SLOVENSKO

Země s nádhernou přírodou a pohostinnými lidmi, kde můžete ochutnat spoustu výtečných delikates, ale také si na nějakou dobu opravdu pořádně odpočinout od pracovního procesu. Náš někdejší federální soused nastoupil v posledních dvou dekádách cestu samostatné existence a za tu dobu přivábil velké zástupy turistů. Otázka rozhodně nezní proč vyrazit – jako spíše kam vyrazit, protože Slovensko je plné historických památek a přírodních krás, na které ani celý jeden týden dovolené opravdu nestačí.

Začněme v půlmilionové metropoli Bratislavě. Největší architektonickou památkou tohoto půlmilionového města je bezesporu místní hrad. V jeho areálu najdeme jak gotické, tak i renesanční či barokní stavby, první zmínka o tomto místě pochází z desátého století. Je ale samozřejmě jasné, že trvalé osídlení tu bylo mnohem dříve. Skvělým příkladem gotiky je například zdejší Zikmundova brána, na východní straně si můžete prohlédnout baštu Luginsland. Barokní styl pak díky přestavbě v době Marie Terezie reprezentuje například Královský palác.

Sídlem slovenského prezidenta je Grasalkovičův palác, který nese jméno po chorvatském hraběti, jenž jej nechal v polovině osmnáctého století vybudovat. Zde uchvátí návštěvníky hlavně obrovské zahrady ve francouzském stylu. Do třetice pak zmiňme například Michalskou bránu, kterou najdete na Starém Městě, a její dnešní podoba pochází z osmnáctého století. Zapomenout nesmíme ani na Katedrálu svatého Martina nebo vrch Slavín, který je symbolickým odkazem na kruté boje druhé světové války.

Co takhle Trenčín, kde studoval dokonce i Palacký? Padesátitisícové město se nachází, co by kamenem dohodil od českých hranic. Nejstarší zdejší památkou je nápis na skále, který zde nechali zhotovit ve druhém století přezimující římští legionáři. Na této skále se nachází neméně známý Trenčínský hrad, který je po zásluze městskou dominantou. Ukázkovým reprezentantem slovenské gotické architektury je Pohřební kaple a kostnice svatého Michala, baroko je zastoupeno klášterem piaristů.

Máte rádi hradní zříceniny? To Vás pak určitě upoutá hrad Beckov, který je rovněž poměrně blízko česko-slovenských hranic. Ten byl postaven ve dvanáctém století nad stejnojmenným městem, v dnešní době po rekonstrukci už působí trochu zachovaleji než před lety, kdy zde ještě zpíval v jistém klipu Václav Neckář.

Velmi známým místem, snad i díky románu Joža Nižnánského, jsou Čachtice, konkrétně tedy zdejší zámek, kde žila pověstná „Čachtická paní“ Alžběta Báthoryová. O jejím životě existuje mnoho dech beroucích údajů a svědectví, podle moderního zkoumání se ale zřejmě stala obětí mocenského spiknutí. V Čachticích samotných lze navštívit rozvaliny místního hradu, z mýty opředeného Alžbětina zámku bohužel zbyla jediná zeď (a to měl původně na padesát místností, ale svého času vyhořel a nebyl vlastně nikdy rekonstruován, moderní zástavba jej pak smazala z mapy nadobro) a budete se tak asi muset spokojit s posezením v místní vinárně.

V neposlední řadě musíme zmínit přírodní skvosty Slovenska, na které jsou místní právem hrdí. V první řadě je to Kriváň ve Vysokých Tatrách, hora pnoucí se do výše 2495 metrů nad mořem. Pokud se nebojíte výšek, zkuste vyhlídkovou věž Hradová nedaleko Košic, za největším říčním ostrovem se pak vydejte do Padáně na Dunaji. Na východě Slovenska je pak velkým lákadlem pro turisty – a to hlavně v letních měsících – Zemplínská Šírava. Tropické počasí, špičkové zázemí a vodní plocha o rozloze třiatřiceti kilometrů čtverečních mluví za vše.

Chcete potkat divoké koně? Vydejte se na Muránskou planinu, nezapomeňte ani na Velkou a Malou Fatru nebo nejmenší slovenský národní park Pieniny.