Štěpa ze světa 21 – cesta do Pakbeng (Laos)

Vstavam rano o pate s cilem vyfotit mnichy jak dostavaji jidlo od domorodcu. Zjistuji pak jak jsem si mylne myslel jak se dostanu do Pakbeng busem, jede tam totiz jen lod. Tim se mi splni jedna z poslednich veci, kterou jsem chtel v Laosu uskutecnit a to plavba po Mekongu. Platim rychle ubytko, pisi par pohledu a cestou si kupuji tunakovou bagetu. Lod stiham v predstihu a jeste cekam hodinu nez vyrazime. Listek stal 75 000 K a moje mistni penize mi dochazeji. Jsem zvedav jak tedy spis za co si budu kupovat listek z Pakbengu do Huax Xai. Vsak nejak bude. Na lodi si diky Dase kupuji kafe za 5 000 jen, abych pro ni ziskal cukrik v hygienickem baleni, snad ji to udela radost :o))

Uff, uz plujeme osm hodin, to jsem opravdu necekal. Obcas nas mijeji cluny s velice vykonym mototem, pasazeri maji prilby jak na motorce a za velkeho rachotu a silene rychlosti proleti kolem nas. Musim si nastavit na fotaku sekvencni snimani, abych jej vyfotil. Bude se pravdepodobne jednat o rychle dzunky cca. Po 30$ za osobu. Vcera jsem se dival na nabidku listku a bylo tam napsano pomale a rychle, ted tomu uz rozumim. Krajina kolem reky je pekna, obcas mijime vesnicku u brehu, jsou zde pisecne plaze a zatim nejvetsi vodni viry co jsem kdy videl. Prales je tu na mnoha mistech vykacen, soude dle kmenu u brehu tu obcas probiha tezba dreva.

Konecne po deviti hodinach plavby dorazime do mestecka tedy spise vesnicky Pakbeng. Hotely jsou kupodivu obsazene, ale nachazim jeden s velkou posteli a moskytierou za 2$. Ouu, je to porve co budu spat pod moskytierou. Petlice u dveri byla chatrna a tak radeji zamykam batoh do ocelove site a jdu si dat neco k snedku. Krome rani bagety jsem za celej den nic nejedl. Davam si polivecku za 5 000, ale neni tak dobra jako ve Vientiane pred odjezdem. Na tu vientianskou polivku budu vzpominat jeste dlouho :o) jsem napapanej a uz me jen trapi, ze nemam kipy na zitrejsi listek do Huay Xai. Pokousim se neuspesne smenit dolary, ale nakonec to nechavam na rano, vsak ono nijak bude. Na pokoji jeste laboruji jak zapnout ventilator, kdyz chybi pojistka, nakonec mi personal vysvetlil, ze nemuzu mit svetlo a ventilator na jednou. Bud si budu svitit a budu mit hic, nebo budu mit tmu a chladek. Dobrej patent. Ale moskytiera se mi moc zamlouva, uz si take chrupkam pod ni :o))

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".