Madagaskar: červený ostrov s rybářskými vesničkami

Madagaskar je ostrov, který celé věky setrvával na konci světa. Podle statistik patří mezi nejchudší země světa. Místní malgaši se tu potýkají s nízkou úrovní zdravotnictví, vzdělání i dopravy, korupcí v politice, cyklóny, pomalými úřady a nedostatkem elektřiny. I přesto jsme se rozhodli vydat na cestu. Ovšem nejdřív jsem si nastudovala o cílu naší cesty alespoň základní informace. Moji bratři opět vyjížděli bez jakékoli známé informace. Chtěli totiž být nepoznamenaní. Červený ostrov s tisíci kilometry posetého rybářskými vesničkami, se svou tak charakteristickou faunou a flórou. Ostrov sice leží blízko Mozambiku a přece se tolik liší od Afriky, jak ji známe.

Horalové na Madagaskaru

Říká se jim Merinové a vedou krutý a tvrdý život. Denně dřou na polích a často jejich práce stačí jen na obživu. Na ostatní běžné věci už jim nezbývají finanční prostředky. Jejich bohatstvím jsou královské relikvie a hrobky, které jsou udržovány a chráněny s velkou úctou a hrdostí. Merinové jsou pěstitelé rýže, a jsou především dobře organizovaní. Usadili se v 15. století v Ampandraně. A v 16. století přesídlili do Merimanjaky.

Skalní tsingy

Tsingy nazývají místní krasové vápencové skály vymodelované vodou do ostrých hrotů.  Místním nejznámějším krasem je rezervace Ankarana na severu ostrova. Hluboko pod zemí se nacházejí rozsáhlé jeskynní systémy s hlubokými propastmi. Pod Ankaranou se rozprostírá hluboká savana.

Ostrovní fauna a flóra

Krokodýl nilský, jeden z prehistorických organismů, který tu přežil dodnes. Můžete ho spatřit dokonce ve volné přírodě na vlastní oči. My ho zahlédli u jezera Ravelobe v Národním parku Ankarafanstika. Lemuři jsou asi nejznámějšími zvířaty Madagaskaru. Vyskytuje se tu asi 260 druhů ptáků, z toho 115 druhů endemických. Vyhynulý nejtěžší pták světa byl jedinečný nejen díky své hmotnosti kolem půl tuny, ale i objemem svých vajec. Jedno jeho vejce vážilo stejně jako 150 vajec slepičích. Odhaduje se, že asi z dvanácti tisíc druhů vyšších rostlin je skoro osmdesát procent endemických, i když madagaskarská flóra ještě není zdaleka vědecky prozkoumaná. Podle aktuálních odhadů je zničena nebo změněna vegetace na více než osmdesáti procentech plochy ostrova.

Fascinována trnitou buší

Pro mě nejkrásnější byl pohled na keře Alluaudia procera. Kmeny byly posety ostrými trny točenými do spirály vzhůru. A na vrcholku se zelenaly malé dužnaté listy. Vypadaly tak všemocně a neohroženě. Trnitý suchý buš jihozápadu Madagaskaru představuje jednu z nejpodivnějších a nejpichlavějších vegetací světa. Někdy by se mi hodil domů, když se hádám s bratrem, stačilo by do něj jen trochu strčit. To by bolelo, usmála jsem se při představě a pohledu na suché dlouhé trní.

Literatura a historie

Madagaskar není příliš velká země, ale do pokladnice historie a literatury přispěla velmi významně. Ještě před cestou jsem přečetla Malgašské pohádky v češtině, jinou literaturu jsem v překladu nesehnala. Pohádky byly roztomilé a ani ne moc složité, například Beandriake, skvělý námořník, Bibiolo aneb velké zvíře a chytré děti, a nebo Náčelník Ravohimena a kouzelná zrnka. Do češtiny pohádky přeložil Pavel Hošek. Významný básník Jean-Joseph Rabearivelo z Madagaskaru, pro své pohnuté životní osudy byl nazývaný "malgašský Rimbaud". Pokud se rozhodnete na Madagaskar skutečně vycestovat, přejeme šťastnou cestu, po malgašsku: „Soava Dia!“ Užijte si nazývanou laboratoř Bohů, nebo-li živé muzeum. Za nějaký čas, už může být příroda Madagaskaru zcela zničena. Neodkládejte návštěvu ráje na zemi.