Štěpa ze světa 42 – Kuta Bali (Indonésie)

Rano stavame neco po sedme, ja se snazim jeste pracne zabalit batoh a z hruzou zjistuji, ze narostl do obrich rozmeru. Vcera mi Jarda daroval nove ponco a dnes rano jeste moskitieru. Nebral bych to, ale verim, ze se to bude hodit v Papui mezi domorodcema. Uz je na case a tak vyrazime na snidani do nasi oblibene restaurace, zaroven zde mame sraz s Lenkou a Stepanem.

Davam si kontinental snidani, ktera obsahuje caj nebo kavu, 4 pulky toustu zapecene s maslem, dzem, dve vajicka. Dorazi i zbytek party a tak rychle posnidame a vyrazime shanet bemo (minibus) na autobusove nadrazi. Najimame si jedno pro sebe, muzeme si to dovolit jelikoz se cena rozmelni na nas ctyri. Na autobusak to byl docela kus cesty a tak jsme vsichni radi, ze se nemackame s mistnima ve verejnem bemu. Uz od rana se znovu snazim vybrat penize pres bankomat, mam porad smulu a tak vytahuji posledni 50 tisicovku. Na autobusaku probihala klasicke smlouvani, Stepan se v tom vylozene vyziva, pouziva par indoneskych slovicek a peknou pantonimu :o)

Rozhodlo se, ze nepojedem za vic nez 15tis, nakonec po 10 min dohadovani davame 20tis, protoze i mistni plati stejne. Cesta trvala kolem tri hodin, Stepan se snazil hrat slovni kopanou, ale me to nejak nemyslelo, tak jsem si radeji trosku pospal. A uz jsme tu pristavni mestecko Padang Bai nas vita. Nejdriv se ubytovavame v hotelu kde maji pekne pokoje, ale take bambusove chaty na murich nozkach. Rozhodujeme se pro levnejsi variantu a tak si berem jen pokoj za 20tis na osobu. Je v tom i snidane a tak jsme spokojeni. Cestou k hotelu jsme narazili na ceskou potapecskou zakladnu a na Adama, ktery jak se pozdeji dovidame to tu vede s manzelkou Radkou. Takze je jasne, ze po ubytovani vedou nase kroky tam. Bohuzel tam uz nikdo nebyl a tak si davame jidlo v protejsi restauraci, nez donesli jidlo pobiham a snazim se vymenit predposledni 50 dolarovej sek co mi zbyva. Dari se mi a tak do restaurace se uz vracim v klidu jelikoz uz mam na obed a nemusim si pujcovat. V restice byli strasne lini a ta ryba co jsem si objednal nebyla nic moc. Lenka s Jardou zase byli v sobe a tak jsem nakonec rad, ze se po obede rozdelujem. My s Jardou objevujem Karla na ceske zakladne a tak z nej taham informace co se da. Poradil mi vsak, ze bude lepsi domluvit se s Radkou ci Adamem. Bohuzel tu zase nejsou a tak vyrazime na bilou plaz co mi vsichni doporucovali. Nezname zkratku a tak si to slapem po silnici.

Jarda poletuje jako vcelka a snazi se fotit mistni indoneske domorodce v domacim prostredi. Prochazime totiz malou vesnickou obklopenou bananovnikama, papajovnikama a kokosovejma palmama, do toho sama kravka, veprik a jina haved a nakonec celej obrazem umocnuji stary manzele, kde pani chodi nahore bez. Nebojte opravdu nebylo o co stat a tak se Jarda za par minut vratil na hlavni cestu :o)

Cesta na plaz vedla porad do kopecka a zas z kopecka a nakonec jsme se museli dostavat po prikre stezce dolu k mori. Ale namaha stala za to, prestoze byla plaz mala tak byla cista s pekne modrou vodou. Lidi tu bylo akorad, prevazne turisti ne vsak vic nez 25. S Jardou se utaborujeme u jednoho z peti bambusovejch bufetu a hned se jdeme koupat. Voda byla primo nadherna a mirne chladila. Zatim co ja loupu ananas tak Jarda se vydava ulovit nejakou tu fotecku mistn krajinky. Odpoledne rychle ubihala, ja jeste dopisuji denicek a pak si s Jardou davame udelat celkovou masaz na plazi za 56Kc, holky nas dreli kazdeho 40 minut a bylo to velmi prijemne. Pomalu se plaz vylidnuje a tak i mi to po jidle balime a vyrazime do mesta. Tentokrat uz mame stesti a narazime na potapecske zakladne na Radku. Je to strasne fajn holcina v mem veku, ochotne nam poskytla informace a nakonec se domlouvame, ze udelame spolecneho silvestra spolu s potapecema. Moc casu nam nezbyva a tak se jdu rychle oholit, sakra to jsem mel zas blbej napad. V koupelne byla skoro tma a me strniste uz bylo trosku pokrocilejsi, takze na sraz jsem se dostavil trosku porezanej, s nekolika bedarama o kterych jsem predtim nevedel a samozrejme pozde :o)

Uz tam na nas cekal houf lidicek, spolecne vyrazime do nedaleke restaurace na neco k snedku. Ja si dal mecouna, palacinku a Bintang pivko. Jsem uplne napuclej a tak jen stezi komunikuji s Karlem, ktery sedi naproti me. Je to obchodnik a dodava kovani pro obuvnicke firmy, je tu se svojema dvouma synama a jednou synovou pritelkyni. Krome Karla se tu vsici potapeji a tak jsem rad, ze rady suchozemcu se rozrostly :o) Kdyz odchazime s restaurace tak bych si dal nejradeji slofika, ale odolavam a vyrazim s ostatnima do baru a pak se jdou potapeci prevliknout na novorocni ponor. My se prevlikat nemusime a tak dorazime trochu pozdeji. Skupinka suchozemcu byla na molu a ti nasi zabaci vcetne Lenky se Stepanem co berou za sve snorchlink pomalu lezou do vody. Bylo to velmi pekne jak se pod vama mijeji svedla velkych luceren pod vodou a plujou jak neonove rybicky. Vsichni si o pulnoci blahozelame a ja skacu do vody za potapecema. Ouuu koupat se na silvestra v mori na malem ostruvku v oceanu ma prece jen svuj puvab. Adam mi jeste udelal fotku ve vode s potapecskyma esama Katkou a Marcelem co si tu delali potapecsky kurz.

Pomalu se vsichni vydavame k Adamovi a Radce na zakladnu, kde si jeste jednou prejeme novej rok. Dostavame kazdej kolecko tvrdeho salamu z Cech a me se dokonce podarilo ukoristit platek syra. Ani si nedovedete predstavit jak jsem si to vychutnaval, kdyz jsem take papani nemel 5 mesicu v ustech. Nakonec mi Radka donesla knihu anglictiny pro samouky spolu s dalsi knizkou v cestine. Mozna si to neuvedomovala, ale pro me to bylo jako dar z nebes, juhuuuu mohu se ted ucit anglictinu. Takze samozrejme zavazek do noveho roku je 20 min anglictiny denne a jestli to nedodrzim tak jsem peknej srab! Ostatni se ubrali do jednoho baru na plazi, zustal jsem tu pouze s Radkou, Jardou a Seril. Pote nas opousteji i ti a tak prosim Radku zda by se dalo zavolat domu do Cech, nevedela vsak co to stoji a tak pisi sms mamce a tatkovi, treba budou nekde na telefonu. A opravdu po pulhodince cekani zvoni uz do utichavajici noci jeden osamelej telefon. Juhuuu tatka s mamcou na drate, stacime si jen rict o tom kde jsem a s kym travim silvestra a ze Renca psala at se o me nemusi bat jelikoz jsem v poradku. Pak se k me velke litosti prerusilo spojeni a v dalsich patnacti min. se nepodarilo uz navazt. Presto to byl jeden z nejhezcich silvestru, ne proto ze jej travim v exoticke zemi, ale proto ze byli kolem me fajn lide, dostal jsem ucebnici anglictiny, zjistil zas jak chutna cesky syr a salam a co hlavne slysel jsem zas po dlouhe dobe mamku s tatkou :o)) Co vic si prat.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".