Azurové moře a horké pláže severního Madagaskaru

Za rybáři, loďaři, piráty a převozníky jsme vyrazili na sever ostrova. Do přístavu Mahajanga, kde na výčnělku stojí trochu zanedbaný maják. Je tu hlavní přístav trajektů spojujících ostrov Nosy Be s Madagaskarem. Na betonovém plácku přístavu můžete hned nakoupit vše potřebné pro další putování. Madagaskar se dělí na šest autonomních provincií (faritany mizakatena). Ty se dříve dále dělily na 22 krajů (faritra), ale na základě referenda ze 4. 4. 2007 se kraje mají do 4. 10. 2009 zrušit. Kraje se dále dělí na 116 okresů, 1548 obcí a 16 969 fokontany. Významná města mají zvláštní statut jako „commune urbane“ na stejné úrovni jako okresy.

Pirogy a přepravní lodě

Dlabaná piroga z jednoho kmene je základním rybářským prostředkem. My takovou maličkou pirogu viděli u městečka Soalala. Pro přepravu vesničanů mezi zálivy se používají větší hluboké pirogy s vysokým plachtovým. Pirogami se převáží také náklad různého druhu, uveze například několik živých zebu. K dopravě po moři malgaši používají jakákoli plavidla. Chlapci se učí zacházet s lodí už od útlého věku. Malgašské ženy na moře většinou nevyjíždějí, jejich místo je na poli a v domácnosti.

Záliv Antongil

Návštěva romantického pobřeží zálivu Antongil u poloostrova Masoala. Z písku tu vykukují obří téměř černé a lesklé kameny. Vrcholky skalních výběžků zahaluje hustá mlha. Příboj se rozbíjí o dokonale hladké kameny a do vlasů se mi zamotá vítr. Tady už nepřistávají piráti jako za dávných časů, ale mírumilovní malgašští rybáři. Ti vyrážejí na jezero nejčastěji v noci a ranami svých mohutných pádel do vody nahánějí ryby do sítí.

Antisaranana

Jeden z největších přístavů téměř na severní špici ostrova je Antisaranana v zálivu Diego Suarez. Ačkoli jde o bezpečný přirozený přístav, některá ze zaoceánských lodí zde podlehla nezvratně zkáze. Dno přístavu je kamenité a po plážovém písku tu není ani památky. Na západním pobřeží žijí Sakalavové jejichž chýše jsou spletené z větví palmových listů, v oknech a dveřích bývá jen plátěný závěs.

Sladkovodní malgaši

Malgaši neobývají jen mořská pobřeží, ale usadili se i na březích sladkovodních jezer. Například jezero Kinkony, tady pěstují rýži, která je jejich hlavní obživou. Malá políčka chrání před vlnami důmyslné plůtky z proutí. Malgaši jsou míšenci negroidní a mongoloidní rasy. Původními obyvateli Madagaskaru byli pralesní lidé, kteří se kolem jedenáctého století našeho letopočtu zcela smísili s přistěhovalci z Indonésie, především s Bornea, kteří začali na ostrov přijíždět již kolem třetího století před naším letopočtem.

Ostrov Nosy Be

Nosy Be je vulkanického původu a je největším a nejvyhledávanějším ostrovem poblíž Madagaskaru. Rozloha ostrova je 312 km2 a žije zde kolem 60 tisíc obyvatel. Název ostrova pochází z rané koloniální éry 17. století a v malgašštině znamená „Velký ostrov“. Hlavním městem ostrova je Hellville. Přímo v centru města je centrální tržiště. Hned vedle ji divadlo. Nad ním visí plakát s hlavami sedmi usmívajících se dětí. Zřejmě je to poutač na další hru, která se uvádí, ale neznám jejich řeč: „Andao isika jiaby hiara-hiasa, hiara-handroso.“ Kdo ví, co to znamená? Hned vedle divadla je bílá budova s modrými pruhy, Alliance Francaise „NOSY BE“. Nejčastěji se tu setkáváme s letáky a plakáty. Je to zřejmě forma komunikace a informovanosti lidí. Například plakáty s nápisem „očkování dnes“ upozorňují na příjezd zdravotníků. Ale viděli jsme i plakát upozorňující na značnou míru korupce na ostrově.