Štěpa ze světa 25 - Jungle trek a neb jak jsem padal na hubu:o) (Malajsie); 29.11.2004

Ahoj kamaradi a pratele, omlouvam se jiz dlouho jsem se neozval, ale ted jsem tu a napisi vam par radku z meho tri dnoveho treku v jungli. Jeste predtim, oznamuji, ze Alenka je v poradku v Thajsku, ma dost penez a ceka na original pas, me vsak bohuzel prosla viza a tak jsem musel opustit Thajsko. Moc jsem to vcas nestihl a tak me stihla pokuta a zaznam v pase. Nu coz jsou i horsi veci. Takze ted jsem v Malysii a cestuji opet sam, rozhodl jsem se navstivit jeden z nejvetsich narodnich parku Malaysie a to TAMAN NEGRA kde jsou jen pralesy a pralesy.

Penez v hotovosti mam jiz malo a tak musim sahat k uspornym balickum. Takze podarilo se mi na misto hotelove dodavky sehnat mistni spoj a usetril jsem jeden dolar a pekne jsem si nasedl na lod do narodniho parku. Pozdeji jsem zjistil, ze tou lodi jezdi jen turiste a mistni jezdi busem o 5 dolaru levneji coz je asi jedna petina ceny listku na lod :o( Takze jsem moc neusetril :o) Zaplatil jsem permit do parku a premyslel co dal, v hotelu jsem dostal mapu kde cestovka nabizela programy a tak jsem se po ni vydal po 1 hodine odpoledni do pralesa. Kolem centralniho stanoviste narodniho parku byli cesty dost siroke a tak jsem se rozhodl, vyjit si s mojim 80l batohem, kde jsem mel krome vybaveni, 4,5 litru vody, jednu cinskou polivku a ryzi s jednim vejcem na tvrdo. Batuzek vazil mezi 27-29kg jelikoz standartni vaha meho batohu je 22-24kg takze jsem si rikal Stepo zlepsis si kondicku to bude zas parada zahul:o)

Dorazil jsem po necele hodince k konopnemu mostu, ktery vede v nekterych mistech az 40 metru nad zemi, ale k me smule bylo zavreno a tak jsem se vydal na vyhlidku o par kilometru dal, cesta byla sice do kopce, ale jinak pekna a tak jsem si nechal me Asola sandale s vibramem. Lilo ze me sice jak zvola a jiz po 15 minutach jsem mel mokre i spodary. V Laosu jsem potkal Slovenske kluky co byli v Brazilske jungli a tak jsem na jejich doporuceni pil dost vody o to vice ze me lilo :o) Nicmene jsem se dostal na vyhlidku a zjistil, ze zas toho k videni moc neni jen same zeleno a zeleno v sire dali. Dobra ukoncim okruh trasy na mape a pak se uvidi. Cesta z kopce jiz byla komplikovanejsi, uz zde byli lana na chyceni a cesta se obcas meni v oranzovou hlinu, nekde se droli nekde klouze jak kde.

Konecne jsem dosel k ukazateli do centra narodniho parku to bylo 3km a ja mel jeste 3 hodiny minimalne cas. Zvolil jsem 6.5 kilometru trasu s tim, ze bude dobrej zazitek prespat v dzungli nekde v kempu. 6.5 kilometru je tak dle meho vypoctu max.1.5 hodiny a tak vyrazim s 100 procentni casovou rezervou. Jo jenze houby po kilometru se cesty uplne zmenily, uz tu nebyla siroka pesina, ale jen stezka jak od zvere a to ze jdu dobre mi sem tam ukazoval lano, ktere bylo obcas umisteno na pridrzeni. Cesta zacala byt cim dal tim slozitejsi a batoh mi zacal vadit pro svou velikost. Teda ona ta jungle vypada pekne, ale kdyz jdete a za batoh se vam zahakne lijana, kterou tahnete dva metry za sebou a pak vas nic netusic na peknem useku nahle zastavi mate co delat, aby jste udrzeli s tak tezkym batohem balanc.

Pak tu jsou takove na pohled hezke palmicky, ktere maji ze spoda na listech pekne ostny, takze vas to kazdou chvilku nekde drzi a nechce pustit dal a jeste krasnejsi drobne kmeny plne ostnu. Ostny se toci pekne ve spirale a jsou dva centimetry dlouhe. Doufam ze se nekdy nebudu muset v nouzi takoveho kmenu pridrzet. Pomalu jsem prestaval obdivovat krasy pralesa kdyz me zaujal jeden tocici list na jedne palmicce. Zadny se nehybal a jen jeden se tocil, chtel jsem se na to podivat, ale ma setrvacnost mi to nedovolila a tak jsem se diky listku nabyl hubu. Sjel jsem sice jen 2 metry po prdeli, ale vytahnout se po te kluzske zemine s batohem byl narez. Uf statecne jsem to zvladl, kdyz tu prisel obrovskej strom pres cestu. Nikdo pod nim kdysi asi podlejzal jelikoz nahore nebyl poskozenej od lezeni a tak jsem to zkusil take. Nechapu jak se muzou vojaci plazit s plnou polni, batoh me zamackl do mokre pudy a lezl jsem s tou tezkou potvorou cm po cm. Napriste si jej uz sundam dobra zkusenost.

Po hodine jsem dorazil na misto kde stezka koncila v rece, tak to jsem necekal. Bud jsem sesel z cesty nebo budem brodit:o) Dobra cas na cestu zpet nemam tak musim brodit. Brodil jsem se pekne nad kolena v pralesni ricce a balancoval jak baletka s batohem, nakonec se mi podarilo dostat na druhou stranu kde byla oblazkova plaz. Cas pokrocil a spustil se dest a tak jsem musel vybudovat z celty nouzovej pristresek. Bylo 17:30 a nemohl jsem najit cestu dal a tak jsem se rozhodl tady na brehu utaborit. V cechach jsem si koupil v armadnim obchode ponco z bundeshveru a tak jsem si chtel udelat, zavesne lehatko nad zemi. Juhuuu, konecne jsem jej pekne pripevnil na 6 bodech, tak aby se oka neprotrhly. A jde se zkouset lezeni lezenicko. Ponco vydrzelo mou vahu asi 1 minutu a pak se ve svech rozpadlo. No tak to jsem v pr... . Dobra jdeme rozdelat ohen, sel jsem zbirat drevo a nasel jsem pri tom pokracovani stezky s ukazatelem 700m kemp. Juhuuu lide jidlo, strecha nad hlavou. Omyl decka omyl, jen altanek s lavicema zdene WC a nikdo nikde. Jsem nucen tu spat a tak jak spravny rozdelavam ohen pred divou zveri. Jenze rozdelat ohen v pralese kde je snad 100procentni vlhkost neni zadna prca. Nic tu nehorelo a tak jsem objetoval jednu z prazdnych petlahvi na vodu. Bohuzel k me smule byla vyrobena z nehorlaveho plastu, boha, jak ja nadaval na modernizaci. Vzdyt tak pekne horivali petlahve a ted uz nic. Nakonec jsem prosacoval celej batoh a nasel par pylicku igelitovejch, ty me uz nezklamali. Podarilo se mi na nich vysusit trochu klaciku, ktere nakonec take chytli.Je tma a ohen se mi pomalu rozhoriva, uff to byla drina. Tak cas k dilu cas k jidlu, zbodl jsem vajicko na tvrdo a trochu suche ryze a jde se spat. Rozlozil jsem celtu na stole co tu byl, pekne jako pekne papik nafoukl maji karimatku a vlezl si do bavlneneho fuksaku co jsem si nechal v Thajsku usit. Jeste pekne jsem rosfajroval ohen, aby pekne osvetloval okoli a sel spat. Vsude to kricelo v dzungli, neco dela zvuk cirgilarky dalsi zas zubni vrtacky. Nakonec jsem usnul, Probudilo me tapkani po strese a k me hruze jiz ohen nehorel. Tak jsem zacal porvavat" ty opice jedna koukej vypadnout" a pomalu jsem zas sel rozfajrovat ohen. Pak jsem usnul az do rana.

Druhy den jsem nabiral sil a rikal si ze tu jeste jednu noc prespim a pak nekam vyrazim. Byl jsem se vykoupat v krasnych vodopadech (pro maminku byli k tomu urcene a byli bezpecne) a pak zase hezky lezel na karimatce. Nakonec jsem to nevydrzel, kdyz videl jak porad nekdo chodi smerem k vodopadum a nevraci se a tak jsem sbalil batoh a vyrazil taky. Jenze oni byli vseci u vodopadu :o) cestou jsem potkal gajda a ptal jsem se jej kde je nejblizsi kemp tim smerem a rekl hodinu chuze. OK mam 3 hodiny do setmeni 200 procent rezerva to musi vyjit. Cesta za vodopady se zas po 500 metrech zmenila ve stezku pro zver, nekolikrat se vracim a hledam spravnou pesinku. Nakonec se divim kde jsou vsude schopni udelat stezku, dekuji Rence ze me tenkrat ve Skodovce poslal na skoleni nakupcich kde byl jako prvni skoleni outdorove aktivity pro stmeleni kolektivu. Ted se mi to hodilo pracoval jsem tu s lanem jako nikdy, presto to bylo s tim batohem dvakrat zahul. Uz jsem toho mel dost, ale musel jsem jit, jelikoz cas je neuprosnej.

O 15 min pozdeji jsem sebou sekl do potoka, lezel jsem na boku a vedel, ze pokud se nezvednu tak se mi nasaje batoh vodou a uz se s nim nezvednu. Byl to hroznej boj mysli nakonec jsem na sebe musel rvat a tak se vyhecovat k akci. Uff jde se dal a zas se mi ztraci cesta na brehu reky v oblazkach na plazi. Sundavam batoh a nehnute pet minut sedim, sundavam pijavice prisatem po celem tele a pak vyrazim hledat stezku. Nasel jsem ji po 45 minutach hrozna ztrata casu, ale jeste mam necelou hodinu a podle hodinek max jen 15 minut chuze. Dru jak mezek mam vse mokre a dnes jiz mam trekovky misto sandalu, tak je to lepsi. Stezka zase konci v ricce a jdu zas hledat pokracovani. Za ohybem reky vidim kour je to asi 1km, ale nemam se tam jak dostat. Nasel jsem naznak pesiny a tak vyrazim, bohuzel prisel dest a obloha se setmela, chytl jsem se kmene s 2cm ostnama a tak mam levacku prospikovanou jehlama o pet minut uz nejsem schopen jit pro tmu v pralese a tak koncim u jednoho vetsiho stromu, posvitil jsem si zda tu neni mravenci dalnice a zacal budovat nocleziste. Nez jsem stacil nafouknout karimatku jiz se spustil lekhy dest.

O tri minuty pozdeji uz lezim na karimatce v bavlnenem fusaku a prikrytej celtou. Bohuzel zjistuji nejsem tu sam, centimetrovi mravenci s velkym kusadlem me vzali utokem, je to jak kdyz vas pichne vcela. Pokud jich zautoci do 5 minut vice nez 5 jdu spat jinam. Pocet se ostalil na 4 a pak se to sklidnilo, je fakt, ze jsem vzdy po kazdem kousnuti kazdeho zabil, ale byl to boj o preziti. Mezi tim se spustil takovej dest, ze mi ponco bylo k nicemu, voda z oblohy tekla v proudech a za 10 minut mi protekala voda pod stehnama. Zacinala mi byt zima a tak jsem si zpomel, ze duta vlakna hrejou i v mokru. Vyndavam jiz mokry spacak z batohu do -20C a pakne do nej zalezam, nechavam jen 5 cm otvor v urovni nosu a pusy. Dycham strasne rychle asi jako kdyz jsem se poprve potapel a malem jsem vydejchal za 15 minut bomby. Musim se nejak uklidnit, zpomel jsem si na doktora Draskeho napsal mi léky na stres a zaroven na spanek, rikal jsem si takovou blbost nepotrebuji, ale ted bych se potreboval zklidnit.

Bohuzel pokud bych otevrel lekarnicku znehodnotil bych vsechny ostatni leky a za to mi to nestalo. Zacinam myslet na moji rodinu co delaji pak na moje lasky co jsem s nima chodil a na krasne zazitky s nima a pak jak uderil v dali hrom tak na Jeveda kamarada z Pakistanu jak se modli k Alahu za kazdy muj krok a na babicku Marus co se modli k bohu za me. Nakonec jsem usnul, spacak zabral a prestoze jsem byl v mokru bylo mi teplo. O tri hodiny pozdeji se probouzim, dest trochu ustal a kolem me sviti casti listi jako kdyby bylo z fosforu, jeste tak mi tady chybel postrelenej terminator. Byla to neuveritelna podivana. Bal jsem se ze prijde nejaka zver, ale jednou konstatoval Ondra Divin jedne zenske co byla s nama v lesich "vzdyt ty zviratka maji z tebe vetsi strach nez ty z nich" a s tou virou jsem zas usnul.

Probudil jsem se tak 6 za noc a pocital kolik je do rozedneni. Za tu noc jsem slysel strasne zvuky a voda tekla z nebe asi 5 hodin a pak uz jen prselo. Konecne jeste za sera balim batoh a moje ocleziste. Mam nejake divne ruce a nejen to, cele moje telo je uplne rozmocene, ted bych si Alenko mohl konecne strihat nehty u nohou :o)) Dostavam na rozloucenou jeste par kousancu od mravencu a snazim se zvednout batoh, ale ouha byl s prominutim kurva tezkej, musel vazit neco pres 32kg. Musim bojovat a s cilem vidiny civilizace nabiram sil a prec jej davam na zada. Mam ted celej den casu a tak jdu velice opatrne, jelikoz tu klouze snad vse. Odpocivam co 15 minut nekdy i drive. Cestou jsem na brehu ricky nasel zajimavej kus dreva, tot bude ma zpominka na jungle trek. Jsem asi cvok a tak jeste sebou tahnu minimalne kilo tezke drevo. Konecne po 3 hodinach dorazim k vodopadum kde pro velky stav reky, ktera se zvedla cca o 30cm zavrhuji koupani a jdu se osusit do meho predesleho taboriste. Jodizolem likviduji pijavice ktere jsou mi na obtiz ostatni nechavam az se nacucaji sami odpadnou. Kupodivu jsou i na zadech i krku kde mam batoh. Kolem me prochazi dve rodinky v kratasich s detma jen tak jako by nic. Nechapu, ze je pruvodce vede dal vzdyt se z toho scvoknou az na ne naskacou pijavice. Jenze o 5 minut jdou zas zpet, balim batoh ze je dozenu a pridam se k nim, jenze nez je dozenu slysim v dali odjizdejici motorovej clun.

Aaaaa uz vim jak to delaj turisti se odvezou clunem na breh ujdou 700m na atrakci a pak frrr zpet do clunu. Proto obcas ty siroke chodniky, to pro turisty. Nicmene dorazim k brodu kde jsem prve brodil reku, ale stav vody mi nedovoluje se brodit na druhou stranu, riziko ztraty batohu je tu priliz vysoke. Na mem noclezisti jsem videl kus stare boudy a tak jdu pro nej a pokousim se udelat vor. Bohuzel po 10 m plavby jen s moji malickosti se proste potopil asi jsem byl na nej tezkej :o) cestou vsak potkavam clun jak tahne kajaky a tak se rozhoduji pockat az pojede zpet. A opravdu o deset minut pozdeji sedim v dzunce kde se mi podarilo usmlouvat cenu za 30min plavby ze 40USD na 3USD, ale to uz videl ze bych za vic nejel. Byla to krasna jizda s domorodcem na zaver do civilizace kde jsem si dal hned jidlo a caj.

Ponauceni pro me: - do pralesa jen s pruvodcem :o)) - nekdy i 200 procent jisteni je malo - vim, ze budu spat v ceskych lesich jak mimino - mam vas vsechny rad a dekuji tem co mi pisou meiliky, jelikoz ti mi pomahali prezit noci v pralese

Tot vse z meho maleho tridenniho treku jungli.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".