Město pevně sepjaté s historií jihočeské šlechty, Slavonice jsou tu osm století

Historie Slavonic se počíná psát, jak je alespoň pramenně zaznamenáno a potvrzeno, už v roce 1260, ale je pravdou, že osídlení tu poblíž obchodních cest kvetlo již dříve. Ve čtrnáctém století byla osada povýšena na město, které začali zvelebovat proslulí pánové z Hradce. Utrpení přišlo během třicetileté války ze švédských hlavní, později zdecimoval obyvatelstvo i krutý mor. Železnice, která na začátku předminulého století spojila České Budějovice s Vídní však znásobila ekonomické možnosti Slavonic. Dnes tu žije na dva a půl tisíce lidí a po stránce historie rozhodně je co obdivovat…

Do Rakouska to budete mít jen kousek, totéž platí o Moravě

Podobně jako třeba Ostrava, nacházející se na pomezí Čech, Polska a Slovenska, se i Slavonice rozprostírají na pomezí tří velkých historických státních útvarů – Čech, Moravy a Rakouska. Už jenom to symbolizovalo značné bohatství, které se dnes odráží v měšťanských domech na náměstích z renesanční éry. Slavonice určitě nejsou jediným městem s proslulým podzemím, zdejší systém chodeb působí oproti Jihlavě nebo Znojmu poněkud rozevlátě. Obdivovat zde můžete i sakrální architekturu, protože vedle městských bran – nazvaných příhodně Dačická a Jemnická – lze obdivovat i trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století (tedy z období vrcholné gotiky). Za zmínku pak jistě stojí i barokní kaple svatého Jana Nepomuckého, patrně ze závěru první poloviny osmnáctého věku.

Slavonické podzemí je přístupné veřejnosti „teprve“ od roku 1998, začalo vznikat s koncem středověku a sloužilo pro transport podzemních vod, ale také uskladnění různých trvanlivějších potravin. Půl druhého metru na výšku, přes půl metru šířky, chodby jsou skutečně stísněné – ale jak jistě potvrdí znalci, středověcí lidé právě moc vysocí nebyli…

Před druhou světovou válkou zde žili hlavně němečtí starousedlíci

Ještě na začátku dvacátého století byla většina obyvatel německého původu, poválečný odsun ale vše změnil, ostatně jako v mnoha dalších pohraničních oblastech. Ostatně, nedaleko Slavonic je malá původní osada Pfaffenschlag, tedy alespoň to, co z ní ještě zbylo. Na severozápadním kraji Slavonic pak najdeme Křížovou cestu z osmnáctého století, zděná výklenková kaple patří dnes již neodmyslitelně k sakrálnímu dědictví malého města.

Cestou na Staré Město nedaleko hradu Landštejna najdeme i zbytky opevnění československé armády ještě z roku 1938, pevnostní areál se povedlo, jako jeden z mála, zdařile rekonstruovat. Renesanční centrum města jistě stojí za vidění, ale nejinak tomu samozřejmě je i v případě Jindřichova Hradce, který je odsud necelých 40km. Ostatně, obě města byla v držení stejného šlechtického rodu a postupně přecházela i na dědice jihočeských velmožů.