Nemoci a očkování při cestování

Základní informace o očkování a popis nemocí, se kterými se lze na cestách setkat.

Očkovací látky

Nemoci přenášené hmyzem

Žlutá zimnice (yellow fever) je v současnosti jediným povinným očkováním vyžadovaným do zemí s jejím výskytem, jsou to především v rovníkové oblasti Jižní Ameriky a Afriky. Do většiny těchto zemí je očkování povinné a to i pro tranzit. V Asii se žlutá zimnice nevyskytuje. Většina ostatních států vyžaduje toto očkování při příjezdu ze zemí s jejím výskytem. Žlutá zimnice je akutní infekční onemocnění, zdrojem nákazy bývá opice (lesního typ) nebo člověk (městský typ). V obou případech virus na člověka přenáší infikovaní komáři, zejména rodu Aedes Aegypti létající během dne i v noci. Očkováním a hubením komárů byla vymýcena zejména městská forma žluté zimnice ve Střední a Jižní Americe. Ohniska nákazy v džungli však představují trvalý zdroj infekce lidí. Inkubační doba je 3 až 6 dní, příznaky se projeví horečkou, nevolností, zvracením, bolestmi hlavy a zad.
Očkování se provádí vakcínou Stamaril (cca 420 Kč), účinné je 7-10 den po aplikaci a ochrana trvá 10 let. Nelze provádět současné očkování proti břišnímu tyfu a choleře.

Malárie (malaria) – podrobnější informace jsou v samostatné kapitole Malárie.

Japonská B encefalitida (japanese encephalitis) je akutní zánět centrální nervové soustavy, onemocnění bývá smrtelné nebo může mít těžké následky. Neočkovaní turisté však onemocní jen zcela výjimečně. Ve městech je riziko minimální, vyšší je při dlouhodobých pobytech na venkově. Inkubační doba nemoci je 6 - 16 dní, objeví se horečky, ke kterým se po několika dnech přidají bolesti hlavy, zvracení, často i prudké bolesti břicha. Virus přenáší ji v noci létající komáři rodu Culex líhnoucí se na rýžových polích, zdrojem nákazy jsou ptáci a prasata. Vyskytuje se v jihovýchodní a severovýchodní Asii.

Očkování se provádí vakcínou J. E. Vax (3x 1000 Kč) ve třech dávkách po 7 dnech. Očkování je však možné provést pouze 2 dávkami, které již vyvolají dostatečnou ochranu (80%). Vakcína většinou není snadno k sehnání (k dispozici je jen na výjimku).

Horečka dengue (dengue fever) – tzv. tropická horečka. Přenáší ji komáři rodu Aedes Aegypti, kteří na rozdíl od ostatních létají během dne. Tropická horečka má několik forem, v nejvážnějších případech může vést až ke smrti. Očkování ani profylaxe neexistuje.

Virové infekce

Hepatitida A (A hepatitis - infekční žloutenka) je asi nejčastější cestovatelskou nemocí, vyskytuje se celosvětově a můžete k ní přijít také v Evropě i v Čechách. Vyšší výskyt je v zemích s nižších hygienickým standardem. Doporučenou ochranou je také dodržování pravidel hygieny, což však často zvláště v tropických zemích nelze splnit, proto toto očkování rozhodně nepodceňujte. Zdrojem nákazy je sice člověk, ale virus se šíří kontaminovanou vodou a jídlem, zejména ve špatných hygienických podmínkách. Inkubační doba je 15-60 dní, k příznakům patří také nechutenství, únava, zvracení, kůže zežloutne. Průběh nemoci nebývá těžký a nezanechává následky (nepřechází v chronickou formu).

Očkování se provádí vakcínou Avaxim (cca 900 Kč), Havrix (cca 1500 Kč) nebo Vaqta (cca 1500 Kč) a chrání po dobu jednoho roku. Účinnost vakcíny je cca po 2-3 týdnech od aplikace. Pokud si v rozmezí 6-12 měsících od první dávky necháte dát druhou dávku, budete chránění dalších 10 let. (tzv. posilující očkování) Další posilující očkování se doporučuje po 10 letech.

Hepatitida B (B hepatitis - sérová žloutenka) je akutní zánět jater, zdrojem nákazy je člověk a přenáší se pouze krví a tělními tekutinami (transfuze, lékařské ošetření nedokonale sterilizovanými nástroji, pohlavní styk, akupunkturní jehly, tetování apod.) nebo nepřímým způsobem jako je společné používání hygienických potřeb. Výskyt je celosvětový. I v zemích rozšířeným výskytem hepatitidy B, je riziko nákazy pro běžného cestovatele velmi nízké, očkování není vůbec nutné. Riziko nákazy v podobě nutnosti podstoupit očkování v rizikové zemi (lokální anestezie, vzteklina, uštknutí apod.) lze minimalizovat výběrem vhodného zdravotnického zařízení nebo vlastní jehlou a stříkačkou v lékárničce. Inkubační doba nemoci 6 týdnů - 6 měsíců. Průběh je závažnější než u hepatitidy A, nemoc může přejít do chronické formy.

Očkování se provádí vakcínou Engerix (cca 750 Kč) nebo H-B-Vax II (cca 750 Kč). Vakcína Twinrix (cca 3x 1500 Kč) je kombinovaná vakcína proti hepatitidě A i B. Očkování se provádí ve třech dávkách během 6 měsíců, dávkami v 0., 1. a 6. měsíci. Ochrana je po 6 měsíci a je celoživotní. V případě potřeby získání rychlé ochrany je možné provádět očkování dávkami, podanými v 0., 1. a 2. měsíci. Pro dosažení stejné dlouhodobé kvalitní ochrany jako u předešlého schématu, je nutné podat čtvrtou posilující dávku ve 12. měsíci.

Břišní tyfus (typhoid) je závažné střevní onemocnění vyvolané bakterií Salmonella typhi. Je charakteristické vysokou horečkou, bolestmi hlavy, vyrážkou, eventuelně průjmem. Zdrojem nákazy je člověk, přenáší se kontaminovanou vodou a potravinami. Vyskytuje se v jihovýchodní Asii, v Indii, Pákistánu, Africe i Latinské Americe.
Očkování se provádí jednou injekcí nebo požitím tří kapslí očkovací látky 1., 3. a 5. den. Zahájení antimalarické profylaxe může následovat až za 3 dny po požití poslední, tj. třetí kapsle očkovací dávky proti břišnímu tyfu. Očkovací vakcíny jsou Typhim Vi (cca 420 Kč) nebo Typherix (cca 460 Kč), kapsle Vivotif Berna (cca 140 Kč). Účinnost vakcíny 2 týdny.

Tetan (tetanus) se vyskytuje celosvětově. Proti tetanu se provádí očkování společně proti záškrtu a dávivému kašli v dětském věku. Proti tetanu se provádí přeočkování ve 14 letech, poté je nutné přeočkování každých 10-15 let. Očkování se provádí také u rizikového poranění, platnost očkování si pohlídejte u svého praktického lékaře, je hrazené ze zdravotního pojištění.

Meningokoková meningitida (meningococcal meningitis – zánět mozkových blan A+C) se občas vyskytuje na celém světě, riziko je v Čechách zhruba stejné jako jinde ve světě, endemická je rovníková Afrika. Těžký průběh nemoci může mít za následkem smrt nebo trvalé následky. Mimo endemické oblasti není očkování při běžných cestách nutné. Nákaza postihuje hlavně malé děti a mládež do 20 let. Šíří se kapénkovým způsobem v hlenech nebo slinách nakažených, zdrojem nákazy je pouze člověk. Příznaky tvoří horečnaté onemocnění s těžkou schváceností, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a spavostí. Někdy infekce probíhá jako hnisavý zánět mozkových blan, který může být doprovázen zvracením, případně poruchami vědomí nebo křečemi. Prudce probíhající sepse, která bývá téměř vždy smrtelná, se naštěstí vyskytuje vzácně a celková úmrtnost není vysoká. Meningitida má velmi rychlý průběh a největším rizikem je tak pozdě poskytnutá pomoc při podcenění prvních příznaků, k čemuž dochází zejména v domácím prostředí.

Očkování se provádí vakcínou Meningococcal polysacharide (cca 120 Kč) nebo Menpovax (cca 120 Kč), ochrana trvá 3 roky, účinnost po 1-2 týdnech. Posilující očkování se doporučuje provádět po 2-3 letech.

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat. Očkování pro většinu cest není nutné. Doporučuje se pokud se chystáte do lesů např. do ruských a sibiřských. Vyskytuje se i ve střední Evropě. Příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů a v krku, zvýšená teplota. Druhá fáze nemoci je vážnější, projevuje se zvracením, prudkou bolestí hlavy, strnutí šíje, poruchy vidění. Většinou je dobře léčitelná, ve výjimečných případech dochází k vážnějším následkům.

Očkování se provádí vakcínou Encepur ve 3 dávkách (3x 500 Kč). Existuje několik schémat. Pomalé: druhá dávka se dává po 1-3 měsíci, třetí po 9-12 měsíci. Zrychlené: druhá dávka se dává 14 dnech, pro dlouhodobou ochranu třetí po 9-12 měsíci. Zkrácené: druhá dávka se podává po 7 dnech, třetí po 7 dnech. Již po dvou dávkách nastupuje krátkodobá ochrana, pro dlouhodobou je třeba třetí dávky. Posilující dávka se doporučuje po 3-5 letech.

Vzteklina (rabies) je velmi nebezpečné onemocnění zpravidla končící smrtí. Zdrojem vztekliny je nemocné zvíře, k přenosu viru dochází buď pokousáním člověka infikovaným zvířetem nebo dopravením infikovaných slin zvířete do otevřené rány člověka. Příznaky se mohou objevit po 20-90 dnech, může to však být i dříve nebo později. Vir postihuje centrální nerovový systém. Před propuknutím nemoci, se dostavuje svědění a bolest v místě poranění, dále únava, nechutenství, bolesti hlavy, nespavost, deprese apod. Potíže se pak dále zhoršují. Vzteklina se může projevit ve třech různých formách: křeče, šílenství nebo ochrnutí. Dojde-li k propuknutí vztekliny, je smrt téměř nevyhnutelná, protože neexistuje žádná léčba tohoto onemocnění. Jedinou možností, jak této nemoci zabránit, je okamžité očkování po zranění zvířetem podezřelého ze vztekliny, které se provádí v tzv. antirabických centrech při infekčních odděleních – postexpoziční profylaxe.

Přes fatální následky je riziko vztekliny velmi nízké, očkování se doporučuje hlavně v případech práce se zvířaty, jinak nutné není. Nejdůležitější prevencí však je zabránění kontaktu s neznámým zvířetem, riskantní bývají zejména psi, opice a netopýři. Pokud k pokousání dojde je nejlépe vyhledat ihned lékaře.

Očkování proti vzteklině se provádí většinou až při podezření na její výskyt. Vakcína Rabipur (cca 3x 400) se podává ve 3 dávkách. Při prevenci se dávky podávají po 7 dnech, posilující očkování se provádí po 1 dávkou roce, další dávkou pak každé 3 roky. Postexpoziční profylaxe (hrazeno zdravotní pojišťovnou) se provádí podáním 5 dávek v intervalu v 0., 3., 7., 14. a (28.) 30. dni. Někdy se doporučuje podávat jednu dávku navíc v 90. dni. Profylaktické očkování je někdy doprovázeno souběžným podáváním specifického imunoglobulínu během prvních 7 dní po podání první dávky vakcíny.

Cholera (cholera) se sice dosud ve světě vyskytuje, ale riziko nákazy se udává pouze jedna k půl milionu. Vyskytuje se hlavně na Indickém subkontinentu, v JV Asii, Jižní Americe, Africe a na Středním Východě. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, přenáší se kontaminovanou vodou, stolicí nebo zvratky nemocného.

Vakcína Dukoral (cca 550 Kč) se podává jako suspenze k vypití ve 2 dávkách v intervalu 1 týdne. Ochrana je ale nespolehlivá (cca 60%) a vydrží pouze 6 měsíců, takže se toto očkování není moc doporučováno. Vakcína navíc není snadno k sehnání, objednání je možné pouze na výjimku na rodné číslo.

Nemoci způsobené prostředím

Dehydratace je odvodněním organismu v důsledky ztráty tekutin např. nadměrným pocením nebo silným průjmem. Příznaky jsou únava a vyčerpání, zrychlené dýchání, sucho v ústech. Dehydratace může vést až ke ztrátě vědomí a vážnému poškození organismu, nebo i smrti. Je třeba doplnit tekutiny – nejméně tolik, kolik tělo ztrácí. Doplnit je nutno také minerály a soli. Pocit žízně není spolehlivým indikátorem, je třeba pít i když žízeň nepociťujete. První pomocí je rehydratační roztok. Zjednodušený návod: 20 lžiček cukru (nejlépe glukózy) a 3 lžičky soli na 1 litr vody.

Úpal (heat stroke) je vnitřní přehřátí organismu, kdy selžou jeho termoregulační mechanismy (pocení). Nesouvisí s přímým svitem slunce. Příznakem je slabost, pocit horka, vysoká teplota, suchá a červená pokožka, chybí pocení, rychlý a silný puls, zrychlené dýchání, silná bolest hlavy, závrať, zvracení. Pokud není poskytnuta pomoc, může dojít k vážnému poškození organismu, nebo i smrti. Ve velkých vedrech je nutno dopřát organismu během dne ochlazování (sprcha). První pomocí je umístění do chladu, podávání studeného pití se solí.

Úžeh (sunburn) je poškození organismu v důsledku slunečního záření (na rozdíl od úpalu). Záření má vyšší sílu ve výškách, na horách se navíc odráží od sněhu. Nejčastěji postihuje lidi, kteří si dostatečně nechrání hlavu. Je nutné si chránit hlavu např. šátkem a tělo ochranným krémem s vyšším faktorem. Nejběžnější formou jsou popáleniny, které ošetříte Panthenol gelem. K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, horká, rudá kůže obličeje a hlavy, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, bušení srdce. Silný úžeh se projeví křečemi a bezvědomím. První pomocí je přesun do stínu, studené obklady, ochlazení hlavy.