Na Nový rok v Dakaru nikde ani noha a zlodějský taxík
Konečně jsme dostali vízum do Senegalu do ruky, hurá, teď konečně je jasné, že za pár dní opravdu vyrazíme. Nemůžu se dočkat, ještě jsem v Dakaru nebyla, ale jako vždy jsem studovala ze spousty materiálu vše o celém Senegalu. Když mám vstávat ráno do práce nebo s dětmi do školy, nedokážu se vykopat z postele. Ale když mám odlétat do Afriky a dýchne na mě africký duch, vylítnu z postele ještě před tím, než zazvoní budík. Je to tady, udeřila čtvrtá hodina odpolední a my konečně vyrážíme na letiště. Už běžím, Afriko!
Dakar – Africká Paříž
Hlavní město Dakar je proslulé automobilovou rallye Paříž – Dakar. Dakar – africká Paříž! Má pověst velkoměsta, leží na Zeleném mysu na pobřeží Atlantského oceánu. Na pozadí moře jsou stavby ze skla a oceli, demokracie a veselý noční život. V Africe platí, že vzhled je měřítkem úspěchu. Dakar je nejzápadnějším městem celého mého milovaného kontinentu. Údajně je nejdůležitějším přístavem. V roce 2005 byl počet obyvatel v metropolitní oblasti odhadován na 2,4 miliónu, v samotném městě žije asi jen milión obyvatel. Dakar je hlavním administrativním centrem státu, je sídlem Senegalského národního shromáždění a Senegalského prezidentského paláce. Partnerskými městy Dakaru jsou například Bamako, hlavní město sousedního Mali, a nebo francouzský Marseilles.
Vzhůru do Dakaru
Letenka sem mě stála celý jeden měsíční plat, a to si myslím, že nevydělávám málo. Museli jsme přestupovat v Bruselu. Skoro čtyřiadvacet hodin letu mě úděsně vyčerpalo. Ještě, že hotel pro naše první přespání je blízko letišti. Byli jsme ubytovaní na severním předměstí N´gor, poblíž letiště Yoff. Náš hotel stojí šedesát eur na noc a rozhodně patří mezi ty levnější. Vypadá méně zchátralý než okolní stavby.
Dakarský Nový rok
Dorazili jsme na Nový rok, kdy muslimové slaví den oběti, Velký svátek – Id al kabír, v Africe se jmenuje Tabaski. Obětují se ovce, všude jsou stopy krve po obětování zvířat. Ulice jsou zaprášené a prázdné, všechny obchody mají dnes zavřeno. Takhle nějak si představuji apokalypsu, konec světa. Nikde nikdo, všude špína a bordel.
Tenhle den je téměř každý rok ve znamení právě pověstné Rallye Paříž – Dakar. V roce 2011 dokonce závod na Nový rok startoval.
Místní obyvatelé
Funguje tu Libanonská mafie, jsou snad všemocní. Zaměstnávají místní chudinu, ti se nemohou proti jejich vykořisťování bránit, práci od nich potřebují, aby uživili své rodiny. Ale na druhou stranu jsme se v místní libanonské restauraci najedli snad nejlépe za celou cestu.
Na každém rohu jsme od místních slyšeli stížnosti na neustále výpadky elektřiny. Na ulicích vyhrožovali vládě a všem, co s tím mají něco společného. My naštěstí odjeli včas. Odlet byl ideální, hned ráno byl Dakar v plamenech. „Demonstranti, kteří protestují proti dlouhodobým výpadkům elektřiny, podpalovali v senegalském hlavním městě Dakaru vládní budovy. Naštvaní obyvatelé Dakaru zaútočili i na budovu státní energetické společnosti Senelec. V plamenech byly podle svědků čtyři kanceláře a čtyři vozidla zaměstnanců firmy,“ četli jsme na internetu po návratu domů. Senegal má pověst nejstabilnější a nejdemokratičtější země v západní Africe. V zemi však narůstá nespokojenost obyvatel s upadající úrovní veřejných služeb, zejména v oblasti energie.
Pozor na zlodějské taxíky
Senegalští průvodci varují před taxíky, které odvezou turisty na odlehlé místo, tam ho oberou a nechají napospas osudu. Už první noc v našem hotelu jsem slyšela nějaké Němce, jak si o tom vyprávěli. Jednoho z nich okradl taxikář při výletě na tržiště. Nechal mu všechno, co měl, bál se, aby napadení přežil. Na policii prý tuto událost hlásit nepůjde, stejně by s tím nikdo nic nedělal. Černí prý drží všichni při sobě. I takovou tvář mi ukázala moje milovaná černá Afrika.
Barbora Walterová Benešová | 7.6.2015
Aktuální počasí v destinaci
|
25,0°C
|
Předpověď počasí |