Sbeitla – tuniský odlesk antiky

Za římských časů se město jmenovalo Sufatela. Největšího rozkvětu dosáhla v 7. století, v době byzantské byla přebudována na pevnost. Při arabském vpádu bylo ale zničeno a opuštěno. Dnešní Sbeitla má asi 8.000 obyvatel a leží v nadmořské výšce 500 m n.m. ve středním Tunisku.

Přestože jde o jedny z nejlépe dochovaných antických ruin v Tunisku, o historii města toho není příliš mnoho známo, i když ve své době musela být velkým a významným městem. Při vykopávkách bylo nalezeno spousta pozůstatků jak z doby římských tak z doby byzantské. Z té se zachovaly zbytky kostelíků, pevnosti a zdobené baptisterium. Hlavní dominantou naleziště jsou však antické zříceniny.

Nejvýraznější dominantou jsou zachované zříceniny tří antických chrámů. Přestože se přesně neví, komu byly zasvěceny, předpokládá se, že šlo nejspíše o hlavní bohy římského Pantheonu – Jupitera, Junonu a Minervu. Nedaleko chrámů bylo objeveno fórum, k němuž vede monumentální skvěle dochovaná Antoniova brána. Brána ve stylu triumfálního oblouku se datuje do období let 138 – 161 n.l. a nese nápis se jménem císaře Antonia Pia a jeho dvou adoptivních synů, budoucího císaře Marka Aurélia a Lucia Vera.

Vykopávky dále odkryly také Diokletiánův vítězný oblouk datován do roku 290 n.l., divadlo, amfiteátr, fontány a několik římských lázní. U největších lázní se dokonce zachovaly sály pro teplou, vlažnou a studenou koupel.