Santiago de Compostela – cestou poutníků

Santiago de Compostela (Španělsko)
Santiago de Compostela (Španělsko)

Při cestě západním Španělskem potkáte během léta spoustu poutníků mířících od Pyrenejí do Santiaga de Compostela. Právě tady v impozantní katedrále končí Camino de Santiago, velká středověká poutní cesta, po které každoročně putují stovky poutníků. Těchto tras vede vlastně několik, všechny začínají ve Francii a končí na velkém santiagském náměstí Plaza del Obradoiro.

Vedle Říma a Jeruzaléma je Santiago de Compostela nejvýznamnějším křesťanským poutním místem. Kdysi bylo Santiago de Compostela hlavním městem Galície a ve středověku plnilo roli důležité hráze proti muslimské invazi. Patron města Svatý Jakub neboli Santiago de Compostella byl také patronem španělské rekonquisty.

Dominantou města kam směřují kroky nejen všech poutníků, ale také všech návštěvníků je nádherná katedrála. Obdivuhodná románská katedrála byla postavena v 12. století. Barokní přestavba pocházející z 18. století původní vzhled katedrály zakrývá, přesto je to však stále jeden z nejdokonalejších výtvorů románského sakrálního stavitelství.

Pod hlavním oltářem se údajně nachází hrob apoštola Jakuba. Podle legendy Svatý Jakub šířil ve Španělsku evangelium. Když se roku 44 vrátil do Palestiny nechal ho Herodes setnout. Po mučednické smrti jeho následovníci tajně převezli tělo do Španělska, aby ho zde u Santiaga de Compostela pohřbili. Až do roku 813 bylo místo i mramorová hrobka zapomenuto. Tehdy poustevník spatřil na místě apoštolova hrobu tajemnou záři a papež vyhlásil Santiago de Compostela za svaté město. Nad hrobem byla vystavěna bazilika a později katedrála. Relikvie jsou dnes uchovávány v kryptě na místě, kde byly objeveny. Nad hlavním oltářem se nachází socha Sv. Jakuba oblečená do stříbra a drahokamů.

Zpráva o nalezení ostatků se tehdy velmi rychle rozšířila a Santiago de Compostela se stalo cílem největších poutí středověku. I z Čech se sem vypravilo poselstvo krále Jiřího z Poděbrad, vedené Václavem Šaškem z Bířkova, který o jejich cestě napsal knihu Z Čech až na konec světa.

Ve středověku byla tato pouť skutečně nesmírně dobrodružným podnikem. Přesto se však tisíce lidí vydávaly na cestu, aby prošli vyprahlou krajinou, šplhali přes ledové průsmyky Pyrenejí, přecházeli husté lesy, odolávali vyčerpání, zimě i vedru, bránili se lupičům. Přes všechna ta zmíněná úskalí by se dalo říct, že šlo o něco jako první masovou turistiku v Evropě.

Čtyři hlavní poutní trasy vycházely až z Francie, z Paříže, Vézelay a z Le Puy přes Ibanetský průsmyk, čtvrtá vede z Arles přes Somportský průsmyk. Po překročení Pyrenejí se všechny spojovaly ve svatojakubskou cestu Španělskem končící na galicijském pobřeží v katedrále Santiga de Compostela. Z hraničního Roncesvalles je to do Santiaga de Compostela rovných 787 kilometrů. Právě tady začíná svou cestu většina dnešních poutníků.

Středověká svatojakubská pouť ve znamení mušle je cestou pokání, kterou absolvují věřící již po dlouhá staletí. Naplnění spatřuje především v dosažení cíle a duševní očistě na strastiplné cestě. Dlouhé roky poutí daly vzniknout celé infrastruktuře a trasa poutě byla již odedávna dobře organizována. Po cestě byly ubytovny, nemocnice, kostely a katedrály po cestě naplňovaly nejen duchovní ale i praktické potřeby poutníků. Bohaté řády zde zřizovaly kláštery, které mohly putníkům poskytnout zabezpečení. Na této trase vyrostlo mnoho prosperujících měst právě díky proudu poutníků. Budování impozantních katedrál v Burgosu a Leónu souviselo také právě se Svatojakubskou cestou.

Booking.com