Poznejte 15 českých unikátů světového významu

Česká republika ukrývá jedinečné památky, přírodní rarity a mistrovská řemesla, která nemají obdoby nikde jinde na světě. Prozkoumejte fascinující podzemní labyrinty, technické inovace, kulturní skvosty i přírodní poklady, které zapsaly Česko do světového povědomí.

1. Brněnský podzemní labyrint

Podzemní prostory pod Zelným trhem v Brně tvoří jeden z největších podzemních labyrintů v Evropě. Soustava chodeb a sklepů pochází převážně ze středověku. Sloužila zejména k uchovávání potravin, zrání piva a vína v sudech nebo jako skladiště pro různé zboží. Některé části byly během válek využity jako úkryty.

Původně sklepy nebyly vzájemně propojeny. O řadě z nich se nevědělo stovky let. V roce 2009 prošly stavební úpravou, která umožnila jejich novodobé využití. Tehdy byly spojeny do jednoho celku. Prostory jsou upravené do podoby muzea. Obsahuje původní studny, cisterny na vodu a další funkční prvky, které přibližují život ve středověku. Součástí prohlídek jsou i zajímavosti jako alchymistická dílna nebo replika středověkého pranýře.

2. Kostnice Sedlec

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory je „vyzdobena“ ostatky 40 000 zemřelých, obětí morových epidemií a husitských válek. V areálu archeologové nalezli tři desítky hromadných hrobů převážně ze 14. a 15. století. Zemřelí byli v hrobech nad sebou nejméně v pěti vrstvách, v největším hrobě dokonce v 26 vrstvách.

Tento nález představuje největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách a samotné hromadné hroby jsou unikátní i z celoevropského hlediska.

3. Baťův kanál

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice–Rohatec (52 km) je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934 až 1938. Původně sloužil jako průmyslová dopravní cesta, postupně se stal oblíbeným místem pro klidnou plavbu, cykloturistiku a pěší turistiku. Na trase je 13 plavebních komor a 23 mostů.

Jedná se o jedinečné technické řešení, kde se mísí umělý kanál s přírodní řekou Moravou.

4. Olomoucký orloj

Na Horním náměstí v Olomouci stojí čtyřkřídlá budova radnice s vyhlídkovou věží a unikátním orlojem. Původní orloj z 15. století byl zničen během druhé světové války a rekonstrukce mu dala nový charakter.

Na rozdíl od většiny historických orlojů má design inspirovaný ideologií socialismu. Namísto náboženských postav obsahuje motivy dělníků, rolníků, vědců a sportovců. Ukazuje nejen čas, ale i fáze Měsíce, hvězdná znamení, datum, denní a roční období.

5. Lednicko-valtický areál

Krajinný celek v okrese Břeclav představuje špičku krajinářského umění a historické architektury, která nemá obdoby. S rozlohou přes 280 km² je jedním z nejrozsáhlejších uměle vytvořených parků na světě.

Harmonicky propojuje přírodní prvky (řeky, rybníky, lesy) s uměle vytvořenými památkami, jako jsou zámečky, chrámy a kolonády. Součástí je rozsáhlá síť kanálů, rybníků a umělých vodních toků, která dokládá promyšlenost celého areálu. V roce 1996 byl areál zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

6. Třebíčský židovský hřbitov

V Třebíči se nachází jeden z nejlépe zachovalých židovských hřbitovů na světě. Má přes 11 000 náhrobků a je neocenitelnou památkou pro historiky i archeology. Náhrobky se liší stylem i výzdobou – od jednoduchých kamenných stél až po zdobené barokní a klasicistní památníky.

Přes své stáří se hřbitov dochoval téměř v původní podobě, což je u židovských památek vzácné. Židovská čtvrť se hřbitovem a bazilika sv. Prokopa se zámeckým areálem byly v roce 2003 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

7. Klementinum v Praze

Tento rozsáhlý barokní komplex ukrývá jednu z nejkrásnějších knihoven na světě. Jsou zde uloženy cenné rukopisy a všechny knihy vydané od roku 1807 na území Čech.

Astronomická věž v Klementinu provádí meteorologická měření souvisle již od roku 1752. Jedná se o unikát v celé střední Evropě a ojedinělý zdroj informací.

Zvláštností jsou dvoje varhany v tzv. Zrcadlové kapli. Původní varhany byly ukradeny, a tak sem byly přivezeny náhradní. Později byly první varhany nalezeny a vráceny na kůr.

8. Hřebčín v Kladrubech nad Labem

Chovu koní se v Kladrubech věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla obora, kde později Maxmilián II. vybudoval hřebčinec. Je jediným místem na světě, kde se chová plemeno starokladrubský kůň vyšlechtěné pro ceremoniální účely evropských panovnických dvorů.

Tento veřejně přístupný hřebčín je nejstarší a největší v ČR i celé Evropě. V roce 2019 byl hřebčín spolu s pastvinami v Kladrubech zařazen na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

9. Větrný mlýn v Ruprechtově

Mlýn pochází z roku 1873 je vybaven Halladayovou turbínou – inovativním zařízením, které nahrazuje klasická lopatková křídla. Umožňuje efektivně naklánět jednotlivé lopatky ve směru větru. Zástupce mezinárodní mlynářské organizace potvrdil, že pohon větrného mlýna Halladayovou turbínou v Ruprechtově je jediný na světě.

Nachází se v malebném prostředí Drahanské vrchoviny a dodnes si zachoval svůj historický ráz. Po rekonstrukci je přístupný veřejnosti.

10. Hranická propast

V národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic leží nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Její potvrzená hloubka dosahuje 519,5 metru, přičemž celkové dno zůstává neprozkoumané. Výzkumy naznačují, že její hloubka by mohla být ještě větší.

Propast vznikla chemickým rozpouštěním vápencového podloží působením termálních vod. V jejím okolí se vyskytují vzácné druhy fauny i flóry.

11. Jáchymov

Hlubinný důl Svornost v Jáchymově je nejstarší uranový důl na světě a nejstarší dosud využívaný důl v Evropě. Celková délka chodeb činí přes sto kilometrů. Těžilo se zde především stříbro, uranové rudy a léčivá radonová voda. Ta dala v Jáchymově v roce 1906 vzniknout prvním radonovým lázním na světě. Léčí se zde pohybové, cévní a nervové poruchy a onemocnění. Lázně nabízejí také prohlídku tzv. dvanáctého patra dolu v hloubce 500 metrů pod zemí.

Hornická kulturní krajina Jáchymov byla součástí česko-německého projektu Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jehož cílem byl zápis krušnohorského montánního regionu na seznam světového dědictví UNESCO. K tomu došlo v roce 2019.

12. Přemístění kostela Nanebevzetí Panny Marie kvůli těžbě

V roce 1964 padlo rozhodnutí o likvidaci královského města Most a vytěžení uhlí, které se pod ním nacházelo. Zároveň bylo rozhodnuto o záchraně místního kostela. Byl téměř měsíc posunován na čtyřech kolejích, a to 841 metrů. Přesun kostela je zapsán do Guinnessovy knihy rekordů tisíciletí.

Interiér dnes nabízí expozici gotického a renesančního umění severozápadních Čech. Dále je zpřístupněna věž s krásným výhledem.

13. Český granát

Tento drahokam (pyrop), známý pro svou tmavě červenou barvu, se těží zejména v oblasti Podkrkonoší. Již od středověku byl ceněn pro svou krásu a kvalitu. Omezený výskyt tohoto minerálu z něj činí poklad, který nemá nikde na světě obdoby.

V 16. století se stal symbolem českého šperkařství. Tradiční šperky s granáty představují mistrovskou ruční práci a dodnes jsou vyhledávaným suvenýrem i luxusním dárkem.

14. Slovácký verbuňk

Mužský tanec verbuňk je neodmyslitelnou součástí lidové kultury jižní Moravy a Slovácka. Je spojený s verbováním (náborem) mladých mužů do vojenské služby. Vyniká svou dynamikou a pestrostí kroků. Osobitý styl tanečníka zaručuje originalitu každého vystoupení.

Tanec je doprovázen lidovou hudbou a zpěvem. Oslavuje odvahu a vitalitu. Je symbolem tradic, které se předávají z generace na generaci. Verbuňk byl (jako jeden z mála českých folklorních projevů) zařazen na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

15. Staročeský ručně vyráběný modrotisk

Tradiční textilní technika modrotisk spočívá v ručním nanášení vzorů na látku pomocí speciální směsi, která při následném barvení chrání vzor před obarvením. Výsledkem jsou charakteristické bílé motivy na tmavě modrém podkladu. Modrotisk má v Česku dlouhou historii sahající až do 16. století a jeho výroba je spojena s rodinnými dílnami.

Technika je ceněna nejen pro svou estetiku, ale také pro ruční práci a tradiční vzory, které odrážejí regionální kulturu. Díky tomu se modrotisk stal symbolem českého řemeslného umění. Oslovuje jak milovníky tradic, tak moderní designéry. V roce 2018 byl český a slovenský modrotisk zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

BONUS: V České republice roste několik druhů rostlin, které se nevyskytují nikde jinde na světě (tzv. endemity), například zvonek český, lipnice jesenická, hvozdík písečný český, tučnice obecná česká nebo jestřábník Rohlenův.