Verona - město Romea a Julie

Itálie je plná skutečně zajímavých míst. Kdo by neznal třeba takovou Veronu, město proslulé bohatou historií a převážně středověkými památkami, jejichž základy však byly položeny již ve starověku? My si ji v následujících řádkách představíme trochu blíž a podíváme se na to, co stojí za tím, že Veronu vyhledávají miliony turistů ročně. Samozřejmě, není to jen slavný Shakespearův příběh, to je sice pro toto malebné italské město perfektní PR, ale jako takové by k tomuto počtu návštěvníků asi opravdu nestačilo.

Začneme trochu ze široka: kde se vlastně Verona nachází? Hledat bychom ji měli v severovýchodní polovině apeninského poloostrova, v provincii Benátsko (italsky Veneto – její hlavní město jsou Benátky; Verona pak představuje druhé největší město). Historický střed obtéká řeka Adiže.

Mimochodem, když už mluvíme o centru města – to je od roku 2000 zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. A není divu: mimořádná krása a impozantnost veronského panoramatu snad jenom vyvolává otázku, proč se tak nestalo již dříve. Každopádně to nic neubírá na faktu, že Verona zkrátka stojí za návštěvu. Podobně jako Řím, Benátky nebo třeba Florencie v sobě snoubí kouzlo křesťanské a renesanční architektury a umění na pozadí pradávných starověkých památek.

Dobu své největší slávy prožívala Verona ve středověku. Tehdy vyrostlo zřejmě nejvíce paláců a katedrál, které dnes obdivujeme, byla to totiž doba, kdy přístav Verona bohatl díky obchodu, a to zejména s hedvábím a dalšími exotickými komoditami. Veronskými vládci byly některé proslulé italské rody, které v drtivé většině případů přispěly k rozvoji a zvelebení města jako takového. Hlavní zásluhu na rozkvětu Verony má rod Scaligerů, kteří ovládali město od začátku třináctého století.

Na svých dvorech shromažďovali množství bohatství, byli však rovněž štědrými mecenáši umění a to díky tomu vzkvétalo podobně jako jeho architektura. Historické centrum sestává z impozantních budov starých několik století, které obklopují centrální Zelný trh, což je vlastně také původní římské fórum. Některé z nich mají své kořeny dokonce již ve třináctém století a je jen s podivem, že zůstaly zachovány ve skoro nezměněné podobě až do dnešních dnů.

Turisty samozřejmě zajímá, co by si neměli nechat ujít. Na počátku je však třeba upozornit na to, že poznat Veronu během „pouhých“ několika dní je zkrátka nemožné. Pořád budete objevovat něco, co jste ještě nestihli prozkoumat – takže chcete-li dosáhnout stavu, kdy budete moci říct „viděl jsem Veronu“, rezervujte si na to třeba celý týden, určitě nebudete zklamáni.

Začít můžete u římských památek – k vidění je zde třeba aréna, kde byly svého času podobně jako v římském Koloseu pořádány gladiátorské zápasy. Svého času se sem prý vměstnalo až třicet tisíc návštěvníků. Navštívit lze rovněž trosky původního amfiteátru (známějšího dnes jako Opera).

Přeneseme-li se o pár století dále, rozprostře se před námi fantastická epocha raného středověku.Tehdy spatřila světlo světa další proslulá veronská dominanta, katedrála Duomo S. Maria Matricolare z dvanáctého století. Mohutná trojlodní stavba představuje jednu z nejstarších a největších katedrál v Evropě. Zájemci o další křesťanské památky mohou navštívit celou řadu kostelů, klášter a kaplí, nebo třeba slavnou románskou baziliku San Zeno Maggiore. Ve Veroně nalezneme třeba i nefalšovaný hrad: Castel Vecchio (doslova to znamená Starý hrad), jenž pochází ze čtrnáctého století a jeho areál zahrnuje též most přes řeku a zbytky hradeb, které v dávných dobách celé město obkružovaly.