Libanonská kuchyně pěti vůni

Libanonská kuchyně (Libanon)
Libanonská kuchyně (Libanon)

Libanonská kuchyně prý patří s tou francouzskou mezi nejvybranější kuchyně na světě. Ta libanonská je velmi podobná té arabské, proto může nám Evropanům připadat chuťově trochu fádní a možná až příliš nevýrazná, je totiž třeba jí opravdu „přijít na chuť“. Základ arabské kuchyně stejně jako libanonské tvoří často zelenina a různá zeleninová pyré z lilku, rajčat nebo cuket. Hlavními plodinami, které se v libanonské kuchyni používají, jsou luštěniny samozřejmě cizrna nebo bulgur. Potom i čočka, hrách a nesmí chybět fazole. Pro toho, kdo nemá s jejich kuchyní dosud žádné zkušenosti, je pro začátek nejlepší návštěva původní a tradiční restaurace. Navíc se tam můžete dozvědět spoustu věcí o jednotlivých chodech a taky původu jednotlivých surovin.

Stolování ve stylu islámského světa

Při stolování to tady chodí docela jinak než u nás. Stolovníci se posadí na jeden veliký koberec nebo několik menších, opatřených několika malými polštářky. Uprostřed je velký, ale nízký stolek, nebo taky klidně ne. Jídlo se servíruje oddělené do několika misek a každý si sám vybírá, na co má zrovna chuť. Tradičně se potom pokrmy nabírají chlebovými plackami - pita, příbory se v podstatě nepoužívají, kterou si směsi nabíráte. Pije se většinou jen čistá voda nebo černý či mátový čaj, i ty mají v arabské kultuře svoje pevně zakořeněné místo.

Ale dejte pozor na to, kterou ruku při stolování používáte. Pravačka je v muslimském světě nečistá, tu používáte zásadně jen na záchodě. Levou ruku proto máte na jídlo. Oblíbenými předkrmy jsou pro libanonce i saláty například Fetuš nebo Tábule, stejně jako Yaprak sarma, což jsou vinné listy s rýží a mletým masem.

Na tradiční hostině se samozřejmě setkáte i s masovými pokrmy, ale nikdy ne s vepřovým masem. To je totiž Koránem zapovězené a prorok jen nazval jako maso nečisté. Nejoblíbenějším je skopové ve všech možných úpravách. Nenechte se ale zmýlit, tady totiž neplatí, že skopové maso poznáte vždy po čichu. Po dobrém jídle přichází na řadu i tady v Libanonu arabská káva s kardamomem v džezvě. U toho jako projev relaxace muži pokuřují takzvané narghile, což je vodní dýmka.

Libanonský chléb a hummus

Chlebová placka, která se nazývá pita, se používá nejen jako příloha ke všem jídlu, ale především jako lžíce, kterou se nabírají masové i zeleninové směsi. Rozhodně ale nemá vypečenou křupavou kůrku. Dělají se z kynutého těsta, ale i z nekynutého. Připravují se snad na sto způsobů. Pečou se v tradičních pecích i v moderních pecích. Záleží, který z libanonských krajů zrovna navštívíte. Jako příloha je dalece používán i couscous i rýže. Nejoblíbenějším jídlem je samozřejmě i Hummus, na který nesmíme zapomenout. Je to pasta nejen z vařené cizrny a sezamového tahini.

Nejsladší na světě

Arabské cukroviny a tudíž i ty libanonské jsou ve své sladkosti naprosto nepřekonatelné. Ale divte se, nejsou ani příliš tučné, protože v nich není máslo nebo snad smetana. Ale to bohužel není zárukou toho, že po nich nepřiberete, jsou to totiž doslova kalorické bomby, protože se ještě navíc polévají velmi sladkým růžovým sirupem. My v Čechách známe dobře například turecký med, i na jeho podobu můžete v libanonském světě narazit. Ale je docela jiný, než ten, co máme u nás na pouti. Třeba v Bejrútu ho mají skoro v každé kavárně či restauraci. A znáte baklavu? Ta je ve světě dost známá. Po tom, co jsem ji poprvé ochutnala, tu pravou baklavu, velmi tučný a sladký dezert, který je z několika vrstev těsta, připadá mi to trochu jako listové, a plněná sekanými ořechy, slazená sirupem nebo medem, začínám sama sebe přesvědčovat, že libanonská kuchyně, je opravdu tou nejlepší na celém světě.

Bez koření, ani ránu

Nesmíme zapomenout ani na koření, i to má v libanonské kuchyni svoje pevně vyčleněné místo. I když nejsou zvyklý zrovna na pálivé jídlo. Nejčastěji používají koriandr, tymián, šafrán, římský kmín a taky sezam. I proto jsou tu na tržištích specializované prodejny s těmi správnými kořenícími přípravky. Stánky už na dálku hrají všemi barvami a jejich vůně je naprosto nepřehlédnutelná.

Čemu se raději vyhnout

Při jídle v místní restauraci si ale objednejte raději jídla dobře uvařená nebo pečená a pití jedině v lahvi, kterou by správně obsluha měla otevřít až u vašeho stolu. Jedině takto se můžete vyhnout případným trávicím obtížím. Vyvarujte se občerstvení prodávanému na ulici. Pozor i na děti, které berete s sebou na dovolenou a nedávejte jim jídlo neznámého původu, nikdy nevíte, co v něm může být a na co nejsou vaše ratolesti zvyklé. I když kvalitně připravovaná jídla v restauracích neobsahují žádné ingredience, které do dětského jídelníčku nepatří. Možná jen harrisa se může zdát ostřejší a má velký obsah kořenících směsí. Děti mají rády spíše jednodušší jídla, a možná budou nad nezvyklou „zeleninovou kaší“ ohrnovat nos. Záleží ale na trpělivosti rodičů – platí totiž, že dítě potřebuje každý nový pokrm ochutnat několikrát, než mu přijde úplně na chuť.

Recept na tradiční Hummus

Hummus se podává s tradičním pita chlebem, zakápnutý olivovým panenským olejem.

Ingredience

2 hrníčky uvařené cizrny (panenského hrachu) 
1 lžíce panenského olivového oleje 
1 lžíce sezamové pasty Tahini 
1 stroužek česneku 
sůl a citrónová šťáva na dochucení 

Cizrnu (namočenou přes noc v osolené vodě) uvařte do měkka a nechte vychladnout. Poté ji nasypte do mixéru a rozmixujte na kaši. Postupně přidávejte česnek, olej a sezamovou pastu. Nakonec osolte a přidejte pár kapek citrónové šťávy. Ozdobte sladkou paprikou, nebo jemně nasekanou petrželkou. A potom už je dobrou chuť!

Booking.com