Památník objevitelů v Lisabonu stojí na symbolickém místě

Jde o velkou upomínku na objevné plavby, jichž se kromě Johna Cabota nebo španělských a janovských námořníků účastnili také Portugalci. A rozhodně v nich nehráli podružnou úlohu, objev zajímavější cesty do Indie budiž důkazem, že snaha o úspěch byla vskutku veliká. Památník objevitelů vyrostl v roce 1960, jeho autorem byli sochař Leopoldo de Almeida a architekt Cottinelli Telmo. Více než padesátimetrový symbol úspěchu někdejšího portugalského království aneb hora betonu a vápence, spoustu soch a procházka historií. Pojďme se podívat, jak vlastně památník vznikal.

Původní verze je z válečných let

Samotná stavba je ještě mnohem starší, dnešní verze sice pochází ze začátku šedesátek, ale už v roce 1940 se zrealizovaly plány na podobný projekt. Osmnáct let poté byl první Památník objevitelů rozebrán, aby v roce 1960 vznikl úplně nový. Tentokrát už nějaký, který zubu času opravdu odolá, původní pomník totiž rychle chátral. A naprosto symbolicky, hlavně proto, že Jindřich Mořeplavec, velký patron námořních výprav, zemřel v roce 1460. Uplynulo tedy pět století od smrti velikána, jenž měl v žilách po předcích také anglickou královskou krev.

Na Památníku objevitelů najdeme sochy slavných Portugalců, z nichž někteří právě z těchto míst vyplouvali za sluncem a dobrodružstvím do dalekých končin. 52 metrů vysoký symbol poblíž ústí řeky Tejo nabídne návštěvám i vyhlídkovou terasu, ze které uvidí daleko do moře, ale i na klášter svatého Jeronýma či proslulou Belémskou věž. Jindřich Mořeplavec je ústřední postavou velkého sousoší, ale potkáme tu i další proslulé portugalské osobnosti. Ptáte se, které například? Setkáme se symbolicky s legendou jménem Vasco da Gama, ale také Pedro Cabral, Fernao de Magalhaes či Bartolomeu Dias. Skutečně, co jméno, to pojem v oblasti námořních objevů. Nesmí chybět ale ani další zvučná jména, neboť památník je velkým symbolem celé portugalské historie.

Potkáte tady třiatřicet různých osobností

Svatý František Xaverský, jeden ze slavných šiřitelů křesťanské víry v Asii, tu také má svůj odkaz. V neposlední řadě je k vidění Ferdinand řečený svatý, jeden z potomků krále Jana I., stejně jako literát Luis de Camoes, autor Lusovců či Pedro Escobar. Umělci, vědci, námořníci, ale i monarchové, nikdo důležitý zde skutečně nechybí. Hned vedle Památníku objevitelů je symbolická mapa světa, mozaika, kde je znázorněn každý z velkých portugalských objevů a také karaka, mohutná loď používaná k dlouhým plavbám do neznáma.

Železobeton doplněný vápencem, ale také sklo nebo dřevo, použitých materiálů pro stavbu tohoto památníku bylo skutečně dosti. A co jeho interiér? Po rekonstrukci v polovině osmdesátek jej navštíví ročně desítky tisíc lidí. Je tady prostor, kam se najednou vejde sto návštěvníků, nabízí se filmová projekce i výstava, nejvyšší patro má čtyři prostorné místnosti. Dozvíte se víc o historii Lisabonu, ale také se rozhlédnete z nejvyššího bodu tohoto památníku do okolí, které skutečně stojí za vidění. Padrao dos Descobrimentos, jak zní plný název v portugalštině, je velkým symbolem moderního světa.

Další památky v Lisabonu také lákají

Nenechejte si ale ujít ani klášter svatého Jeronýma, jenž je na svém místě už dobrých pět století. Vznikl vlastně tak trochu i díky objevným plavbám, financován totiž byl z pohádkových výnosů koloniálního obchodu, zejména s kořením, které starý svět ještě neznal. Vápenec, pocházející z oblasti blízko Lisabonu, byl použit na obě tyto stavby. Věk plný objevů tak získal vynikající monumenty, podobně jako když se podíváme na španělský El Escorial, jenž byl také financován z amerického zlata.