Lahore

O Pákistánu se zrovna nedá říci, že by patřil mezi země kam míří davy turistů a je to možná škoda. Může za to asi strach většiny lidí ze vzdáleného neznámého prostředí, které je většinou sdělovacích prostředků líčeno jako rejdiště islámských fanatiků a nepřátel naší západní kultury. Je pravdou, že jsou oblasti kde si cizinec musí dávat větší pozor a bedlivě dbát na dodržování pravidel, aby se vyhnul problémům. Pokud ovšem vynecháme některé horké oblasti v okolí Afghánských hranic je většina země bezpečná a cestovat zde není žádný větší problém. Pákistánci, stejně jako většina asiatů, jsou lidé velmi příjemní a pohostinní a jsou opakem nás evropských „studených čumáků“. Po 11. září však výrazně ubylo turistů směřujících do této země, čemuž nerozumí místní obyvatelé, kteří se službami pro turisty dříve živili. Těžko chápou proč turisté nejezdí do jejich země, kvůli tomu, že v New Yorku spadly dvojčata. Zřejmě nečtou západní deníky.

Pokud chcete zažít něco netradičního a poznat zajímavou zemi tak Pákistán by mohl být dobrá volba. Tato země má cestovatelům určitě co nabídnout, ať již jsou to hory v podhůří Himaláje, starobylé památky a nebo kontakt s místními lidmi. Jedním z takových míst, které by jste neměli vynechat až se vypravíte do Pákistánu je Lahore (Láhaur). Město leží v provincii Pandžáb a patří mezi největší a nejvýznamnější Pákistánská města je centrem historie a vzdělanosti. Lahore leží nedaleko indicko – pákistánské hranice a indický vliv je zde velmi zřejmý. Často zde potkáte ženy, které nechodí zahalené, na rozdíl od jiných částí této země, lidé často mají jména, která se podobojí jménům indickým. Důvod je celkem prostý. Dříve Indie a Pákistán tvořili jednu zemi, která později byla ovládnuta Britským impériem. V období kolonizace došlo k rozdělení na dvě oblasti – muslimskou, což je dnešní Pákistán a hinduistickou, dnešní Indie. Možná toto jsou staré příčiny dnešních nesvárů mezi těmito jadernými mocnostmi a neustálého handrkování ohledně územních nároků.

Lahore bývalo jedním z nejdůležitějších měst Hindustánu a po jednu dobu bylo i sídelním městem Velkých Mughalů. Z této doby zde zůstaly zachovány památky, které jsou i součástí světového dědictví UNESCO. Nejvýznamnějšími jsou mešita Badshahi (Bádšahi) a vedle stojící pevnost. Mešita Badshahi je údajně druhou největší mešitou v Pákistánu a k modlitbě pojme až 80 tisíc věřících. Je vystavěna z temně rudého kamene a jedná se o stejný materiál, ze kterého byl postaven slavný indický Tádž Mahal. Do areálu mešity je volný přístup i nevěřícím (platí se samozřejmě vstupné) a počítejte s tím, že budete chodit bosky. Při návštěvě tohoto architektonického skvostu můžete obdivovat perfektní práci řemeslníků a různé technicko-stavební vychytávky. Například v některých místnostech, když šeptáte do jednoho rohu, tak je to slyšet v opačném rohu. Minarety mešity jsou mírně vykloněny ven z areálu a důvodem je prozíravost stavitele, který počítal s možným zemětřesením. Náklon minaretu ven měl eliminovat škody na areálu mešity při pádu minaretu způsobeného otřesy. Dobrou studnicí informací o historii nejen této stavby, jsou místní průvodci. Zpravidla jsou to mladíci, kteří studují historii na místní univerzitě, velmi dobře mluví anglicky a zasvěceně vám povypráví o slavných okamžicích těchto míst.

Až se nabažíte mešity, tak naproti ní stojí Lahorská pevnost. Pevnosti vévodí mohutná brána, která svými rozměry umožňovala členům královské rodiny vjet do pevnosti aniž by sestupovali ze slona. Pokud si chcete pevnost důkladněji prohlédnout, tak počítejte s tím, že vám to zabere několik hodin. Budovy se zde střídají s nádvořími a stále je na co se koukat. Fantastické jsou reliéfy vyřezávané do mramoru, které zdobí některé budovy. Na nádvořích jsou zelené plochy, nádrže a kanály pro vodu a střídá se zde sluníčko s chladivým stínem paláců. Ve své době to muselo být velmi příjemné místo. Za období britské nadvlády byla z pevnosti udělána kasárna a na zelených trávnících se hrál tenis. Což náš průvodce opovrhlivě komentoval. Dneska prochází pevnost pomalou rekonstrukcí, ale očividně je zub času rychlejší než ruce řemeslníků.

Dalším zajímavým místem, které vyhledávají návštěvníci Lahore jsou zahrady Šalimár, které se nacházejí jen několik málo kilometrů od hranice s Indií. Zahrady byly založeny na třech plošinách, které jsou orientované od severu k jihu a byly pojaty opravdu ve velké stylu. V zahradách byly vybudovány mramorové kaskády, po kterých tekla voda a pro zvýšení pohodlí byla v areálu postaveno několik rezidenčních staveb. Sikhové zřejmě neměli pozitivní vztah k zeleni a tak v období jejich okupace byly zahrady zničeny. Obnoveny byly znovu v 19. století.

Pokud vás památky nechávají chladnými a radši se touláte ulicemi a pozorujete místní lidi, tak v Lahore si toho můžete užít do sytosti. Můžete si vybrat asi z pěti miliónu lidí, které můžete pozorovat, protože tolik obyvatel má toto město. Jako ve většině podobných zemí se většina aktivit lidí odehrává na ulici a tak je všude stále hodně živo. Většina krámků, dílen i restaurací je otevřena do ulice a tak jste stále uprostřed nějakého dění. K dopravě můžete využít rikše, kterých tady brázdí ulice tisíce. Díky tomu má Lahore poněkud nezdravé podnebí a ráno je na ulici pěkný smrad a nad městem válí smogový mrak. Když se do toho přidá kombinace husté mlhy, dá se tento vzduch krájet.

Kromě „divočejších“ ulic, kde jsou dílny a krámky, jsou ve městě i výstavní bulváry a čtvrtě. Svítivé neóny zdaleka oznamují do okolí, že zde koupíte hamburger od McDonalda anebo jakékoliv značkové zboží. Prodejce obuvi Baťa je zde jako doma a všude jsou vidět loga této firmy. Kromě laciných hotelů zde najdete i luxusní ubytování v řetězcích Holiday Inn, Marriott atd. Určitě stojí za návštěvu tržnice, kde koupíte jak tradiční výrobky, tak kopie všeho možného, aneb značkové zboží pro nemajetné. Můžete si vybírat z hromad oděvů, laciné elektroniky nebo CD a DVD. Dostanete-li chuť na něco dobrého, tak jak na tržnicích, tak i na ulicích pořídíte spoustu zajímavých pokrmů. Za ochutnání stojí především různé sušené a nebo smažené pamlsky (hrášek, kukuřice, brambůrky atd.). Nevím jak se všechno jmenovalo, ale hrálo to všema barvama a vše bylo neuvěřitelně ostré. Stejně jako celá pákistánská kuchyně. Pokud máte rádi v Čechách hodně ostrá jídla, tak máte šanci v Pákistánu přežít. Kdo ostré těžko snáší, tak ten bude hodně trpět. Protože i když si objednáte něco nepálivého, tak vám naservírují jídlo, které vám vžene slzy do očí.

Lahore je město, které by jste určitě měli navštívit, když vyrazíte do Pákistánu. Vzhledem k tomu, že je zde velké letiště (větší než v Islamabádu) je vhodným vstupním bodem pro poznávání této zajímavé a exotické země. Více fotografií z Lahore a dalších míst Pákistánu naleznete ve fotogalerii a v sekci video si můžete stáhnout i několik krátkých filmů. Máte-li chuť se s námi podělit o vaše názory k této zemi vložte prosím komentář k tomuto článku.