Thajsko – Zeměpis a podnebí

Thajsko sousedí na jihu s Malajsií, na západě s Myanmarem, na severu Laosem a východní hranici má s Kambodžou. Východní pobřeží obklopuje Thajský záliv v Jihočínském moři, západní pobřeží lemuje Andamanské moře. Celková délka thajského pobřeží dosahuje 3219 km.

Chod země významně ovlivňují řeky, na jejichž záplavách je závislé pěstování rýže a využívají se k dopravě. Nejdelší řekou je Mekong, který tvoří přírodní hranici s Laosem. Nejdůležitější řekou je však Chao Phraya, jejíž záplavové planiny jsou důležité pro pěstování rýže a jsou nejúrodnějším místem zemi. Chao Phraya je také důležitou dopravní trasou.
Na jedné pětina území se nachází monzunové a deštné pralesy. Země má neuvěřitelný rozsah ovocných, bambusových a tropických dřevin. Pro zdejší flóru jsou typické slavné thajské orchideje. V Thajsku je 80 národních parků a 32 přírodních rezervací, které dohromady pokrývají 13% rozlohy země. Polovina thajských pralesů je dnes chráněným územím národních parků. Obsahují více než 850 druhů trvale žijících i migrujících ptáků a stále se zmenšující množství tygrů, leopardů, slonů a asijských medvědů černých. Bohužel pokusy o zastavení těžby dřeva a ilegálního obchodu s ohroženými druhy stále čelí stoupající korupci.

Thajsko se skládá ze čtyř od sebe odlišných oblastí: hornatý sever, centrální rovina, polosuchá planina na severovýchodě a jižní poloostrov s deštnými pralesy a tropickými ostrovy.

Při obou pobřežích Thajska se nachází velké množství ostrovů. Největším thajským ostrovem je Phuket, následuje Ko Chang a třetím v pořadí je Ko Samui.

Sever Thajska

Severní Thajsko je tvořeno především pásem hor, z nichž velká část je pokrytá tropickým pralesem. Hlavním centrem a dopravním uzlem severu je Chiang Mai, druhé největší thajské město. Oblast kolem Chiang Mai byla kdysi samostatným královstvím Lanna. V provincii Chiang Mai se nachází také nejvyšší bod Thajska, hora Doi Inthanon o výšce 2596 m. Nejsevernější část thajského území zasahuje do oblasti na pomezí Thajska, Myanmaru a Laosu nazývané Zlatý trojúhelník, po dlouhý čas hlavní oblasti pěstování opia na světě. Opium se tady dál pěstuje ve velkém, ale přesunulo se do hůře přístupných oblastí džungle a spíše do druhých dvou zemí. Dodnes však odtud pochází zhruba dvě třetiny světové produkce opia.

Centrální rovina v Thajsku

Centrální rovina je tvořena údolím kolem řeky Chao Phraya. Je to nejúrodnější část země a je hlavní thajskou oblastí pěstování rýže. Tato část země má také nejvyšší hustotu obyvatelstva, včetně Bangkoku, ve kterém žije 10% populace. Oblast je nejen zemědělské centrum země, ale také centrum historické.

Severovýchod Thajska

Na severovýchodě se v nadmořské výšce 300 m nachází polosuchá planina Khorat. Jde o nejméně rozvinutou, málo úrodnou část země a také nejméně navštěvovanou. Ze severu sem přitéká Mekong, který lemuje téměř celou severovýchodní hranici s Laosem. Pohoří Dongkrak zase tvoří hranici s Kambodžou. Součástí severovýchodní oblasti je také východní pobřeží Thajského zálivu, kde se nachází rozvinuté turistické oblasti.

Jižní poloostrov

Jižní Thajsko se rozkládá v severní části Malajského poloostrova. Rozsáhlé pobřeží plné pláží a nespočet tropických ostrovů daly základ obrovskému rozmachu turistického průmyslu.

Podnebí Thajsko má vlhké tropické podnebí. Jeho klima určují monzuny, které vytvářejí tři období v severním, severovýchodním a centrálním Thajsku a dvě období v jižním Thajsku.Obecně deštivé monzunové období přichází s teplým jihozápadním monzunem od Indického oceánu někdy mezi květnem a červnem, vrcholí září – říjen a končívá do listopadu. Od listopadu do února je počasí ovlivňováno severovýchodním monzunem přinášející z Číny chladnější a sušší klima.

Výjimkou je východní pobřeží malajského poloostrova, které je ovlivňováno spíše severozápadním monzunem a podobá se počasí na východním pobřeží Malajsie.