Madeira zeměpis a podnebí

Madeira, které se také přezdívá „Perla Atlantiku“ se nachází zhruba pět set kilometrů od pobřeží Maroka nebo třeba Kanárských ostrovů. Přibližně dvakrát tak daleko leží portugalská metropole Lisabon, pod jehož politickou správu Madeira spadá. Tedy, přesněji řečeno, od roku 1976 se jedná o portugalskou autonomní oblast, kterou spravuje guvernér dosazený z Lisabonu. Nebojte, platí se tu eurem, na vlastní měnu to ještě zdaleka nevypadá a nakonec, při místním turistickém ruchu by to bylo i velice nepraktické:-) Mimochodem, pokud nechcete platit zbytečnou taxu navíc, vyhněte se směnárnám – lepší to bude s bankomaty. Ostrov není příliš rozlehlý, má necelých osm set kilometrů čtverečních a trvale zde žije přibližně čtvrt milionu obyvatel. Zhruba polovina z nich pak žije v metropoli Funchalu. Nejvyšší horou je Pico Ruivo (1862 m. n. m.) – ostatně většina Madeiry je spíše takovou horskou vysočinou, připomínající tak trochu Skotsko.

Nakonec, když řekneme ostrov Madeira, nejsme tak úplně přesní. Je to spíše souostroví, které se člení na čtyři různé ostrovy. Největší je Madeira (740 kilometrů čtverečních), dále Porto Santo (42,5 km²), Ilhas Desertas (14 km²) a Ilhas Selvagens (3,6 km²). Všechno jsou to ostrovy sopečného původu, zmínit můžeme i to, že jsou relativně mladé – pouhých pár milionů let. Mezi obydlené se řadí jen první dva jmenované (v Porto Santo ale žije zhruba „jen“ pět tisíc lidí). Místní jsou potomci dávných portugalských a španělských cestovatelů a není určitě divu, že i oni jsou doslova posedlí vidinou dálek, zvláště pokud na Madeiře není pro mladé lidi příliš pracovních příležitostí. Pojďme si říct i pár slov o podnebí, které na ostrově panuje. Je samozřejmé, že se sem jezdí za teplem a sluncem, ale zrovna Dubaj to tu nepřipomíná. Existuje oblíbené úsloví o tom, že na Madeiře je jen jedno roční období, kterým je kupodivu jaro. Podnebí totiž ovlivňuje nejen Golfský proud, ale i poměrně vysoké hory. V zimě se tu například líbí hlavně anglickým turistům, kterým deštivé a větrné, nicméně přesto relativně teplé počasí (no, nezní to tak skvěle, ale lepší než metr sněhu, že?) zjevně připomíná jejich domovinu.

V letních měsících je zde až osm a půl hodiny slunečního svitu denně a prakticky žádné srážky, dokonce někdy až dokonale bezmračná obloha – nicméně od října do března se připravte na neustálé bičování kapkami deště, ať už byste chtěli vyrazit kamkoliv. Teplota vzduchu je celoročně velice stabilní, pohybuje se v rozmezí 19 a 25 stupňů Celsia (přitom toto je průměrná lednová a srpnová hodnota), teplota moře je pak stabilně o zhruba dva až tři stupně nižší. Koupání je tedy možné prakticky po celý rok, akorát počítejte mnohdy se silným příbojem a silným proudem. Výborné, že? Ani úmorné vedro, ani příliš velká zima, prostě je tu opravdu příjemně. A nutno podotknout, že v noci teploty o tolik neklesnou, v lednu je tu průměrně 13 stupňů Celsia, v srpnu pak zase cca 20 stupňů. Takže shrnuto a podtrženo – pokud se chcete vysloveně opalovat na pláži, není to pro vás zrovna vhodná destinace a zkuste spíš již zmíněný Dubaj, Itálii nebo třeba i takové Řecko, ale kdybyste si chtěli užít pěknou přírodu a doslova trvale jarní klima, bude právě Madeira „to pravé ořechové“. Při cestování se určitě nenechte odradit jednak terénem jako takovým, který bude i na půjčeném horském kole trochu fuška a také až nezvyklou klikatostí místních silnic a silniček. Kolem silnic roste fialový vřes, vavříny, pasou se i krávy nebo ovce. Spoustu terasovitých políček, vinná réva a všudypřítomné banány a orchideje – i to je dnešní Madeira.