Ponta de São Lourenço - jako na konci světa

Chcete se cítit jako na konci světa? Východní pobřeží Madeiry a tamní poloostrov Ponta de Sao Lourenco Vám takový pocit snadno umožní. Jedná se o pusté a neobydlené místo, které jako by na Madeiru snad ani nepatřilo. Krajina je opravdu odlišná od zbytku ostrova, který doslova kvete vegetací a životem – tady je jen pár nízkých keřů a odolných rostlin, kterým zdejší klima nevadí. Budete si tu tak trochu připadat jako na poušti, byť je moře neustále na obzoru a na jaře se to tu i trochu (ale opravdu jen trochu) zazelená. Vyjma průmyslové zóny je Ponta de Sao Lourenco skoro neobydlený, cestou na něj se samozřejmě nezapomeňte podívat třeba do Canicalu.

Vyhlídka (nejvyšší kopec tu má jen necelých 150 metrů nadmořské výšky, ale tím se nenechte zmást) je tu však opravdu fenomenální, když už se sem vypravíte, budete určitě žasnout nad masami oceánské vody omývající tamní strmé skály. Od roku 1996 je zde chráněná přírodní rezervace, žijí zde totiž některé ohrožené druhy ptactva – nemají zde totiž žádné přirozené nepřátele. Bohužel, až donedávna je ale ohrožovali místní rybáři. Často tu prší, fouká tu opravdu silný vítr – ale jinak je v této oblasti pěší turistika docela pohodlná a nenáročná. Procházet se tu můžete klidně i celé odpoledne, pokud si tedy chcete všechno prošlapat „po svých“. Na cestě si můžete odpočinout v malé palmové oáze nebo u chatky, kde si lze koupit chlazené občerstvení.

Ponta de São Lourenço má tvar úzké šíje a přechází ve dva malé ostrůvky, na jednom z nich (Ilhéu do Farol) se nachází i deset metrů vysoký maják z roku 1886. Ten v současnosti patří vojenskému námořnictvu Portugalska a asi se na něj jen tak nedostanete. Na druhý z nich – Ilhéu dos Desembarcadouros – se při odlivu někdy můžete vydat bez smočení chodidla ve vodě…