Štěpa ze světa 90 – Ometepe (Nikaragua)

 

 

Cesta na ostrov probehla uplne v pohode. V autobuse jsem se seznamil s dvema Argentincema a tak jsem nemusel pouzivat ruce a nohy abych se domluvil, jelikoz kluci samozrejme mluvili spanelsky a take anglicky. Vzali jsme si taxi do pristavu a lod nam jela za chvilku. Na to ze je to jezero tak jsou tady strasne velke vlny. Rikal jsem si, vem si prasek Stepo na nevolnost, ale lenost zvitezila a tak mi bylo jeste pul dne blbe od zaludku. Nas cil je mestecko Balgue, kde by mela byt pobliz ekologicka farma Zopilote. Bereme si bus, ktery nas dovezl asi po hodine na jedno rozcesti odkud uz musime slapat sami.

 

Na Zopilote se dozvidame, ze je plno a nemuzou nas ubytovat ani na jednu noc jelikoz by to zdejsi ekologicky system neunesl :o). Takze nam zbyva pouze Finca Magdalena na kterou to mame pres pul hodiny pesky. Noc brzy prichazi a tak musime slapnout poradne do kroku. Na Fincu Magdalenu se dostavame az za tmy, hned si obednavame po litru piva Victoria a kecame az nakonec vsude bylo zavreno a my nevedeli kde mame postele, tak jsme otvirali jedny dvere za druhejma a hledali prazdne postele :o)
Ted uz ani nevim jak vse bylo jelikoz osm dni na Fince Magdalene mi splynuly v jeden velkej zazitek a tak spis popisu jak me co napadne :o)

Na druhy den jsme se seznamili s trema anglicankama. Cernoska dostala ode me jmeno cokoladovej Mufin, Eve a blondata Katerin. Mufin byla tedy expertka, nosila umele bradavky tak aby z tricka pekne spuntiky vykukovaly, je fakt ze chlapy to rajcuje, ale tohle neni fer :o) Kdyz se nudila tak si je prilepila na celo a vypadala jak certik s ruzovejma ruzkama, skoda ze jsem to nevyfotil :o) Eve byla tisi za to Katerin mela pusu plnou zubu a usmev od ucha k uchu. Spolu s argentincema jsme vyrazeli do okoli na podivanou po vesnici, na farmu Zopilote, do restaurace k brehu jezera a po vetsinou jsme jen popijeli a klabosili. Bohuzel kluci argentincti si koupili pred odjezdem na Ometepe listek a museli jiz odjet.

Na druhy den mela prijet nejaka skola z Kanady a tak jsem se musel prestehovat do jine mistnosti kde jsem byl s mladou nemkou Kristyn. S tou a s Krystal z Kanady jsem travil zbytek dni na Ometepe. Ucil jsem holky delat naramky z provazku a zatim co byly holky dopoledne na poli, tak jsem vyrabel zas pro zmenu neco ja a vyrazel jsem do okoli. Devcata pracovala 4 hodiny na farme a mela za to 3 jidla denne a ubytovani zdarma, dobra myslenka. Po vecerech jsme jeste povidali s Davidem ze Statu, to byl takovej chlapik kolem sedesatky se strasnym smichem, ze kdyz jste jej slyseli tak jste se take museli smat, jinak to byl gurman na kafe. Kafe zde take prazil na specialne upravenem grilu pri teplote 275C po 15min a mohu vam rict ta vune se absolutne neda srovnat s kafem z kramu.

Pak tu byl jeste jeden par z Rotterdamu a to Feneke a Renier, moc fajn par. Snazili se me pomahat s anglictinou jako vsichni kolem. Feneke se take zapojila do uceni a udelala si hezky nahrdelnik s delfinkem. Pak tu byla jeste particka Nemcu a s nima Mira z Plzne, ktery chodil s jednou nemeckou divcinou. Byl to sympatak i ta jeho nemecka holcina, ktera obcas promluvila i cesky a jak rika Mira nebezpecne cesky rozumi. Byl jsem rad, ze jsem prohodil par slov v cestine a vysel si s nima na jeden malej vylet. A nakonec particka Argentincu, kde si akorat pamatuji Marcelu, ktera mi poslala informace o prekroceni hranice z Panamy do Columbie. Tot asi vse o zdejsim milem osazenstvu kolem me.

Rano nas budil rev opicich samcu a bylo to mnohem prijemnejsi nez to proklete kokrhani kohoutu v Guatemale a na Roatanu. Opice jsem sledoval i v podvecer jak se zivy na nedalekem mangovniku. Jedna potvora hodila dokonce na me i mango, zasah byl presnej primo do makovice. Bylo zajimave sledovat ty potvurky zblizka. Bylo zde take mnoho rozlicnych ptaku, modre s chocholkou, kolibrici, zopilote a mnoho jinych. Nasel jsem zde i delfinovnik, strom ktery jsem tak pojmenoval jelikoz z nej padaj skorapky ze semen ve tvaru delfina, super material na delani nahrdelniku. Byl tu i jeden mistni artisimo a tak jsme delali nahrdelniky spolu. Je rozdil zivit se stim a delat to pro pratele ci na obcasny prodej.

Kazdy chodil na turu na vulkan, ale ja misto toho lenosil v hamace, nebo delal jine veci. Nakonec prijela Anja z Nemecka s Benem ze Statu a s Michalem, s kterym jsem byl na Roatanu v jedne jedove chysi a az s touto partickou jsem se vydal nahoru na vulkan . Pocasi jsme meli snad jako jediny super, ale cesta byla tezce blativa a tak cestou zpet jsem sebou dvakrat sekl :o) Cesta nam mela zabrat kolem tri hodin nahoru a opravdu se nam podarlo cas udrzet. Nejdriv jsme prochazeli kavovovu plantazi s bananovniky, pak prisly kakaovniky, bohuzel plody uz byly zcernale a tak se nedaly ochutnat. Po kakaovniku nastala sucha jungle, kterou po pulhodince vystridala mlzna dzungle podobne te na Novem Zealandu. Prodirali jsme se vyslapanou stezkou a jen to cvachtalo. K jezeru se muselo sestupovat po krkolomnem svahu a konecne jsme byli dole. Juhuuu asi jako jedni z mala vidime jezero. Po vetsinu casu je pouze v mlze. Anja navrhuje koupani, ale voda je priserne studena a bahna po kolena. Losujem a dle losu se do vody nejde, ale nakonec tam stejne s velky revem skocime :o) Teda voda byla tak studena az to trnulo u lopatek . Po necele hodince se vracime zpet z vulkanu, ale to uz bylo podstatne slozitejsi, jelikoz to klouzalo po korenech, kamenech, bahne a sestup stal opravdu za to. Snazili jsme se cekat s Benem na Anju a pruvodce na jedne vyhlidce, ale meli jsme moc velky naskok a tak jsme pokracovali do Fincy Magdaleny. Vylet byl opravdu moc hezky a jsem rad, ze jsem sel.

Jeden den jsme take sli s Davidem a Holandanama na ekologicky trh, kde prodavaly pouze ekologicke potraviny, vyrobky z kuze, naramky a vse mozne. Bylo zde vsak asi jen deset stanku a tak to mel clovek skoukle za chvilicku.

Obcas jsem ve vesnici koupil papaju, ci ananas a daval si tak potrebne vitaminy, kdyz toho bylo hodne tak jsem se rozdelil s ostatnima a tak jsme hodovali spolecne. Kristyn se snazila ucit cesky, kdyz jsem ji sledoval pracoval s nemeckou dukladnosti na vsem :o)

Podarilo se mi prodat jeden naramek jednomu nemeckemu paru za 7$ a tak ty penize venuji na deti v Pakistanu, ja se vzdy nejak protlucu.

Kratce a shrnuto ostrov Ometepe a Finca Magdalena je nadherne misto plne zvere, ptactva, rozlicnych plodin a mlzny prales je opravdu hezky. Pokud se vam postesti a chytnete stejne dobre lidi kolem sebe tak se vam od tam tud nebude chtit jako me. Kristyn by byla sice rada kdybych zustal, ale musim jet, jelikoz s takovou bych se domu do cech nikdy nedostal.

Opustim Ometepe 18.1.06 brzy rano spolu s Julii z Australie a je mi tak trochu po tomto ostrove smutno.