Jeden hektar půdy pro sirotky v Kongu

Kongo se vzpamatovává se z nejkrvavějšího konfliktu od druhé světové války. Pět milionů dětí zde nikdy nechodilo do školy. Díky dárcům z ČR může Člověk v tísni podporovat dětské centrum v obci Katana. Loni jsme dětem darovali pět krav a čtyřicet jedna koz. Vedle daru zvířat jsme podpořili i stavbu nové budovy sirotčince. Děti už nemusí spát namačkané na zemi v malém původním domečku, ale mají svoje postele.

Ještě loni žilo v sirotčinci 93 dětí, letos jejich počet stoupl na 130. Z toho šedesát žije přímo ve vesničce Katana. O děti se stará ředitelka Mama Sifa. O sirotky se začala starat postupně. Nejdříve si osvojila dvě děti po ženě zemřelé v nemocnici, kde původně pracovala. Později k ní našly cestu další sirotci.

Mam Sifa i děti měly loni obrovskou radost z nákupu domácích zvířat. Krávy jim dávají mléko, které buď spotřebují, nebo z něj vyrábějí sýr. Pro děti, které jinak většinou jedí jen vařené fazole a fufu z manioku, je to nutné zpestření jídelníčku.

Na jaře zakoupil Člověk v tísni pro sirotčinec ještě jeden hektar pozemku. Na něm chtějí pěstovat fazole, kukuřici, maniok a sladké brambory. Přes léto pole, které je v současnosti součástí pralesa, obdělají a s příchodem zemědělské sezony v září zasejí a zasadí první plodiny.

„Mnohdy mi už docházejí síly, nejsou peníze, a i s dětmi je to občas těžké, ale ta pomoc od vás mě zase dodala kuráž. Těším se, až uvidíme tohle pole zúrodněný.  Pak myslím ta za tři měsíce můžeme čekat první úrodu. Poděkujte těm lidem z u vás doma, že nám takhle pomohli.“ loučí se Mama Sifa a jde dělat večeři.

Člověk v tísni založil stálou misi v Demokratické republice Kongo v provincii Jižní Kivu na počátku roku 2009 díky příspěvkům české veřejnosti. Na misi pracují 3 cizinci a cca 20 místních zaměstnanců. Kongo je třetí největší zemí Afriky. Ačkoli oficiálně tzv. „africká světová válka“ skončila před více než sedmi lety, východ Konga nadále pustoší ozbrojené skupiny drancující přírodní bohatství této krásně země.

Nestabilní bezpečnostní situace, chabá infrastruktura, nefunkční státní správa a omezené možnosti příjmu způsobují, že se Kongo řadí mezi desítku zemí s největším počtem obyvatel, žijících pod hranicí chudoby, na světě. Ženy a dívky na východě země navíc čelí strachu ze znásilnění, jež se stalo jednou ze zbraní rebelů, operujících v provinciích Severní a Jižní Kivu.