Zdraví a hygiena při cestování

Jednou ze základních věcí při cestách je dobře se postarat o své zdraví. Přes následující výčet možných rizik není nutné nějak přehnaně obávat, ostatně se někdy podívejte co se píše pro cizince třeba o nás.

Změna prostředí

Při příjezdu do jiného klimatu je vždy dobré dát si nějaký ten čas na aklimatizaci. Na náhlý přechod z evropské zimy do vlhkých tropů si někdo potřebuje chvíli zvyknout.

Při změně nadmořské výšky je nutno dbát na dostatečnou aklimatizaci. To se nemusí týkat jen hor, takové Mexico City je nejvýše položené velkoměsto a je to docela znát. Horská nemoc se objevuje ve výškách nad 2.500 n.m.

Pamatujte že i v tropech můžete z mrazivé klimatizace v autobusech docela dobře chytit nachlazení. V případě vysokých rozdílů denních a nočních teplot může hrozit hypotermie.

Určité problémy při cestě do dalekých zemí pro někoho představuje časový posun, zvyknout se ale dá většinou velmi rychle. Obecně se dá říct, že rychleji se přivyká na posun směrem na západ než na východ (ale je to vlastně skoro jedno, čekají vás většinou tak jako tak oba).

Očkování

V současné době je vyžadováno povinné očkování pouze proti žluté zimnici (yellow fever) do zemí s jejím výskytem (některé země subsaharské Afriky a Jižní Ameriky) a to i pro tranzit. V tomto případě musíte mít "Certifikát" potvrzující očkování (420 Kč, platnost 10 let, účinnost 10 den po očkování). Žlutou zimnici přenáší komáři Aedes Aegypti a jiní během dne i v noci.

Doporučená očkování zjistíte na hygienické stanici nebo na internetu (např. www.vakciny.net). Hygienické stanice ovšem mívají někdy tendenci přehánět, takže lepší informace většinou poskytnou ostatní cestovatelé. Při očkování na OHS vám vystaví Mezinárodní očkovací průkaz za cca 50 Kč (International Certificates of Vaccination), který si raději vemte s sebou, někdy ho můžou chtít bůhví proč celníci (svého času se tyto informace vyskytly o Kambodži). Běžná očkování si můžete domluvit i u svého praktického lékaře, povinné očkování by mělo být opatřeno oficiálním razítkem (Health Officer).

Zkontrolujte si platnost tetanovky (10-15 let) a nechte se případně přeočkovat. Na cesty se necháváme očkovat proti hepatitidě A (1 měsíc předem, cca 900-1500 Kč, platnost 1 rok, v případě přeočkování do 12 měsíců platnost 10 let) a břišnímu tyfu (2 týdny předem, cca 400 Kč, platnost 3 roky). Do většiny zemí to stačí, je to základní ochrana pro možné infekce získatelné z vody, jídla, snížené hygieny apod.

Pokud se nestihnete očkovat včas, můžete si nechat dát alespoň imunoglobulin (150 Kč), který riziko hepatitidy A snižuje (není však zcela plnohodnotnou náhradou). Můžete ještě zvážit očkování pro hepatitidě B (přenos infekce krví), meningitidě nebo vzteklině – ty však pro většinu cest nejsou nutná. Pamatujte, že ne všechna očkování je možné provádět současně.

Některé země požadují pro vydání víza Zdravotní osvědčení, většinou se jedná o HIV Test. Toto osvědčeno je většinou požadováno u víz na delší dobu pobytu. Pro lékárničku je dobré v některých případech mít potvrzení že jde osobní potřebu (vzor na www.vakciny.net).

Tropické nemoci

Do mnoha zemí je doporučeno užívat léky proti malárii. Více informací o malárii se dočtete v samostatném článku Malárie. Bližší informace o ostatních nemocech a očkování jsou v článku Nemoci a očkování.

Kromě malárie je z dalších exotických nemocí je nebezpečná horečka dengue (dengue fever) – tzv. tropická horečka. Přenáší ji komáři rodu Aedes Aegypti, kteří na rozdíl od ostatních létají během dne. Tropická horečka má několik forem, v nejvážnějších případech může vést až ke smrti. Očkování ani profylaxe neexistuje. Komáři přenáší také viry japonské B encefalitidy, onemocnění způsobuje akutní zánět centrální nervové soustavy a často bývá smrtelné. Přenáší ji v noci létající komáři rodu Culex líhnoucí se na rýžových polích. Očkování proti japonské encefalitidě možné je.

O nemoci SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome), jejíž epidemie se vyskytla na přelomu roku 2002/2003, se toho prozatím příliš neví. V současné době však není nikde hlášeno její znovuobjevení. Více na www.who.int/csr/sars/travel.

Ptačí chřipka (Avian Influenzae, Bird Flu), která se v roce 2004 objevila v Asii (zejména Vietnam), by pro cestovatele neměla být problémem. Informujte na aktuální situaci, v podstatě dávejte pozor na dostatečné tepelné zpracování pokrmů z drůbežího masa.

Obecně ať už jde o SARS, ptačí chřipku nebo něco jiného nepropadejte histerii v důsledku mediálního šílenství.

V mnoha zemích třetích světa je rozšířen AIDS a také jiné pohlavní choroby. Na co si dát v tomto případě pozor ví snad každý.

Zvířata a paraziti

Ze strany zvířat je snad nejvážnějším nebezpečím vzteklina – kousnutím od psa nebo opice. Při podezření na vzteklinu ihned vyhledejte lékaře k naočkování, vzteklina je totiž ve všech případech smrtelná. Psy proto raději od sebe vždy odhánějte, existují i spreje proti psům.

V přírodě pak může při neopatrnosti hrozit hadí uštknutí. Přes vysoký počet jedovatých hadů v mnoha exotických zemích však jsou případy uštknutí cestovatelů velmi výjimečné. Hadi jsou velmi plaší a pokud se necítí bezprostředně ohroženi volí namísto útoku útěk. Takže pokud dost “dupete“ pravděpodobně na žádného nenarazíte. V případě uštknutí ihned kontaktujte místní, ti budou vědět co dělat. Séra bývají v místních nemocnicích k dispozici.

Používejte ochranu proti komárům viz Malárie, jelikož jsou častými přenašeči vážných nemocí. Každopádně ale nejnepříjemnější zkušenost co máme s hmyzem byly skotské muchničky (to jsou vážně mrchy kousavý).

V levných hotýlcích se můžete setkat s nepříjemných aspekty jako jsou vši (lice) nebo štěnice (bedbugs). Vyplatí se pořádně si prohlédnout pokoj a zjistit si doporučení ostatních cestovatelů.

Naopak neškodnými i když nezvyklými společníky mohou být v tropech malí gekoni. Tyto malé zelené ještěrky (4-10cm) šplhají po zdech a loví hmyz, hlavně komáry, díky čemuž jsou vítaným návštěvníkem. Není třeba se jich vůbec obávat. Většinou se drží na stropě nebo vysoko na zdech, odkud na zem takřka nesestupují. Je to sice trochu nezvyk mít nad hlavou ještěrku, ale nemusíte se bát, že na vás snad spadne, chodí po stropě stejně dobře jako my po zemi.

V souvislosti s koupáním či potápěním také pozor na požahaní od různých mořských živočichů (např. medůza, mořský ježek, rejnok apod.). Při potápění platí zásada – na nic nešahat.

V inkriminovaných oblastech při koupání v řekách a stojatých vodách v tropech existuje riziko cizopasníků (tzv. schistosomóza nebo bilharzióza). Mikroskopické larvičky pronikají do těla z kontaminované vody. Vyskytují se pouze ve sladkovodních tocích. Koupeli v Mekongu se tedy raději vyhněte.

Při túrách tropickou džunglí bývají nejčastějším problémem pijavice, které zalezou do bot nebo pod šaty. Eliminovat se to dá vhodným oblečením, ale zcela zamezit se tomu většinou nedá. Jedna z rad (prozatím osobně neodzkoušená) je zarolovat si do ponožek tabák. Pijavice nepřenáší žádné nemoci, vylučují však protisrážlivé látky a rány pak dlouho krvácí. Pijavice se pustí, když ji posolíte, postříkáte nějakým dezinfekčním sprejem nebo popálíte cigaretou.

Hygiena

Při cestě do exotických zemí jsou většinou pravidlem nějaký průjem (diarrhoea). Je to způsobeno odlišnou mikroflórou ve střevech a projde si tím snad téměř každý. Většinou ale nejde o nijak vážnou komplikaci, ale nemusí se vyplatit ho podcenit. V případě silných průjmů zejména pozor na dehydrataci.

Každopádně na exotickou stravu je dobré navykat si postupně a nevrhat se hned na všemožné speciality. Ve spojení s nezvyklou stravou mohou přijít i zažívací problémy, dobrému trávení napomůže coca-cola (k dostání všude na světě), pivo nebo zásoba něčeho ostřejšího z domova. Vlastním zkoumáním jsme dospěli k závěru, že nejlepší je fernet (slivovice se při teplotě 40°C opravdu pít nedá) a v plastové litrovce od koly je také vcelku nenápadný i v islámských zemích (ovšem pozor, do některých je dovoz alkoholu zakázán). Každé ráno preventivně "vypálit červa" opravdu pomůže.

Největším nebezpečím ve vedrech je dehydrataci. Je dobré stanovit si a dodržovat nějaký pitný režim. Vždy pijte hodně tekutin, minimálně tak 4-5 litrů denně a nezapomínejte na přísun vitamínů a soli. V případě akutního ohrožení dehydratací, raději pijte jakoukoliv vodu. Případná nemoc ze závadné vody se odstraňuje lépe než vážné poškození organismu (či dokonce smrt) z dehydratace.

Nejdůležitější je dbát na nezávadnost vody. V exotických zemích používejte zásadně balenou vodu, je k dostání skoro všude, dávejte ale pozor zda je skutečně originálně zabalená. Pro delší cesty si obstarejte přípravek na úpravu vody (např. Aquasteril, cca 300 Kč, k dostání na Hygienických stanicích a lékárnách), pokud se chystáte do odlehlejších oblastí pořiďte si filtr na úpravy vody (např. PUR nebo MSR, k dostání v obchodech s tábornickými potřebami).

Dávejte si pozor co jíte - závadná voda se může vyskytovat v různých podobách např. led v nápojích. Nezávadnou vodu používejte i na čištění zubů. Z ovoce a zeleniny vybírejte co dá oloupat (i když např. v Egyptě prý kvůli váze napouštějí pomeranče injekční stříkačkou vodou z Nilu), upřednostňujte to co roste výš nad zemí. Opatrnost je dobrá např. u melounu. Vybírejte si jídla dostatečně tepelně upravená. Pravidlo Světové zdravotnické organizace sice zní “uvař to, upeč to, oloupej to anebo to nech být“, ale většinou není nutné se tím řídit až tak doslova. Nemusíte být příliš paranoidní, protože se zbytečně ochudíte o mnoho skvělých kulinářských zážitků.

V mimo evropských zemích budou často tzv. turecké záchody. Je to sice pro nás nezvyk, ale většinou to není zas až tak strašné. Záchody i sprchy jsou většinou na použitelně slušné úrovni, i když samozřejmě existují výjimky. Ale pozor, místo papíru však najdete často maximálně hadici s tekoucí vodou nebo káď s mističkou, toaletním papírem se tedy raději pořádně zásobte. Pokud už někde jsou sedací záchody, kanalizace není na toaletní papír stavěná, může se ucpat. Malá praktická rada – kde je McDonald's, tam jsou i záchody a většinou poměrně dobré úrovně.

Léčba na cestách

Jakákoliv poranění si vždy pečlivě ošetřete desinfekcí a zalepte. V tropickém prostředí se také rány často špatně hojí a mohou začít hnisat. Toto rozhodně nepodceňujte – i z malé ranky může vzniknout velký problém.

V případě léčby antibiotiky pamatujte, že musíte využívat plnou dávku, i když problémy odezní dříve. U všech léků dbejte na dodržení způsobu užívání a dávkování a také na kontraindikace.

Pokud je nutné v zemích s nižším zdravotním standardem navštívit lékaře je nejlépe vybrat nějaké soukromé zařízení, které bývají většinou na velmi dobré úrovni, anebo křesťanské nemocnice vedené západními misionáři. Lékaře či nemocnici vám poradí buď pojišťovna nebo ambasáda, dále se můžete zeptat v recepci luxusních hotelů. Dbejte na vystavení dokladů, kvůli pozdější úhradě od pojišťovny. U injekcí si pohlídejte sterilnost injekční jehly a stříkačky (jednorázové). Pokud nejde o život, raději se vyhněte transfúzi krve.