Burgos – město hrdiny El Cida

Úmorná vedra, do temně rudé barvy zbarvená půda, nekonečné vyschlé planiny, to je Stará Kastilie. Ačkoliv je zde krajina uprostřed léta rozpálená a horký vítr vám do očí žene prach stojí tato místa za návštěvu. Srdcem této starobylé části Španělska je hlavní město Staré Kastílie, Burgos. Není to sice město, kam by se hnaly davy turistů, ale právě proto má své kouzlo, které je navíc umocněno nádhernou gotickou architekturou.

Dějiny města se začaly psát v roce 884, kdy Diego Porcel na příkaz Alfonse III. postavil na břehu řeky Arlazón pevnost. Vliv města postupně vzrůstal a v 11. století jej proslavil Rodrigo Díaz de Vivar, který je světu známější spíše pod jménem El Cid Campeador. Tento šlechtic se stal ztělesněním hrdinného křesťanského bojovníka proti Maurům, kteří v té době ovládali velkou část Španělska. Cidova sláva a hrdinské kousky se staly inspirací autora jednoho z nejslavnějších španělských eposů Cantar del Mío Cid (Zpěv o Cidovi). Tímto literárním počinem se stal El Cid nesmrtelným a jeho kosti nemají klid ani 9. století po smrti. V roce 1921 jsou totiž ostatky El Cida a jeho manželky uloženy v katedrále.

Tímto se dostáváme k nejvýznamnější dominantě města, kterou je místní katedrála. K tomuto monumentálnímu dílu se nejlépe dostanete od brány Arco de Santa Maria, která sama o sobě stojí za shlédnutí. Brána se nachází na místě bývalé pevnosti ze Cidovi doby a je zcela jistě nekrásnější městskou branou v Burgosu. Když projdete branou dostanete se na malé náměstí Plaza de San Fernando a před vámi se tyčí katedrála. Tato nádherná gotická stavba patří k nejvýznamnějším katedrálám ve Španělsku i v Evropě. Již v roce 1074 se Burgos stává sídlem biskupa, ale na místě dnešní katedrály stál v té době nevelký románský kostelík. Stavba chrámu byla započata v roce 1221 a o 39 let později byla katedrála vysvěcena. V 15. století je západní část stavby doplněna o dvě věže, jejichž autorem je Hans z Kolína.

Když už v městě je tak krásná katedrála tak je škoda, aby zde sídlil pouze biskup a tak v roce 1574 se Burgos stává sídelním městem arcibiskupa. Chrám nezažil pouze období výstavby, ale i okamžiky zkázy. K jednomu z nich došlo v roce 1813 kdy výbuch střelného prachu vážně poškodil původní středověká okna. Přestože stavba chrámu trvala přes tři století a zasáhli do ní stavitelé z celé Evropy, je sloh katedrály velmi jednotný a její velikost budí respekt. Posuďte sami. Výška dvojitých věží je 80 metrů, podélná loď má délku 100m a příčná 60m.

 TIP  Prohlédněte si Burgos na fotkách v naší fotogalerii "Burgos - fotogalerie z roku 2016" nebo si přečtěte článek "Burgos aneb město, kde sídlili kastilští panovníci i frankistická vláda".

V okolí katedrály najdete řadu krámků, kde zakoupíte meče, bambitky a jiné upomínky na návštěvu tohoto města. Až se na katedrálu do sytosti vykoukáte vydejte se ulicí Paloma do města. Kousek za katedrálou je několik příjemných restaurací, kde vám místní speciality podráždí chuťové buňky. Můžete si například dát vařené ústřice s několika druhy omáček, k tomu porci patatas bravas (divoké brambory s ostrou omáčkou) a v kombinaci s přechlazeným pivem nebo deckou vína je z toho příjemný malý oběd. Ceny jsou přiměřené a atmosféra v některých podnicích stojí opravdu za to. Nenechte se odradit, že někde se u baru jen stojí a mušle se hází do korýtka na zem, jsou to ty nejlepší a nejoblíbenější podniky.

Odbočíte-li po chvíli z ulice Paloma doprava, dostanete se na hlavní náměstí, tradičně pojmenované Plaza Mayor. Odsuď není daleko na náměstíčko Plaza del Cid, kde je jezdecká socha tohoto hrdiny. Po burgoských uličkách se můžete toulat několik hodin, v každém případě je příjemná procházka po nábřeží řeky Arlazón a pěkný je i výlet ke zřícenině pevnosti (Castillo) na kopci nad městem.

Burgos přes den, stejně jako většina ostatních španělských měst, připomíná ospalou díru kde se nic neděje, ale nenechte se mýlit. Jak začne zapadat slunce, tak dříve opuštěné ulice se začínají rychle zaplňovat lidmi. Návštěvník, který ještě před chvíli procházel okolo zabedněných domů najednou zjišťuje, že v každém druhém je bar nebo restaurace. Večer se město promění a v centru jsou davy lidí a atmosféra je úplně jiná. Španělé na rozdíl od nás nesedí v jedné hospodě celý večer, ale korzují z baru do baru. Tam si dají deci vína, jinde zase pokecají se známými a tak na ulici je stále spousta lidí v pohybu.

Pokud vás již město omrzí zvažte výlet do okolí. Nabízí se zde návštěva dvou klášterů. Významnějším je Monasterio de las Huelgas, který stojí na západ od centra asi půl hodiny pěšky podél řeky Arlazón. Klášter byl založen v druhé polovině 12. století Eleanorou z Akvitánie a dodneška zde žije okolo třicítky cisterciánských jeptišek. Zmínku o tomto klášteru najdete ve většině publikací o evropských klášterech, což svědčí o jeho významu. Vydáte-li se na opačnou stranu z centra, tedy na východ, tak po 4 km dorazíte ke kartuziánskému klášteru Cartuja de Miraflores.

Pokud se již nacházíte ve Staré Kastílii tak si nenechte ujít další zajímavá místa, která jsou v dosahu dvou hodin jízdy autem. Za návštěvu jistě stojí města ležící na břehu Biskajského zálivu. Především San Sebastian kde je úžasná městská pláž nebo Bilbao, které se v posledních dvou desetiletích proměnilo z průmyslového na kulturní centrum. Zdejší Guggenheimovo muzeum láka milovníky moderní architektury z celého světa. Po cestě můžete také navštívit vinařství v proslaveném regionu La Rioja.