Sultánský palác Topkapi v Istanbulu

Sultánský palác Topkapi v Istanbulu (Turecko)
Sultánský palác Topkapi v Istanbulu (Turecko)

Turecký Istanbul není městem, které by bylo známé pouze mešitami, byt se to díky jejich neobyčejné impozantnosti, letitou proslulostí a samozřejmě i vysokému počtu může tak jevit. Neměly by však svou významností zastínit další monumenty jedné z tureckých metropolí a historického střediska Malé Asie.

Historicky jsou sakrální stavby sice podstatně důležitější než dnes, svou roli však vždy hrály také stavby světské. Jednou z takových budov bývala sídla panovníků, v případě Turecka sultánů. Pokud se jedná o Istanbul, pak patrně nejzásadnější roli hrál v jeho dějinách palác Topkapi – jakožto oficiální rezidence sultánů sloužil dokonce bezmála čtyři sta let, konkrétně mezi lety 1465 a 1853. V době největšího rozkvětu zde působilo na čtyři tisíce sluhů, kteří se starali o absolutní pohodlí a bezpečnost svého sultána.

Tyčí se nad městem v místě nazývané Serailový mys, tedy poměrně blízko moře – tam, kde se střetává Marmarské moře, Bospor a zátoka Zlatý roh. Ačkoliv dnes je známý především turistická atrakce, dříve se jednalo o vskutku stěžejní stavbu, v dobách největšího rozkvětu ji obývaly až tisíce osob, které sloužily sultánovu dvoru. Vystavěn byl za sultána Mehmeda II., který se zasloužil o dobytí Konstantinopole v roce 1453 (chcete-li Cařihradu) – tím v podstatě převrátil tehdejší evropskou politickou situaci naruby a poslal dějiny zcela jiným směrem.

Interiéry i atria jsou bohatě zdobena - Sultánský palác Topkapi v Istanbulu (Turecko)

Palácový komplex zahrnuje kromě čtyř hlavních nádvoří a rozsáhlých zahrad také celou řadu menších přidružených budov, v průběhu své existence byl totiž mnohokrát rozšiřován, a ačkoliv jeho monumentálnost několikrát ohrozily katastrofy (zemětřesení na počátku šestnáctého století či požár o šest desítek let později), byl prakticky neustále nějakým způsobem rekonstruován a obnovován.

Fungovala zde dokonce škola, sultán zde pochopitelně měl prostory pro své janičáře (tj. elitní jednotky osmanské armády), harém a prostory pro uchovávání sultánova bohatství. Celý tento skvost se rozkládá na ploše velké zhruba sedm set tisíc metrů čtverečních (Astronomické a takřka nepředstavitelné číslo, že? Takový Vatikán je zhruba poloviční.), takže jestliže máte zájem o jeho důkladnou prohlídku, strávíte na nohou takřka celý den, nicméně není třeba naříkat na prošlapané boty a puchýře. Prohlídka totiž zcela určitě stojí za to, neboť na místě přetrvává atmosféra dávných dob a návštěvník má pocit, že se na okamžik ocitl v roli sultánových poddaných (pokud ne rovnou v kůži samotného sultána).

Význam paláce Topkapi však v průběhu staletí začal postupně klesat a s tím, jak na březích bosporské úžiny vznikaly nové paláce, sultánové opouštěli svůj původní a ten pomalu ztrácel svou důležitost. Funkční se zachovaly čtyři jeho součásti: klenotnice (dodnes velmi vyhledávaná turisty, najdete zde třeba sultánův trůn, který zdobí na 25 tisíc perel a je opravdu krásnou ukázkou někdejšího bohatství osmanského impéria, mj. lze zmínit i dýku z roku 1741, která byla původně darem pro perského šáha, ale i plášť, údajně patřící proroku Mohamedovi), knihovna, mešita a mincovna. Na místě mincovny je dnešní archeologické muzeum, jehož návštěva rozhodně nebude od věci.

Sultánův přístřešek s výhledem na čtvrť Galata (Turecko)

Na svém místě také dodnes stojí vysoké hradby, jejichž význam dnes již není prakticky vůbec nijak podstatný, dříve však chránily celý palác a zejména jeho nejdůležitějšího obyvatele, sultána, před okolním světem. Ten se na veřejnosti ukazoval pochopitelně jen velmi zřídka a své soukromí si pečlivě střežil.

A až si to všechno projdete, navštivte park Gülhane, který se rozkládá kolem celého paláce. Budete zde mít opravdu pěkný výhled na celý Bospor.

Booking.com