Pernštejn aneb jeden z nejzachovalejších gotických hradů

Hrad Pernštejn to je osm století historie, během níž nebyl nikdy dobyt vojenskou silou. Hrad Pernštejn, o němž bude dnes řeč, bychom hledali na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje, poblíž městysu zvaného Nedvědice. Stavba patří jako jedna z mála svého druhu do majetku státu, bývá označována za krále moravských hradů. Její počátky sahají do druhé poloviny třináctého století. Původní gotická tvrz se dočkala řady stavebních úprav, takže tu najdeme například i renesanční palác nebo barokní rezidenci, která se zde elegantně snoubí s novodobým romantismem.

Čtyři prohlídkové trasy na hradě Pernštejn jsou připraveny na míru pro malé i velké návštěvníky

Hned čtveřice možností se nabízí návštěvníkům tohoto mohutného hradu Pernštejn, tyčícího se na vysoké skále nad Nedvědicemi. Buď se necháte zaujmout základním okruhem, jenž vás zavede na cestu od gotiky do dvacátého století, nebo pošlete vaše ratolesti hledat bílou paní. Prohlídka, která je určena dětem do osmi let věku, je však dostupná jen sezonně. Alternativou je pak i zkrácená prohlídka hradu, kde je vynecháno druhé a třetí patro, projít si ale můžete – již bez průvodce – i hradní nádvoří.

Původní gotická tvrz s věží Barborkou byla relativně nenápadná, když ale rod Pernštejnů získal více peněz a slávy, rozhodl se přestavět své sídlo na nepoměrně honosnější. V šestnáctém století bychom pak původní hrad Pernštejn poznali jen matně. Vyrostly zde i pevné hradby, které jak se později ukázalo, neprolomily ani švédské pluky za krvavé třicetileté války. Dělostřelectvo sice poškodilo věže, ale vojenskou cestou nepřátelé nezmohli prakticky nic – i proto byl hrad Pernštejn po této válce zařazen mezi udržované městské pevnosti. V první polovině 17. věku se do něj totiž právě moc prostředků neinvestovalo…

Natáčela se zde i jedna známá pohádka, hrad Pernštejn je také přímo opředen pověstmi

Pokud jste někdy viděli jednu z novějších českých pohádek Sedmero Krkavců (1993), kde si zahráli například Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová nebo Michal Dlouhý, vězte, že se točila právě zde. A to rozhodně nebyl poslední zdejší film, zmínit můžeme i další z relativně novějších pohádek Jak se budí princezny nebo také Čert ví proč.

 TIP   Hrad Pernštejn si můžete prohlédnout i v naší fotogalerii.

Hrad Pernštejn jako takový je ale proslulý i skrze několik místních pověstí. Bílá paní není jen symbolem Jindřichova Hradce nebo renesančního velmože Petra Voka. V komnatách hradu Pernštejn se zjevovala údajně dcera místního hradního pána Žibřida, jež sešla krutou smrtí z rukou svého otce. Podle jiné verze je zdejší Bílou paní mladá komorná, která naštvala svou drzostí starého mnicha a byla jím prokleta. Pověstmi je opředen i místní starý tis, který sem zasadil jeden pocestný během výstavby gotického hradu. Na tento strom nedal nikdo dopustit, věřilo se, že s jeho koncem padne i hrad Pernštejn.

Mezi slavné majitele hradu Pernštejn patřil i renesanční šlechtic Vilém II. z Pernštejnů, ve své moci jej ale měl krátce i rod Lichtenštejnů, až byl v roce 1945 nakonec zestátněn. Exteriéry z dob gotiky jsou hodně zachovalé, úpravami prošel jen interiér hradu, takže rozhodně je co obdivovat. Rytířský sál, klasicistní rezidence, spoustu nástěnných maleb a reliéfů, jakož i vzácné sochy. Otevřeno je mezi březnem a říjnem, pondělky jsou tradičně zavíracím dnem. V létě můžete přijít mezi devátou a sedmnáctou hodinou, v březnu, dubnu a říjnu se sem dostanete jen o víkendech a svátcích mezi devátou ráno a třetí odpoledne.

Z památek v okolí se nabízí třeba zříceniny hradů Dalečína a Zubštejna, zámek v Novém Městě na Moravě a například i proslulý hrad Svojanov. V Bystřici pod Pernštejnem je pak například centrum Eden, kde můžete poznat život našich středověkých předků.