Tokajská vinařská oblast

Ten, kdo někdy zavítal do Tokajské oblasti, procestoval městečka jako Tarcal, Sárospatak, Tolcsva nebo světoznámý Tokaj a okusil pravé tokajské víno, by se určitě rád do tohoto výjimečného kraje vrátil. Užívat si života tak, jako místní starousedlíci, umí jen opravdu málokdo. Tokaji borvidék, neboli Tokajský vinný region, se rozkládá na přibližně jedenácti tisících hektarů, z nichž je zhruba polovina osídlena nejrůznějšími odrůdami vinných hroznů (Furmint, Yellow Muscat, Kabar, Hárslevelü a tak podobně).

Nikdo přitom dnes přesně neví, kdy se vlastně v Tokajské oblasti kvasilo a pilo první víno. Existují nicméně záznamy o tom, že se lahodný mok začal vyrábět na začátku dvanáctého století. Osídlení se přitom datuje už do keltských časů. Slované, kteří přišli do této krajiny v šestém století, jí dali pravděpodobně i jméno. Název Tokaj je totiž velmi podobný staroslověnskému Stokaj, což je výraz pro místo, kde se stékají dvě řeky. V tomto případě jde o Bodrog a poněkud známější Tisu. Ve třináctém století si tehdejší uherský panovník Béla IV. přizval odborníky ze severní Francie a Itálie, kteří určitě rozvoji zdejší vinné kultury mocně přispěli. Tokajské víno ale začalo být opravdovým celoevropským pojmem až poněkud později, a sice začátkem šestnáctého věku. V roce 1620 do kraje přišel valonský expert jménem Duvont, kterému se později přezdívalo "Král vín". O další století později se tokajské víno rozšířilo na dvůr francouzských Bourbonů, kde si jej zamiloval dokonce sám Ludvík XIV, jenž je označil za "víno králů a krále vín". V 18. a 19. století se pak toto víno rozšířilo i do Polska a carského Ruska, o jeho budoucí prosperitu tedy bylo dobře postaráno, mimo jiné i proto, že si je oblíbil další z velkých panovníků imperiální epochy, car Petr I. Dnes se tokajské víno produkuje kromě Maďarska hned v pěti různých zemích - jde o Slovensko, Austrálii, Srbsko, Itálii a Francii. Znalci ale často tvrdí, že to pravé tokajské, stáčené na severu Maďarska, nelze ničím nahradit...

Tokajská oblast má přesně takové klima, jaké by si přál mít každý vinař. Dlouhé a slunečné dny, které umožní dozrát každému hroznu do dokonalosti se snoubí s vulkanickým podložím, které je pro pěstování vína vůbec nejlepší. Mimochodem zde také existuje obrovský komplex sklepů, které byly vytesán ve skalách v okolí. Žádný malý sklípek, ale skutečně velký sklep, který se budoval hned několik staletí, nabízí přímo neuvěřitelné skladovací prostory pro víno všech tamních odrůd. Když zavítáte do této oblasti, měli byste kromě ochutnávky tamního vína a skvělé kuchyně navštívit i Tokajské muzeum, kde se dozvíte nejen spoustu zajímavých informací o zdejších vinicích a víně, ale i něco málo o historii pětitisícového městečka. Tokajská vinařská oblast je už jedenáct let na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Samotné město Tokaj si zachovává starobylý ráz, v minulosti totiž nikdy nebylo centrem regionu nebo významnou lokalitou a zase tolik novostaveb tu nečekejte. Malebné pětitisícové městečko tak dýchne atmosférou dávných časů, které ocení každý milovník historie. Ostatně, nemusíte přece navštěvovat jen městskou zástavbu, co takhle procházka do tamní panenské přírody, kde žije spoustu ohrožených druhů ptactva. Kolem Tisy stále roste mnoho velmi starých stromů, vedle kterých se budete cítit jako trpaslíci. Když se k tomu ještě připočte naprostý klid (mimo sezonu tu zase tolik turistů nepotkáte), budete mít po návštěvě na co vzpomínat a rádi se sem jednou vrátíte...