Indie - 200 hodin jógy - měsíc co mi změnil život

Měsíc dlouhý kurz Hatha jógy v Rishikeshi, na břehu Gangy, pod Himalájemi byl jednou z nejintenzivnějších cest, kterou jsem zatím v životě podnikla. Z Rishikeshe, nebo snad z Indie jsem toho tolik neviděla, zato jsem se denodenně setkávala s novými vrstvami sebe sama. Přijela jsem s otevřeným srdcem, dychtící po poznání a odvezla jsem si “náruč plnou nástrojů”, které vím, že mají moc proměnit moji realitu. A jak si můžu být tak jistá? Zažila jsem si jejich efekt na vlastní kůži.

Teď, zpátky v běžné realitě je nejdůležitější nesejít z cesty, neztratit sebe sama v přílivu rychle se přeskupujícího světa, nezapomenout tyto mocné nástroje používat. A když se ztratím, umět se vrátit. Dech je naštěstí vždy a všude rychlá cesta domů.

Popsat co všechno jsem během tohoto výjimečného měsíce prožila je nad rámec dnešního článku, pokusím se vám ale přiblížit, jak takový den v jógovém ašrámu vypadá.

5:30 - 6:00 Kriya (očistné techniky)

Vstává se v půl šesté ráno. Ještě rozespalí si venku na nádvoří naší jógové školy prolejváme nos konvičkou se slanou vodou. Jala Neti, jak se této očistné technice říká, pomáhá zprůchodnit energetické dráhy v těle, balancuje aktivitu pravé a levé hemisféry a do toho efektivně pročistí vaše dutiny. Po počátečním odstupu si tuto metodu nakonec velmi oblíbím. Po konvičce následuje provázek. Sutra Neti je očistná metoda, kdy si strčíte do jedné nosní dírky pogumovanou tkaničku, vytáhnete ji pusou a takto promasírujete dutiny.

6:00 - 8:00 Pranayama

Pranayama a dechové techniky pro mě byly úplně novým rozměrem jogy. Než jsem se do Indie vydala moje jogínská zkušenost zahrnovala hlavně fyzické cvičení, ásany, zkrátka to, co si pod jógou představí každý laik. K joze jsem se dostala během cest (žijeme s přítelem už asi 7 let jako digitální nomádi). Často jsme se přesouvali a tak jsem cvičila nejčastěji podle videí.

Vnímala jsem, že půlhodina na podložce mi dokáže změnit náladu, ukotví mě v neustálých proměnách nomádské každodennosti a pomůže mi najít klid. Jóga mi pomáhala, nevěděla jsem o ní ale mnoho. Právě proto jsem se vydala do Indie, abych se pod vedením zkušených učitelů dostala hloubš do jejích principů a filosofie.

Techniky které jsme se v rámci pranayami učili byly všeho druhu, aktivizační, harmonizační, meditační. Do svého života jsem si odvezla hlavně dvě techniky. První je Nadi Shodhana - dech, kdy se na střídačku nadechuje a vydechuje pravou a levou nosní dirkou, zatímco ta druhá zůstává zavřená. Tato metoda mě vždy zklidní. Druhou mojí oblíbenou pranayamou je bhramari - “bzučení čmeláka” - pro mě instantní hluboké naladění sama na sebe.

Největší výzvou pro mě během ranních lekcí pranayami bylo udržet pozornost a vydržet v klidu sedět. Moje mysl byla konstantně zaneprázdněná, chtělo se mi spát, měla jsem hlad, nebavilo mě se dvě hodiny v kuse soustředit na dech. Ve vzácných chvílích, kdy jsem tento mentální nekomfort dokázala překonat se dostavovaly pozoruhodné výsledky a dech mě neuvěřitelně nabíjel energií.

8:00 - 10:00 Hatha yoga

Nevěřila bych co všechno se dá před snídaní stihnout. Po očistných technikách a pranayamě následovala praxe ásan. Lekce s učitelem Prakashem jsem milovala. Během cvičení nám často připomínal propojování pohybu s dechem, což je jedna z nejdůležitějších lekcí co jsem si z Indie odvezla. Jeho hodiny byly vždy plné laskavosti. Dokázal perfektně najít balanc mezi jemností a silou. Výborně nás motivoval a vždy pro nás měl vlídné slovo, každý den jsem si z lekce odnášela nějakou “malou/velkou moudrost”. Prakash nás také postupně skrze sebezkušenostní přístup učil jak ideálně sestavit hodinu jogy, aby zahrnovala všechno co má.

10:00 - 12:00  oběd a polední pauza

V Indii jsem pochopila význam slova brunch. Za celý den jsme měli jen dvě jídla. Najíst jsme se ale mohli co hrdlo ráčí. Snídaně i večeře byly formou bufetu. Placky, čočkový dhal, ovoce, rýže a různé zeleninové kari. Po obědě jsem si dávala dvacet minut spánku a nebo jsem si povídala s dalšími účastníky kurzu, ze kterých se staly moji blízcí kamarádi.

12:00 - 12:45 Yoga Nidra

Yoga Nidra pro mě byla další novinka, ale dnes je to moje velice oblíbená praxe. Jde o speciální meditaci, kdy ležíte v savasane, tělo je nehybné, ale mysl zůstává bdělá. Během yoga nidry jsem měla několik velmi silných, očistných a transformačních prožitků a tuto praxi jsem si doslova zamilovala.

12:45 - 13:00 pauza na čaj

13:00 - 15:00 Filosofie

Hodiny filosofie byly strhující. Učili jsme se o velkých pojmech, které se ale týkají každodenního života. Rozebírali jsme yoga sutry, diskutovali jsme. Fascinovalo mě, jak náš učitel dokázal složité a velké myšlenky předávat jednoduchou, jasnou formou.

15:00 - 17:00 Hatha yoga

Odpolední praxe byla zaměřená více na to abychom jako budoucí lektoři dokázali studenty v pozicích opravit, nebo prohloubit jejich protažení. Na střídačku jsme si zkoušeli vést lekce a ostatní nám pak dávali zpětnou vazbu. Takto jsme se postupně zbavovali ostychu a hledali jsme svůj osobní lektorský přístup.

17:00 - 18:00 Anatomie

Anatomie mě bavila ze všech lekcí nejméně. Studovala jsem fyzioterapii a tak pro mě poznatky o svalech a kostech nebyly až tak závratně obohacující jako jiné lekce v rámci kurzu. Doufala jsem, že tu získám spíš pohled na člověka z ajurvédského, východního hlediska.

18:00 - 20:00 Večeře

20:00 - 21:00 Meditace

Večerní meditace byla jednou za dva dny a pokaždé jsme zkoušeli něco nového. Někdy to byly mantry, jindy jsme pozorovali svůj dech, nebo plamen svíčky. Nejsilnější meditace pro mě byla v závěru kurzu, kdy jsme se hlasem zbavovali emočních bloků.

Hatha yoga TTC (Teacher training course) - měsíc jako žádný jiný

Popsat tak velký zážitek kterým pro mě byl měsíc jógy v Indii je pro mě z mnoha důvodů složité. Šlo vlastně o cestu na mnoha úrovních. Cestě samotné předcházela cesta rozhodnutí a odhodlání, cesta odvahy vydat se sama na druhý konec světa, cesta víry v sebe sama, že ustojím disciplínu a v neposlední řadě cesta dovnitř sebe sama skrze zážitky a vnitřní procesy, které jsem skrze jógu prožívala.

Byl to měsíc velkých setkání. Setkání s Gangou, s lidmi, které jsem cestou potkala a hlavně, setkání sama se sebou. O tom hlavně pro mě tento měsíc byl. Skrze různé metody se učit sama o sobě, pozorovat se, vnímat se, hledat a objevovat se.