu. Je tam take videt nekolik velikosti. Jedno viko pry vazi 500kg. Dzbany jsou velmi stare, slysela jsem 2-3000 let, ale nedostatek nalezu toto stari nemuze dolozit, tudiz ani potvrdit.
Vsechny tri planiny jsou si velmi podobne, ba az stejne. Nekde je dzbanu vice, jinde o neco mene. Nicmene na planine c. 1 jich je 250 a hmotnost jednoho je az 1000kg. Na teto planine najdeme i nejtezsi dzban vazici 6tun.
Misto 2 uz ma jen 90 dzbanu a u trojky jich spatrime az 150.
Dzbany se lisi tvarem a velikosti. Nektere jsou zachovale v puvodni podobe, jine jsou ponicene, rozpadle diky svrzenym bombam, ktere zde taky vytvorily bombove kratery a nebo diky stromum, jez i zde rostou ke hvezdam.
V jednom krateru po svrzene bombe /1960-1970/ prisla rec i na to, ze Laosane pry vybuchle bomby sbirali a z hliniku vyrabeli pak lzice na dusenou ryzi, ktera se neda jist rukama. A nebo ji prodavali o neco draz Vietnamcum.
Dale jsme pokracovali za vyrobou lao whisky lao-lao. Vyroba velmi oblibeneho zdejsiho napoje z dusene ryze, vody a drozdi byla velmi zajimava. Pred bambusovou chalupou staly 3 kade, ve kterych probihal cely proces.
K zakonceni vyletu by bylo zajimave ochutnat lao lao, ale to treba nekdy jindy, nebot dneska me ceka dalsi presun, snad ...
Obsah cestopisu Královstvím slonů
Královstvím slonů – CESTOU DO LAOSU (část 1.)
Královstvím slonů – VANG VIENG (část 2.)
Královstvím slonů – VANG VIENG plnými doušky (část 3.)
Královstvím slonů – NONG KHIAW (část 4.)
Královstvím slonů – LUANG PRABANG (část 5.)
Královstvím slonů – Cestou do PHONSAVANU (část 6.)
Královstvím slonů – Návrat do Luang Prabangu (část 7.)
Královstvím slonů – Na skok v Hongsa (část 8.)
Andrea Hrašeová | 23.11.2006
Aktuální počasí v destinaci
|
18,5°C
|
Předpověď počasí |