Bazilika Sacré Coeur de Montmartre v Paříži

Snad žádná církevní stavba v Paříži není tolik specifická jako Bazilika Sacré Coeur de Montmartre. Bílé stěny a byzantský sloh z ní vytvářejí opravdu nepřehlédnutelný monument. Zvláště pokud k tomu přidáme fakt, že se stavba nachází na nejvyšším pařížském kopci, 130 metrů vysokém Montmartru.

Okázalost bílého kamene

Na rozdíl od jiných katedrál či bazilik není ta montmartrská nijak “stará“, základní kámen byl totiž položen teprve ve druhé polovině devatenáctého století, konkrétně v roce 1875. Architekt Paul Abadie je v tomto případě skutečně povolanou osobností, neboť má na svědomí i další katedrály na jiných místech Francie a podílel se rovněž na rekonstrukci té patrně nejslavnější vůbec, Notre Dame. Dnes bude však řeč pouze o bazilice Sacré Coeur. Ta je hned po katedrále Notre Dame s deseti miliony ročních návštěvníků druhou nejnavštěvovanější pařížskou pamětihodností.

Projekt na výstavbu baziliky byl vypsán krátce po vyhlášení Třetí francouzské republiky v roce 1873 a předcházely mu mnohé parlamentní debaty. Tehdy bylo rovnou zvoleno i místo na vrcholku nejvyššího pařížského kopce, symbolicky jako narážka na místo, odkud nechal prezident Adolphe Thiers ostřelovat město. Vítězný Abadieho návrh byl posléze financován převážně veřejnou sbírkou, do které se zapojilo neuvěřitelné množství občanů. Za padesát let se podařilo vybrat bezmála 46 milionů franků. Není tedy divu, že si architekt mohl dovolit jistou okázalost. Jako materiál vybral unikátní bílý kámen těžený v nepříliš vzdálených lomech Chateau-Landon.

Největší zvon i mozaika

Základní kámen baziliky Sacré Coeur (Nejsvětějšího srdce Ježíšova) byl položen v roce 1875, a trvalo dlouhých šestnáct let, než se veřejnost dočkala otevření hlavní lodi. Ani v roce 1891 však nebylo vše hotové, až v roce 1912 došlo k otevření zvonice a vzhledem k vypuknutí první světové války, která dokončující práce přerušila, se věřící k historicky první bohoslužbě shromáždili ještě o sedm let později, tedy v roce 1919. Definitivní výzdoba interiéru pak byla dokončena o další čtyři roky později. Nejvyšší věž baziliky (zvonice) se tyčí do úctyhodné výše 84 metrů. Byla zvolena jako čestné místo pro uložení vůbec největšího zvonu ve Francii (jmenuje se Savoyan a váží bezmála devatenáct tun). Celá bazilika je postavena do půdorysu řeckého kříže a zdobena prvky antické architektury, například korintskými sloupy. Za zmínku nepochybně stojí největší mozaika ve Francii – najdete ji na stropě apsidy uvnitř baziliky.