Karnak - chrám Amonových kněží

Až se ocitnete v sloupové síni Amonova chrámu v Karnaku, zůstanete stát v úžasu nad impozantní nádherou, kterou spatříte. Celý chrámových komplex je monumentální, ale tahle síň je myslím to nejkrásnější. I nyní, po několika tisíciletích. Jak úžasná asi musela být v době, kdy sem přicházeli Amonovi kněží.

Na prohlídku chrámu vyrážíme z Luxoru pěšky. Stačí se projít asi 3 kilometry podél Nilu na sever od města. Svezení nabízí mnoho „kalešek“, kočárů tažených koňmi. Nejlepší je přijít sem brzy ráno, nebo pozdě odpoledne, kdy pomine největší nápor zájezdových autobusů z pobřežních letovisek.

Chrám v Karnaku je největší náboženskou stavbou na světě. Stojí tady již 4 700 let. Komplex vznikl postupným rozšiřováním o další stavby kolem svatyně boha Amona. Komplex byl nepřetržitě stavěn po 1600 let. Staří Egypťané chrám nazývali Ipet Sut, nejváženější z míst.

Sloupová síň se nachází mezi druhým a třetím pylonem. Nechal ji postavit jeden z Ramessovsských faraonů. Síň má šířku 103 metrů, délku 52 metrů a obsahuje celkem 134 sloupů. Všechny sloupy jsou pokryty basreliéfy. Hlavní loď podpírá dvanáct sloupů o výšce 22.4 metru majících centrální hlavice ve tvaru otevřeného pupenu papyru. Ostatní sloupy mají výšku 14.7 metru.

Za Nové říše (1552 – 1070 př.n.l.) byl Karnak nejvýznamnější náboženským střediskem celého Egypta. Dotace a dary činili z něj stát ve státě. Amonovi kněží měli velmi podstatný vliv v celé společnosti. Výjimkou bylo pouze krátké období za panování faraonaAchnatona, původně Amehotep IV. a jeho krásné ženy Nefertiti. Tehdy bylo sídlo královského dvora přesunuto do Amarny a uctíván pouze jeden bůh, sluneční bůh Aton. Po faraonově smrti se opět vrátili na výsluní tradiční bohové a Amonovi kněží.

Jádrem komplexu byl původně chrám z dob Střední říše, kolem kterého se postupně nabalovaly další stavby. Je to skoro učebnice staroegpytského umění. Všichni panovníci v komplexu něco vybudovali, chrám byl stavěn přes 1300 let. Historie chrámu znamená větší část historie starověkého Egypta. K největším stavitelům patřili Thutmose I., královna faraon Hatšepsut , Thutmose III. a samozřejmě také dlouhověký Ramesse II.

Nejstarší dochovaná stavba, ze které se však zachovaly jen základy, pochází z doby faraona Senusreta I. (12.dynastie, 1962-1928 př.n.l.). Mnoho staveb postavených v dřívějších dobách bylo pozdějšími faraony rozebráno a materiál byl použit na stavbu nových svatyní. Archeologové tak mohou při rekonstrukcích odvodit stav komplexu v různých dobách.

Jednou z takto získaných staveb je půvabná Hatšepsutina Červená kaple. Uchovával se v ní posvátná bárka, která převážela Amonovu sochu. Thutomose III. ji později odstranil a nahradil novou svatyní. Původní bloky byly nalezeny uvnitř Třetího pylonu a svatyně byla zrekonstruována do své předpokládané podoby roku 2000.

Ale nejde ale jen o architekturu, zkoumání historie chrámu přináší mnohé poznatky o ekonomické stránce tehdejšího života. Kněží vKarnaku patřili k nejbohatším ve starém Egyptě. Chrám měl značné majetky, vlastnil například rozsáhlé pozemky, několik desítek měst a vesnic, tisíce otroků, lodě a loděnice a v neposlední řadě statisíce kusů dobytka. Z hospodářských záznamů se historikové dozvídají mnoho zajímavého.

Komplex byl stavěn ve dvou osách, východozápadní a severojižní. Rozloha areálu dosahuje 300 000 metrů čtverečních. Alej sfing dnes vede k prvnímu pylonu, ale kdysi se táhla až k Luxorskému chrámu. Sfingy mají beraní hlavy, protože beran byl Amonovo posvátné zvíře.

Posvátné jezero bylo vykopáno za Thutmose II. Vodou ho zásobují podzemní prameny. Poskytovalo vodu pro očistné rituály a bylo důležité také pro posvátné chrámové ptactvo. Monumentální vchody se nazývají pylony. Celkem se v Karnaku nachází deset pylonů, postavených v různých dobách.

Výraznou dominantou je obelisk královny Hatšepsut z růžové žuly vysoký 30 metrů a váží 323 tun. Je jedním ze dvou dochovaných obelisků, které nechala Hatšepsut v Karnaku vztyčit. Kus z druhého obelisku leží o kousek dál. Hned vedle něj je jedna z oblíbených zajímavostí, skarabeus. Upozorní vás na něj nepochybně kroužek turistů, kteří kolem něj v kruhu chodí. Skarabeus je jeden z nejstarších symbolů boha Ra a podle průvodce se prý tomu, kdo jej třikrát obejde proti směru hodinových ručiček, splní přání.